Základní premisy prohry Česka s Koreou 1:2: rychle ztracené vedení, téměř vymazaná největší ofenzivní síla českého týmu Patrik Schick, Korea dominovala ve středu, více držela míč, měla více šancí ze hry, Češi těžili ze standardních situací. S mírně překvapivým tahem s Alexandrem Sojkou v základu mohl být Miroslav Koubek po právu spokojený.
Zasloužená porážka. Korejci diktovali po většinu zápasu tempo hry. Míč měli v držení po šedesát procent času, ve středu zaznamenali o poznání méně ztrát, celkově měli více než o dvě stě přihrávek více, o třetinu větší počet přihrávek směrem dopředu, celkem 15 vystřelili, což bylo výrazně více oproti sedmi českým pokusům, z toho desetkrát zakončovali v nebezpečném prostoru, šest střel zamířilo do branky.
„Těžko jsme zachytávali akce soupeře před obranou, měli tam techniku i dynamiku,“ popisoval korejské nebezpečí, z nichž vyplynuly dva góly trenér Miroslav Koubek. „Obrovsky těžké, Korejci hráli velmi dobře, my hodně běhali bez balonu. My byli vpředu třeba tři minuty bez míče, a když jsme ho pak získali, byli jsme zadýchaní,“ doplnil Pavel Šulc.
Pak Sung-ho si v útočné třetině hřiště připsal patnáct úspěšných přihrávek ze sedmnácti. Srovnání je vypovídající: z českých hráčů si v tomto ukazateli vedl nejlépe Ladislav Krejčí, který přesně přihrál v klíčové části jen čtyřikrát z dvanácti pokusů.
Dávno neplatí, že by Korejci měli problém ve hře ve vzduchu, vyhráli přes šedesát procent hlavičkových soubojů. Byli také odvážnější, zapsali osm úspěšných driblinků proti třem českým.
Velkým problémem pro českou reprezentaci bylo nezapojení Patrika Schicka. Míče se dotkl jen v několika málo případech. Chyběla nabídka od zálohy, dlouhé pasy z obrany neposbíral. Naopak jeho protějšek Son Hung-min se s balonem potkal třikrát častěji a hlavně se dostal do nebezpečných prostorů a jen díky skvělému Matěji Kovářovi neuspěl.
Velký rozdíl mezi oběma týmy byl v útočné kreativitě. Korejci si dokázali vypracovat ze hry šance nebo se dostávat do nebezpečných prostorů, o čemž vypovídá i to, jak se dostali k vyrovnání. Oproti tomu Češi dokázali využít své největší přednosti – standardních situací.
Podobně jako v kvalifikaci na Euru proti Polsku si Ladislav Krejčí vyskočil na dlouhý aut Vladimíra Coufala a překonal statickou obranu soupeře. Češi pak mohli jen litovat, že Tomáš Souček vsítil míč hlavou po precizním Sadílkově centru z ofsajdu.
Miroslav Koubek sáhl k překvapivému tahu, když do základní sestavy nasadil záložníka Alexandra Sojku. Jeho univerzálnost se v prvním poločase projevila. Začal spíše nalevo, pak působil i v pravé části. Ukázal i jistou dávku kreativity, nebál se pracovat s balonem.
„Saša určitě podal výborný výkon. Dařilo se mu nejen v závěru ligy, ale i třeba v přípravných zápasech a na tréninku. Je v životní formě a byl by hřích tuto formu nevyužít. Stoprocentně patřil mezi naše nejlepší hráče,“ podotkl k jeho výkonu Koubek.
