Den volna na Dakaru? To je mechanikova smrt, říká Vrátný
Závodníci se dostali na Rallye Dakar do města La Paz v Bolívii, kde je čeká den volna. Jezdci si tak dopřejí zasloužený odpočinek. Kdo ale nebude moct zahálet, jsou nepostradatelní mechanici. Ti budou mít plné ruce práce, aby dali stroje po nepříjemném peruánském písku dohromady. O nástrahách na Dakaru pohovořil v pořadu Dakarské ozvěny Tomáš Vrátný, pětinásobný účastník slavného závodu.
Letošní závod Rallye Dakar má za sebou úvodní fázi a závodníci se postupně přesunuli z Peru až do Bolívie. Mohou se tak těšit na zasloužený den volna. Odpočinek však nečeká na mechaniky, kteří se musí postarat o techniku, která značně trpěla v peruánských písečných pouštích.
"Pár závodníků si možná skutečně užije den volna. Ale jak říkal Artur Ardavičus: 'Den volna – mechanikova smrt.' A myslím si, že to tak bude. To, co zažila technika v Peru, bylo hodně náročné a veškerou techniku budou technici dávat dohromady," myslí si Vrátný.
Bolívie však s sebou přinesla kromě nového prostředí také změnu podmínek. Tamní nadmořská výška se pohybuje okolo 4000 metrů a závodníci se musí zároveň srovnat s výrazným poklesem teploty. Z letních 30 stupňů Celsia je nyní čekají teploty okolo nuly.
"Někteří závodníci se pozdě vrátili, tak je to (den volna) šance se trochu prospat. Pro mechaniky je to šance od okamžiku, kdy se technika vrátí do bivaku, udělat větší opravy, které jsou rozsahem větší než na jednu noc. Mají totiž k dispozici dvě noci a jeden den a myslím si, že většina z nich to využije k tomu, aby pokud možno techniku vrátili do původního stavu," domnívá se Vrátný.
Letos nastal volný den už po šesté etapě, tedy před víkendem, což nebývalo zvykem. Nabízí se tak otázka, co k tomu organizátory vedlo a zda to není brzy? "Myslím si, že organizátor se snaží nějak vyvážit (závod) a střed najít ne podle počtu etap a počtu dní, ale zejména asi podle obtížnosti etap. Potom, co organizátoři předvedli v Peru, tak vědí, že den volna už byl teď asi aktuálně potřeba, aby vůbec někdo do cíle dojel," je přesvědčen Vrátný.
Ačkoli se zdá, že by závodníci mohli mít to nejhorší za sebou, podle Vrátného tomu tak není. "Dakar je právě zrádný tím, že každý den může přijít to nejhorší a je to velice individuální u každé kategorie, u každého závodníka. Na Dakaru se počítá to, až projedete cílem a pak si můžete říct: 'Zdolal jsem Dakar,'" říká Vrátný.
Závodníci se do této doby museli brodit v hlubokém písku v dunách, nyní je čekají rychlejší povrchy. Přední špičkové týmy tak mohou předělat téměř celou svou techniku, aby se přizpůsobily k jinému charakteru soutěže.
"Samozřejmě špičkové týmy s tím pracují, upravují různé modifikace podle druhu povrchu, který se zásadně změní, protože jiné vlastnosti má řečiště a kameny a jiné vlastnosti má písek a jinak působí na techniku. Určitě se bude kalkulovat i s tímto. Za kamiony můžu říct, že Kamaz s tím umí perfektně pracovat a hodně tomu přizpůsobují jak preventivní opravy, tak právě modifikace a nastavení podle typu jednotlivých etap," doplňuje Vrátný.
