Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
Slovensko - Česko

Legenda končí. Připomeňte si Haškovu hvězdnou kariéru

Praha - Poprvé naskočil do vrcholového hokeje 1. prosince 1981 – Pardubice tehdy hrály na Spartě a šestnáctiletý Dominik Hašek střídal Milana Kečkeše. Kdo by v té době čekal, že tím startuje sportovní kariéra, která nebude mít obdoby. Fenomenální brankář stihl vychytat České republice olympijské zlato, dvakrát vyhrál Stanley Cup, v pětačtyřiceti zvedl nad hlavu pohár pro mistra extraligy. Vrcholovou sportovní kariéru uzavřel 8. října 2012, po neskutečných třiceti letech, deseti měsících a sedmi dnech. Sice počtvrté, tentokrát však zřejmě definitivně.

Dominik Hašek slavící extraligový titul
zdroj: isifa autor: Pavel Paprskář

Dominik Hašek se narodil 29. ledna 1965 v Pardubicích, se kterými prožije své první hokejové zákroky i závěr kariéry. V "dospělém" hokeji nastupuje poprvé 1. prosince 1981, a přestože nezabrání prohře, postupně se v sezoně 1982/1983 propracovává na pozici brankářské jedničky Východočechů.

Poprvé za reprezentaci chytá 15. února 1983 v osmnácti letech, čímž se stává nejmladším brankářem reprezentace. Při premiéře v Göteborgu v přátelském utkání se Švédskem sice československý výběr prohrává, v dalších zápasech však dopomáhá k vítězství nad Švédskem, Kanadou a Finskem. V tomto roce je draftován týmem Chicago Blackhawks jako celkově 199. hráč.

Hašek prokazuje svůj talent a je nominován na své první mistrovství světa, které se v roce 1983 hraje v německém Dortmundu. Na šampionátu kryje záda brankářské jedničce Jiřímu Králíkovi, nastupuje ke dvěma zápasům. Se Sovětským svazem pětkrát inkasuje, proti Itálii však vychytá svou první nulu v reprezentaci. Čechoslováci se nakonec umístí na druhém místě a Hašek získává svou první medaili z velkého hokejového turnaje.

Jeho kariéra poté dále eskalovala. Několik výrazných úspěchů si připsal v roce 1987 – s Teslou Pardubice získává ligový titul, na mistrovství světa se stává nejlepším brankářem turnaje a odváží si bronzovou medaili. O rok později jede na své první olympijské hry. Československo končí šesté a do slavného naganského turnaje zbývá ještě celých deset let.

Dalším velkým kariérním zlomem je 6. listopad 1990. Hašek nastupuje ke svému prvnímu zápasu v severoamerické NHL, proti Hartfordu pouští jediný gól a připisuje si osmadvacet úspěšných zákroků. O dva roky později s Chicagem hraje své první finále Stanley Cupu a po sezoně přestupuje do Buffala. Postupně se dostává mezi nejlepší brankáře zámořské ligy, v roce 1994 získává svou první Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře NHL (vyhraje celkem šestkrát), v roce 1997 pak přebírá první ze dvou Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče NHL.

Čeští hokejoví fanoušci však na Haška nikdy nezapomenou zejména díky roku 1998. Český výběr nebyl na Turnaji století, jak byl olympijský hokejový turnaj díky první účasti hráčů z NHL označován, příliš respektován. Ve finále si to podle zámořských médií a fanoušků měly rozdat hvězdné výběry Kanady a USA. Podceňovaní Češi však od začátku turnaje předváděli mimořádně propracovaný a obětavý kolektivní hokej, který podpořil svým osobitým a jistým stylem právě brankář Hašek.

Češi postoupili ze skupiny jako druzí. Ve čtvrtfinále nečekaně porazili 4:1 Spojené státy, jejichž hráči prohru nesli opravdu těžce, a dostali se do boje o medaile. V semifinále v nervy drásajícím duelu remizovali v základní hrací době 1:1 s Kanadou, kterou díky Reichlově gólu porazili až po nájezdech. Finále český výběr vyhrál díky jedinému gólu Petra Svobody. Hašek udržel čisté konto a svými famózními výkony se stal jedním z hlavních strůjců zlatých olympijských medailí.

Ve 34 letech s Buffalem prohrává finále Stanley Cupu a oznamuje, že sezona 1999/2000 by měla být jeho poslední. Díky zranění třísel a vynechání velké části sezony však své rozhodnutí přehodnocuje a přestupuje do Detroitu. A dobře dělá. S týmem se dostává opět do finále Stanley Cupu, tentokrát se ale kýžené trofeje dočká. V sedmatřiceti podruhé oznamuje konec kariéry.

Hokejové osobnosti ke konci Haškovy kariéry:

Vladimír RůžičkaVladimír Růžička: "Pro mě byl Dominik suverénně nejlepší brankář na světě. Pro mě byl gólman, kterému jsem nejhůře dával góly. Nemohl jsem na začátku pochopit, že v NHL nechytá. Pak mu dali velkou šanci, on ji chytil a ukázal, že je nejlepší. V té době určitě suverénně byl. S Hašanem byla vždycky sranda a už od prvního soustředění, kdy jsem ho poznal v šestnáctce. Nejvíce vzpomínám, jak jsme v Leningradu na mistrovství světa po každém tréninku na něj jezdili s Petrem Rosolem asi padesát nájezdů."

V roce 2003 opět podepisuje s Detroitem, vinou zranění ale odchytá pouhých 13 utkání. Následující sezonu se na dva roky upisuje Ottawě, v jejím dresu ovšem chytá kvůli výluce jen jeden rok. Poslední zápas v reprezentaci Hašek zažívá na olympijském turnaji v Turíně 15. února 2006. V úvodním zápase odstupuje během první třetiny pro svalové zranění, Češi nakonec získají bronz.

Svůj poslední zápas v NHL Hašek chytá za Detroit 16. dubna 2008 ve čtvrtém utkání prvního kola play-off. Zbytek vyřazovacích bojů už ho Osgood do branky nepustil, přesto český brankář získává svůj druhý Stanley Cup. Po skončení sezony potřetí oznamuje konec své kariéry.

Hašek je však nezdolný. Po roce hokejových prázdnin opět navléká výstroj a vrací se do mateřských Pardubic. Formu postupně směřuje k play-off, v němž se stává nejlepším hráčem. Východočeši získali i díky brankářské legendě pátý titul ve své historii a "Dominátor" si tak mohl užít své poslední mistrovské oslavy.

Ve své poslední hokejové sezoně neslevuje ze svých ambic. Vydává se zkusit KHL, ve Spartaku Moskva odchytá úspěšnou sezonu, tým z hlavního ruského města však vypadává hned v prvním kole play-off. Hašek si dává další pauzu od hokeje, na podzim 2012 chce opět chytat. Trpělivě trénuje, ovšem i díky stávce NHL se už do branky nevrací a 8. října 2012 vyhlašuje v sedmačtyřiceti letech konec své velké a třpytivé kariéry.

MILNÍKY HAŠKOVY KARIÉRY

Narozen - 29. ledna 1965 v Pardubicích.

Kluby: Pardubice (1981-89), Dukla Jihlava (1989-90), Chicago Blackhawks+Indianapolis Ice/IHL (1990-92), Buffalo Sabres (1992-2001), Detroit Red Wings (2001-02 a 2003-04), Ottawa Senators (2005-06), Detroit Red Wings (2006-08), Pardubice (2009-10), Spartak Moskva (2010-11)

Bilance: 339 utkání v čs. lize, 735 v NHL (119 v play off), 38 v extralize (13), 44 v KHL (4)

Reprezentace: 135 utkání (124 za Československo, 11 za ČR)

Největší úspěchy: OH 1998 (Nagano) - zlato, OH 2006 (Turín) - bronz; MS 1983 (SRN) - stříbro, MS 1987 (Rakousko), 1989 (Švédsko) a 1990 (Švýcarsko) - bronz; 2x vítěz Stanleyova poháru (2002 a 2008); 2x vítěz čs. ligy (1987 a 1989); vítěz extraligy 2010.

Ocenění: 2x Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče NHL a 2x Lester B. Pearson Award pro nejlepšího hráče podle hokejistů (1997-98); 6x Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře (1994-95, 1997-99, 2001); 3x William M. Jennings Trophy pro brankáře s nejnižším počtem obdržených branek (1994, 2001, 2008); 2x nejlepší brankář MS (1987 a 1989), 3x člen All Star týmu MS (1987, 1989-90); 5x vítěz ankety Zlatá hokejka (1987, 1989-90, 1997-98); vítěz domácí ankety Hokejista století (1998), 2x vítěz ankety Sportovec roku ČR (1994, 1998); státní Medaile Za zásluhy (1998).

Konec sportovní kariéry - 8. října 2012 ve věku 47 let.

Zdroj
ČT sport, ČTK, Deník Sport

Hlavní zprávy

Nejčtenější články