Na olympiádu vůbec nemyslím, říká realisticky Špaček a ve Frölundě je spokojený
Trpký konec květnového šampionátu je zapomenut. Hokejový útočník Michael Špaček na mistrovství světa v Rize i jako třetí nejproduktivnější hráč týmu zůstal pro čtvrtfinále jen na tribuně. Teď se ale čtyřiadvacetiletá letní posila švédské Frölundy do národního týmu vrací a chce se prát o další turnaje, i když na únorové olympijské hry v Pekingu vidí při účasti hráčů z NHL šance minimální.
"Popravdě na olympiádu moc nemyslím, spíš tedy vůbec. Samozřejmě by to bylo krásné, ale budu upřímný. Na olympiádu pojedou ti nejlepší hráči, co hrají v NHL. To je jasné. Jsem rád momentálně, že můžu být tady na Karjale, a budu se snažit podat co nejlepší výkon. Reprezentovat je vždycky čest a já jsem hrozně rád, že nám šanci si zahrát takhle kvalitní turnaj. Co bude, nad tím nepřemýšlím, já jdu den ode dne," řekl Špaček na dnešním srazu reprezentace v pražské Tipsport Areně.
Špačka čekala cesta ze Švédska do Česka a v úterý se tam opět bude vracet, protože národní tým ve středu vstoupí do turnaje zápasem v Linköpingu proti Švédům. V neděli ráno si na let domů hodně přivstal. "Byl jsem už v 5:30 na letišti, takže to bylo trošičku náročnější, ale dneska jsem se vyspal. Přijel jsem domů odpoledne, pozdravil jsem se s rodinou, měli jsme krátký oběd a dneska jsem tady. Že bych zůstal ve Švédsku, jsem nepřemýšlel. Máme tady dva tréninky, to platí pro každého hráče," prohlásil Špaček.
Po pěti letech v Severní Americe, z nichž poslední tři strávil na farmě Winnipegu v Manitobě v AHL, se loni vrátil do Evropy. Minulý ročník začal v Tappaře Tampere, odkud se přesunul do Třince. V létě zamířil do Frölundy a s 20 body za pět branek a 15 asistencí z 19 zápasů je pátý v produktivitě švédské ligy.
Ze začátku si ale musel na tamní ligu zvykat. "Bylo to těžké, je to náročná liga. Hodně se tam bruslí, je hodně fyzická a zároveň je tam hodně kvalitních zkušených hráčů. Ještě pořád si zvykám a čeká mě ještě hodně velký kus práce," uvedl Špaček a je rád, že mu kouč Roger Rönnberg dává ve hře volnost. "Trenér a celá organizace se ke mně chovají suprově. Na začátku na mě netlačili a věděli, že to vezme nějaký čas. Za to jim patří taky dík."
Turnaj Karjaly rozebral i poslední podcast Hokej bez červené:
Přesto ale musel svůj styl hry přizpůsobit švédskému. "Tam neexistuje, že si vezmete puk zpátky a rozjedete si nějakou akci. Musel jsem změnit styl hry, abych se udržel trošičku víc na kotouči. Nelze tam na puku dominovat, je to tam hodně o osobních soubojích. Musel jsem se koukat na svá střídání, co dělám dobře a co špatně, abych si na to zvykl. Já jsem věděl, že je to náročná liga. Co jsem se bavil s Tomášem Zohornou i s jeho bráchou (Hynkem), tak říkali, že v porovnání s Ruskem je Švédsko hodně náročné," popsal debaty s posilami Oskarshamnu z Chabarovsku z KHL.
Je rád, že se ve Švédsku bez problémů domluví anglicky. "Je dobré, že tréninky i na mítinku mluví trenér vždycky anglicky. Jen nás tam pět kluků, co neumíme švédsky," řekl Špaček a pochvaloval si přijetí od spoluhráčů. "Měl jsem štěstí, kluci jsou tam hodně v pohodě."
V týmu pětinásobného švédského mistra a čtyřnásobného šampiona Ligy mistrů je podle něj cítit tradice. "Hodně rádi vyhrávají. Pochopil jsem to už z toho, jak trenér mluví. Chce vyhrávat zápasy a trofeje, takže cíle tam jsou určitě velké. Je to hodně vidět i na fanoušcích, že základnu mají opravdu obrovskou a jsou z nich cítit ta očekávání. Máme před sebou ještě dlouhou sezonu, takže je brzy něco říkat," uvedl Špaček.
Život v Göteborgu se mu líbí. "Žiju kousek od centra, přirovnal bych to k Praze. Je to větší město, hodně rušné. Hodně tam ale prší, počasí nic moc, ale já jsem pořád na zimáku nebo jsou zápasy. Jsem vždycky tak unavený, že si radši jdu lehnout nebo se jen projdu. Byli jsme dvakrát se s klukama podívat na fotbale a to je všechno," popsal. Dostal i varování od klubu, jakým místům se vyhnout. "Jsou tam nějaké gangy, měli jsme nějaké mítinky, kam bychom neměli chodit," dodal Špaček.
