Pro egyptské fanoušky je šampionát hodně drahý i u televize
Egyptská reprezentace na světovém šampionátu dvakrát prohrála a její sen postoupit do osmifinále už skončil. To netěší egyptské fanoušky, ale hlavně majitele kaváren, kteří v Egyptě museli dát velké peníze za to, aby koupili přenosy z Ruska.
V zemi, která má 97 milionů obyvatel a kde je podle listu Egypt Independent průměrná mzda 200 eur (cca 5000 korun), si tento luxus mohou dovolit kromě minima jednotlivců spíš provozovatelé kaváren a ti zase musejí doufat, že se jim náklady vrátí vyšší konzumací návštěvníků.
Vedení státu se marně pokoušelo získat přenosy z mistrovství pro státní televizi. Získala je společnost Bein, která v zemi soukromé vysílání obyvatelům poskytuje, a ta nehodlala zlevnit připojení. Soud jí dokonce nařídil zaplatit pokuty 18 milionů eur za "porušování zákona" o hospodářské soutěži, nicméně sleva se nekonala.
Předplatitelé si v Egyptě musejí koupit dekodér za 1630 egyptských liber (cca 2000 Kč) a zaplatit roční poplatek ve výši 2280 liber (2730 Kč) a na zápasy MS přibyla další částka 2052 liber. "To je na egyptské poměry hodně," konstatoval i třicetiletý Mahmoud Ibrahim.
Majitel kavárny Ahmed Ibrahim, jehož podnik je v centru Káhiry, ještě před šampionátem listu řekl, že to zkrátka musí zaplatit, aby odolal konkurenci. Jeho mladý "štamgast" Magdi Arafa s účesem à la Salah je pravidelným návštěvníkem a s kamarády na zápasy chodí. "Co můžu dělat? Chci sledovat zápasy, chci se podívat na reprezentaci," řekl, ale je otázkou, jak moc jejich zájem pohasne s neúspěchy egyptského celku. K tomu ještě přispěla konkurence televizních přenosů, které jsou poskytovány zdarma na některých velkých prostranstvích.
Egypt po postupu na šampionát zachvátila fotbalová horečka. Po letech násilí, kdy mezi roky 2011–2015 zemřelo při potyčkách mezi fanoušky 96 lidí – se fotbalové prostředí zklidnilo. Potvrdilo to i dobrovolné rozpuštění tvrdých jáder fans dvou největších klubů v zemi, které proběhlo v květnu.
Velkou celebritou je Mohamed Salah, obyčejný Egypťan z chudé vesničky, který se dostal svým uměním do slavného Liverpoolu a nehledě na slávu i peníze zůstal v šestadvaceti letech sám sebou.
