Herně ani emočně jsme nedosáhli maxima. Prohra hodně bolí, hlesl Kubeš po Bělorusech
Tentokrát se jeho svěřenci nedostali na maximum svých možností a důležitý zápas v turnaji prohráli. Na trenérovi českých házenkářů Danielu Kubešovi při hodnocení duelu s Běloruskem (25:28) bylo zřetelné vyčerpání a zároveň zklamání. Ve výkonu mu scházelo víc emocí.
Po utkání se sami hráči v mixzóně zkritizovali, jak jste ho viděl vy?
Jsem rád, že je tady nějaká reflexe vlastního výkonu. Soupeř je s námi vyrovnaný, v kvalifikační skupině jsme se Bělorusy odehráli dva vyrovnané zápasy, stejné to bylo i teď. Nepředvedli jsme ale to nejlepší, co v nás je, a to mě mrzí. Nechybělo moc, abychom utkání vyhráli. Několikrát jsme se dostali na remízu, mohli jsme to otočit a jít do vedení. Nikdy se nám to nepovedlo. Tato prohra hodně bolí.
Cítil jste třeba už před zápasem, že to nebude ono?
Měl jsem tušení… Snažil jsem se kluky nabudit, ale evidentně to byla trefa vedle. (hořký úsměv)
Někteří hráči po utkání říkali, že už nemají z čeho brát. Projevuje se únava?
Představte si, že je to pátý zápas v deseti dnech, to je hrozně náročné. Ale to je pro všechny stejné, a kdo se s tím vypořádá lépe, vyhraje. Na druhou stranu jde o skvělou zkušenost pro hráče, kteří jsou na mistrovství, protože zažijí náročnost turnaje. Byl to náš pátý zápas, kdy musí jít člověk na maximální level toho, co dokáže. V tomto utkání se nám toho herně ani emočně nepovedlo dosáhnout.
Bylo psychicky ubíjející, že jste stále dotahovali náskok soupeře?
Tohle bych neřekl. Spíš jde o to, že když se pětkrát v řadě vydáte, tak jste hotoví. V podobné situaci byli i Bělorusové. Zápas byl po většinu času vyrovnaný, ale soupeř se v klíčových akcích odměnil gólem. To vám dodá energii, možná pět procent navrch, abyste dotáhli utkání do vítězného konce.
V úvodu druhé půle si Bělorusové pomohli čtyřmi góly pivota v řadě. Šlo o jeden z těch klíčových faktorů, které jste zmiňoval?
V tom se pozná kvalita týmu i trenéra. My jsme zvýšili agresivitu v obraně, snažili se dostat jejich hráče pod tlak. A oni toho skvěle využili, uvolnili pivota a vyšlo jim to. Klobouk dolů před tím.
Je právě ve hře pivotů na turnaji největší rozdíl?
Každý tým má silné a slabší stránky. Máte tady šestnáct hráčů. Jsem hrdý na ten tým a žádný jiný bych nechtěl. Jsem spokojený s tím, jak kluci pracují a kolik energie do toho dávají. Rozhodli jsme se pro tohle mužstvo a stojíme za ním. Věřím, že i naši pivoti ještě můžou udělat kroky dopředu. Štěpán Zeman je pořád ještě mladý hráč, když na sobě bude tvrdě pracovat, tak se zlepší. To stejné se týká Jan Mojžíše a Petra Šlachty.