Střet světů v první lize. Nabízí špičkové a atraktivní souboje i vyčpělé farmaření

Rozpolcenost a největší bolest první ligy je vidět zejména na propastném rozdílu mezi celky s postupovými ambicemi a farmami. Soutěž léta žije v podivném schizmatu, ze kterého při počtu 14 účastníků extraligy a 14 týmů ve druhé nejvyšší lize těžko vybředne. Pojďme si jednotlivé skupiny na startu sezony představit.

Ambiciózní špička – hnací Motor první ligy

I na startu letošního ročníku je jasné, že některý z týmů pošilhávajících po extralize ostrouhá a nezahraje si ani atraktivní prolínací baráž se dvěma nejhoršími účastníky nejvyšší soutěže. Nejvyšší cíle má českobudějovický Motor, který otevřeně vyhlásil útok na postup. Sympatické přiznání ambicí klubu se odráží v realitě, po loňské neúspěšné baráži si tým s úžasnou diváckou podporou v zádech ani jiné sezonní priority určovat nemůže. Budějovice posílily kádr, prodaly přes tři tisíce permanentních vstupenek a se slušným a zajištěným rozpočtem jasně deklarují, že jsou největším predátorem pralesa.

Jenže do extraligy nechtějí sami. Prohánět je hodlá Kladno. Středočeši byli loni trochu biti táhnoucí se opravou vlastního stadionu, kvůli které začínali sezonu pouze na kluzištích soupeřů. Na jejich hře a sebevědomí se to nakonec podepsalo více, než si možná chtěli sami připustit, konec ve čtvrtfinále s Jihlavou pro ně byl obrovským zklamáním. Do baráže bude ale i letos daleko. Ztráty hráčů jako Tomáš Kaberle, Michal Dragoun nebo Petr Tenkrát jsou velmi citelné. Přestože Rytíři angažovali brankáře Lukáše Mensatora nebo Václava Skuhravého.

Po baráži touží i Slavia. Pád z extraligy pro ni byl velkým šokem, který navíc doprovodil i přesun z O2 areny na klasický zimní stadion v Edenu. Pražané sice vyhlašují jasný cíl v podobě výhry v semifinále a případné snahy k návratu v prolínací soutěži, po hromadném odchodu největších opor však bude mít s opětovnou cestou vzhůru pořádnou práci. Navíc když mají podobný cíl minimálně další dva týmy, které však při pohledu na hráčský kádr působí přece jen zkušeněji.

Poctiví prvoligoví harcovníci

Léta, kdy ústecký Slovan patřil nezpochybnitelně do první skupiny, už jsou nadobro pryč. Přesto prožívá jistou formu renesance. Po klinické smrti pomalu nabírá důvěru fanoušků a zejména díky silné první pětce dokáže prohnat i favority. O postupný návrat na výsluní se bude prát i další krajské město – Jihlava. Historicky nejúspěšnější český klub se v první lize pevně zabydlel, skryté touhy po návratu mezi elitu se však nikdy nezbavil. Letos by však byla účast Dukly v baráži poměrně velkým překvapením.

Vysněné play-off by si rád zahrál Šumperk. V loňské sezoně mu vyřazovací boje po neuvěřitelném herním zkratu v koncovce základní části těsně unikly. Po letním zemětřesení v kádru by však Draci měli povstat silnější. Vyjde jim to letos? A jak vyjde první sezona po postupu Přerovu? Žlutomodří velmi slušně posílili a velmi rádi by se vyhnuli udržovacím bojům. O play-off si jistě zahraje i Prostějov, který přes léto opravdu nelenil a od základu přebudoval kádr. Pokud si řada solidních posil společně sedne, může být regionální rival Přerova příjemným překvapením ročníku.

Klidnou sezonu by rád zažil Havířov. Loni uhrál čtvrtfinále, byť vypadl s Třebíčí 0:4 na zápasy. Speciální zdůraznění si ale zaslouží letní havířovské odmítnutí Třince, který hledal v první lize vhodnou farmu. AZ se tím sice připravil o možnost pustit z hlavy spoustu starostí, na druhou stranu si však uchoval vlastní tvář před fanoušky. To se ovšem mnohým prvoligovým týmům v posledních letech nepodařilo, a tak je Havířov spíš kuriozitou. V druhé nejvyšší soutěži se totiž v letošní sezoně bude prohánět celých pět přiznaných farem.

Unylé farmaření. Ve vleku extraligových partnerů kluby ztrácí ambice i fanoušky

Existenční jistota, nebo soutěžní duch? Pětice prvoligových týmů vsadila na to první. Do absurdna svůj status dohnali v Benátkách nad Jizerou, ty dokonce před sezonou požadovaly ochranu před sestupem. Rezignace na zdravé soutěžení se zde odráží i v návštěvnosti, která se v loňské sezoně stěží přehoupla přes průměrných 300 diváků na zápas. Jen o málo lépe na tom bývá partner úřadujícího mistra Most. V tomto městě však hokej hledá fanoušky těžko, extraliga je zde přece jen vzdálená pár stanic tramvají.

Podobně mrzké návštěvy dlouhodobě vykazuje Kadaň. Dříve poměrně atraktivní klub delší dobu spolupracuje s Chomutovem, v létě se dokonce spekulovalo o prodeji kadaňské licence do Frýdku-Místku. Severočeši nakonec ročník odehrají, ovšem opět jako farma Pirátů. Bez pomoci extraligového týmu by se neobešly ani Litoměřice. Stadion v létě vyměnil Spartu za Hradec Králové a může doufat, že se mu podaří udržet mezi farmami solidní návštěvnost i ve startující sezoně. Ještě vyšší průměrnou návštěvnost měla loni Třebíč, jež loni dokonce skončila na třetím místě tabulky. Letos její kádr vypadá velmi kvalitně, je však otázkou, jako u většiny farem, koho si ke konci sezony stáhne mateřský klub, v tomto případě brněnská Kometa.

Vše se však vyjeví v průběhu ročníku. Základní část první ligy končí 17. února, o dva dny později začnou předkolem boje v play-off. Vše vyvrcholí v semifinále, jehož vítězové postoupí na konci března do baráže o extraligu.