X factor Kanté–Modrič je alfou a omegou úspěchu. Kdo se bude radovat v Lužnikách?

Reprezentace ze země galského kohouta se řadí dlouhodobě mezi fotbalové velmoci. Mistrovství světa nicméně opanovala pouze v roce 1998 na domácí půdě po jednoznačném vítězství 3:0 nad Brazílií, k čemuž přispěl i současný kouč Didier Deschamps.

"Kockasti" získali na stejném turnaji při premiéře mezi elitou senzační bronz. Středeční gól Maria Mandžukiče proti Anglii ve 109. minutě prodloužení ale histrorické maximum národního týmu posunul minimálně o stupínek výš. 

V Rusku se obě mužstva prezentují konstruktivní rozehrávkou, enormní silou ve středu pole a užitečným driblinkem ofenzivních křídel. 

Pod postupem Francie jsou vzhledem ke vstřeleným brankám podepsáni zejména Antoine Griezmann s Kylianem Mbappém. Hlavním motorem je ovšem dle analýzy Panini Digital defenzivní "štít" N'Golo Kanté. Sedmadvacetiletý záložník má na svém kontě největší množství přihrávek, největší množství přesných přihrávek a mezi elitní dva hráče týmu se řadí i v průnikových pasech, zisku míče nebo zachycení akce soupeře. Z fantastické práce středopolaře Chelsea pak těží jak zmíněné duo, tak zbytek kádru.

"Les bleus" se snaží ofenzivní manévry zakládat už v obraně, kde dominují Rafael Varane a Samuel Umtiti. Převážnou část útoků následně vedou po pravé straně prostřednictvím nejaktivnějšího dribléra Mbappého (viz. obrázek 1), kterému zdatně sekunduje objev šampionátu Benjamin Pavard. O zakončení se pak stará s železnou pravidelností Griezmann (na branku vystřelil desetkrát, což je součet všech pokusů spoluhráčů). 

Ve finále bude mít Kanté více než zdatného protivníka v podobě chorvatského kapitána Luky Modriče. O pět let staršího záložníka Realu Madrid totiž zastihl turnaj v "životní" formě. Stejně jako jeho francouzský rival suverénně vévodí statistikám ve všech typech přihrávek. Navíc se dvakrát zapsal do střelecké listiny, několikrát ukázal víceméně nevyčerpatelný fyzický fond (přestože odehrál v průměru 108 minut za zápas) a v penaltových rozstřelech s Dánskem i Ruskem projevil i neobyčejnou psychickou odolnost.

I svěřenci kouče Zlatka Daliče se v rozehrávce opírají o kreativitu stoperů, především Domagoje Vidy. V útočné fázi hrají prim nejaktivnější driblér Ante Rebič s autorem vyrovnávacího čtvrtfinálového gólu Ivanem Perišičem (viz obrázek 2). Schopnosti forvarda Mandžukiče v pokutovém území se pak Chorvaté snaží využívat množstvím centrů (v průměru sedmnáctkrát za utkání, Francouzi jen osmkrát).    

Zajímavostí je, že oba finalisté vstřelili sedmdesát procent branek ve druhém poločase. V průměru si vypracovali pět šancí skórovat a téměř všichni fotbalisté si připsali start. Na straně "les bleus" nenastoupili jen zkušený stoper Adil Rami s brankářem Alphonsem Aréolou - v kostkovaném dresu se neukázal pouze talentovaný gólman Dominik Livakovič.

Jeho vzor mezi tyčemi Danijel Subašič na sebe upozornil například tím, že v průměru devětkrát v zápase utne nadějnou přiležitost soupeře včasným vyběhnutím (Francouz Hugo Lloris pomáhá týmu v tomto ohledu čtyřikrát).

Za zmínku stojí i fakt, že Chorvaté (3. nejčastěji střílející tým šampionátu) doposud zakončili sedmdesát procent všech akcí do deseti vteřin a zbylou část do třiceti sekund. Naopak Francouzi (18. nejčastěji střílející tým šampionátu) jsou rozvážnější - třiatřicet procent ofenzivních snah uzavřou až po třiceti vteřinách.

Kdo z X factorů se bude v Lužnikách radovat z nejcennějšího titulu? Kanté, nebo Modrič?