Freestylista Podmol: Na Dakaru jsou hrdinové úplně všichni
Praha – Mistr světa ve freestyle motokrosu Libor Podmol ještě vstřebává zážitky a zkušenosti z letošního ročníku Rallye Dakar, jehož se na pozvání Barth Team Racingu zúčastnil jako host. Příští rok už by se ale rád v Jižní Americe proháněl jako závodník. Rozhodne se v březnu, záležet bude na dostatečné finanční podpoře. Za největší hrdiny na slavné soutěži považuje motorkáře bez týmu.
"O všechno se starají sami. Pokaždé, když motorkáři přijedou do bivaku, si vyzvednou bedničku, postaví stan, ošplíchnou motorku. A ve tři hodiny ráno vstanou, všechno složí a pořadatelé jim to odvezou do dalšího bivaku," popsal.
Podmol se chtěl letos na vlastní oči přesvědčit, jak Dakar probíhá a vypadá. Dosud měl závod nakoukaný pouze z televize. "Ale zažít to na vlastní kůži byl opravdu zážitek. Hlavně počasí bylo opravdu drsný. Řídit denně stovky kilometrů ve 45 stupních nebo naopak v pěti stupních trávit dva dny v dešti, kdy do stanu zatéká voda a člověk má mokrý spacák, byl malý boj o přežití," uvedl.
Vedle počasí považuje za problém i spojení s týmem samotným. "V Bolívii a Paraguayi není mezi horami signál, tudíž ani data. Dostávali jsme jen smsky o průběžných výsledcích, ale lidi v Česku už věděli výsledky dřív než my, kteří jsme to zjistili až v bivaku večer," popsal.
Nejvíc ho potěšila dobrá parta lidí. Pohyboval se zejména mezi Davidem Pabiškou a Josefem Macháčkem. "Překvapilo mě hlavně u Davida, jak je vyrovnaný člověk. Když se něco nedaří, ať už povětrnostní podmínky či s motorkou, tak z něj vyzařuje klid, i když tam jsou stresové situace," řekl Podmol.
Za dovolenou ale své dobrodružství na Dakaru rozhodně nepovažuje. "Kluky jsem litoval, když jsem se doslechl, že prší a jsou záplavy. Bylo to náročný. Člověk odsud vyjede do 45 stupňů, pak půl dne řídí, do toho se vstává ráno ve 4:30, celý den se něco dělá, pohybuje se ve výškách 4000 m nad mořem," vypočítával Podmol, který strávil na Dakaru týden v asistenčním voze.
Překvapený byl i z bouřlivé divácké kulisy. "První etapy jsme jeli 200 kilometrů a celou cestu lemovali diváci. Vůbec jsem nerozuměl tomu, jak si může někdo s celou rodinou v takovém vedru stoupnout na silnici a mávat na jezdce. Pak jsme se přesunuli do Bolívie, všichni vytáhli vlajky a lidí bylo dvakrát tolik. Ale nejsem si jist, že jim to nenakázal místní prezident," pousmál se motokrosař.
Na Dakar se chce vrátit jen jako závodník. "Rozhodně ne jako mechanik nebo doprovod. Ráno musí vstát ve tři hodiny, připravit jezdce... Jednodušší je to odzávodit," řekl vážně. Do března se bude Podmol snažit sehnat partnery, díky nimž by mohl na příští ročník vyjet. "Dakar není legrace, je potřeba velká příprava, kvalitní materiál, nic nepodcenit. Také tým lidí je hrozně důležitý. A komunikace - pomáhat ostatním týmům. Člověk neví, kdy tu pomoc bude potřebovat nazpátek," vyjmenoval.
Trénovat chce osm měsíců a vedle toho nepolevit ani ve freestylu. "Vnitřně mě to velmi táhne, ale pojedu, jen když budu připraven a mít dost peněz, abych se tomu mohl osm měsíců věnovat. S freestylovými závody se to musí nějak skloubit, je to pořád jen ježdění na motorce, ale tu dakarskou motorku bych chtěl mít doma, abych na ní mohl jezdit a zvyknul si," uvedl Podmol.
