Kacetl okořenil pohádkovou cestu z první ligy až k titulu i novým rekordem

Kacetl vstupoval do sezony jako trojka v Brně. Od začátku října takřka do poloviny prosince odchytal devět utkání za Přerov pouze v první lize. Krátce poté už se dohodl s Oceláři, jimž odešel za moře Josef Kořenář. S Kometou zúčtoval ve čtvrtfinále, když při výhře v sérii 4:0 inkasoval dohromady jen čtyři góly. Mohl by tak cítit silný pocit zadostiučinění.

"Sezona byla na jednu stranu šílená. Když jsem byl v létě dva měsíce bez práce, neměl jsem nic. Pak jsem podepsal Kometu, tam jsem ani moc čuchnout nedostal a byl jsem rád za Přerov, kde se nám dařilo a byla tam skvělá parta. Asi kvůli výkonům si mě potom vytáhl Třinec," připomněl Kacetl začátek silného příběhu.

"Zpočátku to tedy taky nebyla sláva, co se mých výkonů týká. Spíš nahoru a dolů, jak jste všichni slyšeli a četli, chvíli jsem se tu hledal," připustil Kacetl. "Ale v play-off mi kluci strašně moc pomohli a kvůli tomu se začalo dařit. Ten pocit je teď úžasnej. Nemám slov. Po deseti letech od chvíle, kdy jsme vyhráli juniorský titul se Znojmem, mám teď tady extraligový chlapský titul, to je neskutečný," dodal.

I přes méně povedená vystoupení se snažil věřit sám sobě. "Věděl jsem, že makám na sto procent. Prostě někdy je takové období, kdy se nedaří. Věřil jsem, že se to otočí. Ta příležitost v play-off mi spadla skoro pomalu z nebe, snažil jsem se to chytit za pačesy a říkal si, že se to už nemusí opakovat, abych mohl hrát o titul a ještě s takovým týmem před sebou. Snažil jsem se tam nechat všechno a vydat se ze všech sil," řekl Kacetl.

U jeho jména zůstanou už navždy fantastické statistiky, které ve vyřazovacích bitvách vykázal. Uhájil rekordních šest čistých kont ze 16 zápasů, v průměru inkasoval jen 1,11 branky na zápas a měl úspěšnost zákroků 95,52 procenta. "Viděl jsem před zápasem, že tam je vyrovnaný rekord pět nul. Kdyby mi to někdo řekl před sezonou - nebo i před play-off - tak bych si říkal: 'No, to určitě.' Je to skvělý!" radoval se Kacetl.

"Budete asi říkat, že to je jenom fráze, ale já to jako frázi neberu, protože to je pravda. Vděčím za to celé klukům. Měli jsme nejvíc zblokovaných střel, strašně moc pomáhali dozadu, nechali na mě jednoduché střely. Když máte už nějaké sebevědomí, dokážete kluky i podržet v některých fázích. Myslím tím třeba minulý zápas, kdy 15 sekund před koncem na vás jede hráč pomalu sám. Jsem rád, že jsem to chytil. Ale děkuji za to klukům, jak mi věřili a pomohli v tomhle play-off," zdůraznil Kacetl.

Oceláři potvrdili obrovskou sílu. Hráli třetí finále za sebou, podruhé za sebou slaví titul. "Když se podíváte na soupisku, tak jsou tady jména neskutečných kvalit. Spousta z těch kluků hrála v NHL, KHL. Jsou fantastičtí, mají neskutečnou kvalitu, je tady přitom týmová hra a všichni dřou na druhého, pomáhají si. V tom to je důležitý; je tady nastavený striktní režim, který se musí dodržovat. Funguje to, proto je klub tak úspěšný," odtušil Kacetl.

Poklonu vyslovil směrem ke kapitánovi Petru Vránovi, jenž se vrátil k týmu navzdory tragickému úmrtí manželky zkraje března. "Chtěl bych před ním hluboko smeknout. Ta situace, která se stala... Jak se s tím vyrovnal, to nedokáže jen tak někdo. Díky němu - a i pro něho - jsme to finále hráli. On je neskutečný bojovník, jak nám pomáhal, jak byl vůdčím lídrem. Nedával na sobě znát, co se stalo. Neskutečný, neskutečný, fakt byl výjimečný," prohlásil Kacetl.

A vůbec nejtěžší chvíle v celém play-off z jeho pohledu z brankoviště? "Sedmý zápas s Boleslaví, kdy se hrálo asi padesát minut 0:0. Víte, že jedna chyba, jeden gól může rozhodnout a udělat celou sezonu. To bylo nejtěžší na nervy. Podobně i ten minulý finálový zápas, kdy to bylo 0:0 a pak prodloužení, to bylo těžký na nervy. Tyhle momenty byly asi jedny z nejtěžších," uvedl Kacetl.