Finále Stanley Cupu je tady. Podaří se Pittsburghu obhajoba, nebo zvítězí poprvé Nashville?

Na východní frontě klid

Pittsburgh Penguins potvrdili v dosavadním průběhu play-off NHL, že se jedná o aktuálně nejvyrovnanější mužstvo ve Východní konferenci. Jejich dominanci nedokázal narušit Columbus, Washington v čele s Alexandrem Ovečkinem, který se tak ve své kariéře nikdy nepodíval do konferenčního finále, a ani Ottawa, kterou táhl jeden z nejlepších obránců ligy Erik Karlsson.

Senátoři jako poslední kanadští zástupci vrcholícího ročníku trápili Tučňáky až do sedmého zápasu, přičemž je nezlomil ani sedmibrankový výprask v pátém utkání. V šestém duelu otočili nepříznivý stav a po výhře 2:1 se muselo rozhodnout na ledě Pittsburghu v eliminačním střetnutí.

V posledním souboji měli mírně navrch podobně jako v celé sérii Penguins, ale Senators dokázali pokaždé zareagovat na inkasovaný gól. Ve druhém prodloužení už ale Kunitzova branka ukončila zápas a po vítězství 3:2 mohl Pittsburgh slavit postup. Ottawu drželi do té doby nad vodou zejména brankář Craig Anderson a ofenzivní bek Karlsson, ani oni ale nezastavili Tučňáky na cestě do druhého finále Stanley Cupu v řadě.

Predátoři vystrčili zuby, z bývalého nováčka je silný klub

Západní konference přinesla velké překvapení. Nashville Predators skončili v základní části až na osmé příčce, z "wild card" pozice přesto došli do finále bez většího zaváhání. Po bleskovém vyřazení Chicaga si klub z Tennessee poradil se St. Louis a v semifinále vyřadil také Anaheim.

Ani Ducks přitom nedokázal najít recept na skvěle chytajícího brankáře Pekku Rinneho, když nastříleli v šesti duelech pouze patnáct branek, přičemž hned pět padlo ve druhém utkání série.

Právě defenzíva je největší zbraní Predators v letošním play-off. Nejenže se v Nashvillu mohou spolehnout na skvělé výkony finského gólmana, který po právu útočí na Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče bojů o Stanley Cup, ale obránci Preds jsou nesmírně nebezpeční i směrem do ofenzivy.

Mezi sedmi nejproduktivnějšími hráči Nashvillu jsou hned tři obránci, kteří dohromady nasbírali už jedenáct branek. V útoku pak řádí zejména Filip Forsberg, který má téměř bod na zápas. Po zranění parťáka z první formace Ryana Johansena navíc bodově povstali i méně vytěžovaní hráči, kteří se proměnili v nečekané střelce.

Crosby s Malkinem proti Rinnemu

Finálová série by se měla jednoznačně odehrávat ve znamení souboje pittsburské ofenzivy s defenzivou Nashvillu. Oba týmy sice figurují v první trojce nejproduktivnějších týmů, ale ve prospěch Penguins hovoří vysoké procento využití přesilových her (25 %). Pittsburgh má k tomu tři hlavní ofenzivní hvězdy v čele bodování celého play-off, které vede Jevgenij Malkin (24 bodů), následovaný kapitánem Sidneym Crosbym (20) a Philem Kesselem (19).

Predators se budou spoléhat na formu Rinneho, který stlačil průměr inkasovaných branek na 1,7 na zápas. K tomu si udržuje vynikající úspěšnost zásahů 94,1 % a navrch přidal dvě čistá konta. Právě on tak bude největší hrozbou pro Pittsburgh, který se může stát prvním týmem od roku 1998, kterému se podaří obhájit zisk Stanley Cupu. Naposledy se to povedlo Detroitu, který to mohl zopakovat i před osmi lety, ale překazili mu to právě Penguins.

Pro partu okolo Crosbyho půjde o třetí finále za posledních devět sezon a ve hře je třetí Stanley Cup, kterým by dvojice Crosby–Malkin překonala hvězdné duo devadesátých let Lemieux–Jágr, které se radovalo v letech 1991 a 1992. V případě Nashvillu by se jednalo v jeho devatenáctileté historii o zisk prvního poháru při první finálové účasti, čímž by napodobil Tampu Bay, která triumfovala v roce 2004.

V hlavní roli finále vzájemné mikrosouboje i pověrčivost

Pittsburgh a Nashville spojují dva zajímavé osobní příběhy. Tím prvním je tři roky stará výměna dvou hráčů, která se ukázala jako výhodná pro oba týmy. Při zmíněném trejdu se do Tennessee stěhoval tehdy čtyřicetigólový střelec James Neal, opačným směrem putoval švédský dříč Patric Hörnqvist. Posily se okamžitě staly důležitými součástmi kádrů svých nových klubů a obě strany z tohoto kroku profitují dodnes, což dokazuje mimo jiného i jejich letošní účast ve finále.

Druhým význačným momentem série bude pomyslný souboj mezi trenérem Predátorů Peterem Laviolettem a generálním manažerem Tučňáků Jimem Rutherfordem. Společně dosáhli na Stanley Cup s Carolinou Hurricanes v roce 2006, nyní se bude radovat jen jeden z nich. Další zajímavostí je fakt, že půjde o první finálovou sérii, ve které se utkají dva američtí trenéři (Penguins vede Mike Sullivan), vůbec poprvé tak nebude mít Kanada svého zástupce na hlavní trenérské pozici.

Pro brankáře Pittsburghu Marca-Andrého Fleuryho se může jednat o rozlučku s týmem Tučňáků, neboť se všeobecně předpokládá, že si ho vyberou v rozšiřovacím draftu Vegas Golden Knights. Fleury se přitom už nemusí v brance představit. Sérii s Ottawou totiž dochytal uzdravený Matt Murray, který tím navázal na výborné loňské výkony, po kterých vystrnadil svého kolegu z brankoviště.

Všechny oči v Tennessee se zase budou upínat na obránce P. K. Subbana, který přišel před sezonou z Montrealu v megavýměně za kapitána Webera v očekávání, že ještě vylepší už tak výbornou defenzivu. Případný úspěch by dal vydařenému trejdu ještě víc za pravdu.

Z pohledu pověrčivosti bude pozoruhodné sledovat osudy týmů, které zvolily odlišný přístup k převzetí trofejí za konferenční triumfy. Zatímco Predátoři se jen seskupili okolo Clarence S. Campbell Bowl a při focení se trofeje raději nedotkli (v touze sáhnout si na cennější pohár), Tučňáci naopak pozvedli Prince of Wales Trophy, odnesli si ji do kabiny a zopakovali tak loňský rituál, který se později ukázal jako úspěšný.

Finále by mělo nabídnout napínavou a vyrovnanou sérii, která nemá jasného favorita. Jedno je však jisté, skončí jedno dlouhé devatenáctileté čekání. Buď se Pittsburgh dočká obhajoby a napodobí Detroit, nebo Nashville dosáhne na první Stanley Cup od svého vstupu do NHL.