Crosby, Malkin či Gáborík. V Česku se představí celá řada zahraničních hvězd

Sidney Crosby (Kanada)

Pouze jedinkrát se zatím objevil na mistrovství světa, a to v roce 2006. V Lotyšsku však s Kanadou ještě jako osmnáctiletý supertalent nakonec obsadil nepopulární čtvrté místo. Svoje šampionátové podruhé si Sidney Crosby odbyde až v Česku už jako sedmadvacetiletá hvězda, která dorazí s jasným cílem, přerušit čekání javorových listů na zlato a zařadit se mezi legendy v Triple Gold Clubu.

S jeho příjezdem získá Kanada do týmu asi nejlepšího hokejistu světa současnosti. Ne nadarmo patří do elitní společnosti hráčů přezdívaných "The Next One", kteří by měli navázat na výkony Wayna Gretzkeyho. Hvězdný centr legendární devětadevadesátku ve statistikách NHL už asi nedožene, ale na rozdíl od ní se mu podařilo s Kanadou získat zlato na olympijských hrách, hned dvakrát. Útočník Pittsburghu má na svém kontě i celou řadu dalších úspěchů, vítězství ve Stanley Cupu, několik individuálních trofejí apod. Jestli někdo má ukončit trápení Kanady na mistrovství světa, Crosby by měl být tím pravý, kdo jí k tomu dovede.

Jevgenij Malkin (Rusko)

Z Pittsburghu dorazí i druhá hvězda, která si musela nominaci chvíli promyslet, ale nakonec trenéru Ruska Olegu Znarogovi řekla svoje ano. Jevgenij Malkin přiletí, aby stál v čele tradičně ambiciózní Sborné, která obhajuje loňský suverénní triumf z Běloruska. U něj byl i osmadvacetiletý útočník, který sice odehrál pouze čtyři duely, ale třemi body přispěl ke zlatým medailím.

Malkin, jenž patří k technicky nejšikovnějším hráčům vůbec, má na svém kontě z mistrovství světa celkově dvě zlata, jedno stříbro a dva bronzy. K tomu je potřeba přičíst vítězství ve Stanley Cupu a několik individuálních ocenění v NHL. Letošní sezona ale neprobíhala úplně dle jeho představ. V základní části zámořské soutěže měl sice ještě průměr bod na zápas, ale v play-off naprosto vyhořel. V pěti duelech si nepřipsal v dresu Penguins ani bod, a tak v Praze si bude chtít ruský šutér spravit chuť.

Claude Giroux (Kanada)

Jaromír Jágr o něm řekl, že je to génius, který mu hrou připomíná legendárního Maria Lemieuxe. Claude Giroux se od ročníku, v němž spolupracoval s českou hokejovou legendou, propracoval v zámořské soutěži mezi největší hvězdy a jasného lídra Philadelphie, kde v posledním roce výborně spolupracoval s dalším Čechem a současným kapitánem výběru Vladimíra Růžičky Jakubem Voráčkem.

Giroux však není pouze skvělým mozkem na ledě a geniálním nahrávačem, ale je také výborným lídrem v kabině, což by mohlo pro kanadský výběr prošpikovaný celou řadou hvězd mít zásadní vliv na jeho fungování při vytoužené cestě za medailí. Na tu sedmadvacetiletý centr nebo pravé křídlo, jenž během výluky málem okusil českou extraligu v dresu Kladna, v seniorské reprezentaci stále čeká. Má zatím jen tu z juniorského mistrovství světa 2008, které se konalo také v České republice. Přinese mu české prostředí úspěch i podruhé?

Ilja Kovalčuk (Rusko)

Spousta fanoušků v zámoří i ve světě mu nemůže přijít na jméno poté, co se v létě 2013 z ničeho nic rozhodl opustit New Jersey, kde měl v té době smlouvu na patnáct let s příjmem 100 milionů dolarů, a odešel do ruského Petrohradu. To však nic nemění na faktu, že ruský bombér Ilja Kovalčuk patří k světové hokejové elitě. Jeho rána z první je již legendární, a i když ho brankáři mají načteného jak pohádku před spaním, stejně černý kotouč z hole ruského kanonýra často končí za jejich zády.

Kovalčuk, jenž letos dotáhl petrohradský celek jako kapitán k vytouženému Gagarinovu poháru, bude mít kapitánské céčko i na šampionátu v Česku a bude chtít důvěru od trenéra Olega Znaroga splatit. Sám na posledním šampionátu v Bělorusku chyběl a o své třetí zlato na mistrovství tak bude usilovat právě v Praze.

Tyler Seguin (Kanada)

Kdyby nebylo zranění, do Prahy by s největší pravděpodobností přijížděl s titulem vítěze kanadského bodování NHL. Tyler Seguin nakonec v konečné tabulce obsadil sedmou příčku, ale jeho výkony potvrdily, že třiadvacetiletý hráč je už skutečnou hvězdou, které by se měly bát všechny obrany.

Seguin už má na kontě vítězství ve Stanley Cupu s Bostonem, svoje kvality však naplno prokázal až v Dallasu, kde potvrdil prognózy expertů o blyštivé budoucnosti. Mladý útočník, jenž si umí užívat své slávy, těží zejména ze skvělé spolupráce s další kanadskou hvězdou a vítězem bodování Jammie Bennem, který naneštěstí pro javorové listy bude v Česku chybět. Seguin se však dokáže snadno přizpůsobit i jiným spoluhráčům a při kvalitě, kterou kanadská sestava má, očekávají se od něj velké věci.

Anže Kopitar (Slovinsko)

Slovinsko by podle papírových předpokladů mělo na mistrovství světa bojovat o udržení. Ve svém kádru má však jednu velkou hvězdu, která se může pyšnit dvěma prsteny za zisk Stanley Cupu, a to Anže Kopitara. Sedmadvacetiletý hráč Los Angeles i přes náročnou sezonu opět potvrdil, že reprezentační dres nosí pyšně a rád.

To mimochodem dokázal už minulý rok, kdy hrálo Slovinsko ještě mistrovsví nižší divize, ale hvězdný útočník přesto přijel a pomohl svému týmu k postupu. A ani tentokrát, když mu zavolal jeho otec a trenér slovinské reprezentace Matjaz Kopitar, neřekl ne. Právě jeho výkony by pak měly být klíčovým faktorem v pravděpodobném boji Slovinců o udržení mezi elitou.

Marián Gáborík (Slovensko)

Slovensko se na světovém šampionátu bude muset obejít bez Zdena Cháry či Mariána Hossy. S minimálně jednou velkou hvězdou však trenér Vladimír Vůjtek počítat může. Nominaci neodmítl kanonýr Marián Gáborík. Třiatřicetiletý útočník Los Angeles se na světovém šampionátu objeví pošesté v kariéře a bude se snažit konečně dosáhnout na první seniorskou reprezentační medaili.

Slováci doufají, že brambor, jak se jinak Gáboríkovi přezdívá, potvrdí svůj střelecký talent, kterého dostal do vínku pořádnou dávku. Vždyť v letošním ročníku NHL nasázel celkem 27 gólů. Rodák z Trenčína, jenž zde pro malé hokejisty postavil halu a patří k nejoblíbenějším hráčům pod Tatrami, by měl být největším tahounem slovenského výběru.

Aleksander Barkov (Finsko)

Jméno Aleksander Barkov by si měl každý hokejový fanoušek dobře zapamatovat, na slunné Floridě totiž roste hráč, který by v budoucnu mohl patřit mezi nejlepší hráče světa. Rodák z Tampere, jehož otec byl původem Rus, o svém talentu dal vědět v 16 letech a 29 dnech, kdy debutoval v nejvyšší finské soutěži a hned při své premiéře si připsal asistenci, díky níž se stal nejmladším hráčem, který bodoval ve Finnish Elite League.

Od roku 2013 však svůj um už dokazuje v dresu Panthers, kteří si ho vybrali jako dvojku draftu. A floridský celek zatím nemusí litovat. Barkov se stal nejmladším hráčem od rozšíření NHL v roce 1967, který vsítil branku. Bodové rekordy zatím tento finský mladík netrhá, ale výkony na sebe upozorňuje dostatečně. Zejména spolupráce s Jonathanem Huberdeauem a Jaromírem Jágrem mu velice svědčí a diváci na mistrovství světa se mají na co těšit.