Stydím se za tuhle sezonu, přiznal Kornfeil. Další motivaci mu dodává nový tým
Velká očekávání přinesla ještě větší zklamání. Jakub Kornfeil věřil, že se v nedávno skončené sezoně prosadí, na Grand Prix světového šampionátu silničních motocyklů bude jezdit do pátých míst a občas proklouzne i na stupně vítězů. Jenže všechno bylo jinak. Mezi nejlepší tři se dostal jen jednou a většinu ročníku se protrápil - v celkovém pořadí kategorie Moto3 skončil až čtrnáctý a snaha o postup do vyšší Moto2 opět nedopadla. Teď doufá v restart ve španělském týmu RBA Skull Rider, kam přešel z německého PrüstelGP.
V Barceloně se nyní seznamuje s novým týmem. "Uvítali mě ve velkém stylu. Měli jsme tříhodinový mítink, který byl hodně vyčerpávající. Byli na mě skvěle připravení a vytkli mi tuhle sezonu. Probrali jsme pár závodů, měli graf i z kvalifikací. Takže jsem se při vysvětlování zapotil," přiznal šestadvacetiletý jezdec, který už odkroutil v nejslabší kubatuře světového šampionátu desátou sezonu.
A nebude na ni vzpomínat vůbec rád. "Byla hodně podprůměrná až se za ni stydím, ale tihle kluci se mi líbí. Vypadají, že to nedělají jen pro peníze, jsou to profesionálové každým coulem, ale víc ukážou až testy a další měsíce," dodal ke spolupráci s novým týmem, do něhož musel prostřednictvím svých sponzorů přinést také peníze.
"Kolik? Hodně. Řádově se to pohybuje v x milionech korun. Bez sponzorů by to vůbec nešlo," přiznal a věří, že motorka, kterou si vyzkouší až v únoru, bude opět o něco rychlejší než dosud a lépe bude konkurovat Hondám.
Příčiny zpackaného ročníku se mu nehledaly snadno. Nakonec za vším vidí celkový nesoulad. "Ze začátku jsme se hledali, pak jsem si zlomil klíční kost. V půli sezony přišel tragický závod v Barceloně, kde jsem se nemohl dostat ani do dvacítky," vzpomíná na to, na co by nejraději zapomněl. "Potom přišel Assen, kde jsem málem vyhrál, ale po penalizaci skončil třetí. Čekal jsem, že to půjde nahoru, ale... bohužel," posteskl si Kornfeil.
Vinu za své letošní neúspěchy nechce dávat nikomu, ale přece jen vidí příčinu i v atmosféře v týmu, v němž scházel vítězný duch a měl omezený počet lidí.
"Techniku jsme měli stejnou jako další týmy s motorkami KTM, ale scházeli koordinátor, manažer, riders coach, který dává důležité rady - to, co nevidí mechanici a nezachytí ani závodník. Například jakou stopu jedou ti nejrychlejší, kdy řadí, jestli mají kratší nebo delší převodovku – zkrátka řeší spoustu drobností, které jsou ale hrozně důležité... Loni jsme ho měli a tým fungoval úplně jinak," vybavuje si.
V celkově vyhaslé atmosféře už poslední závody jen dojížděl. "V mistrovství světa do sebe musí všechno zapadat. Když něco nefunguje, strašně ztrácíte," dodal s tím, že to zkrátka není jen o tom, podržet dlouho plyn.
Teď se chce oklepat, postavit znovu na nohy a jít dál. I když jeho dlouhodobá snaha o přechod do vyšší třídy Moto2 opět nevyšla a zůstává nejstarším jezdcem v nejnižší kubatuře.
"Letos v Brně už jsem byl těsně před podpisem smlouvy do Moto2. Manažer mě chtěl, tým taky, ale nakonec z toho sešlo, protože opět zavládla politika - proti byl výrobce rámů a na tom to ztroskotalo," vysvětluje, kdo všechno rozhoduje o novém angažmá, a uznává, že kdyby byl v top tři až pět, tak by cesta výš byla určitě jednodušší.
Jeho motivaci to prý neoslabuje. "Hledám ji stále. teď je to nový tým, nový začátek, nová cesta," věří.
