Německo: Medaile bude znovu úspěch, Němci ale berou jen zlato

Tři vítězství na mistrovství Evropy, k tomu další tři stříbra a dva bronzy. A hned jedenáct cenných kovů ze světového šampionátu, tři tituly mistrů světa a další čtyři finálové účasti navrch – taková je německá vizitka na vrcholných reprezentačních turnajích. "Die Manschaft" patří vždy do širšího okruhu favoritů, nehledě na místo konání a nalosované soupeře. Typické turnajové mužstvo, které anglická legenda 80. let Gary Lineker poctila dnes už notoricky známou definicí: "Fotbal je hra, kterou hraje dvaadvacet lidí, a vždycky vyhrají Němci."

Legenda o německé houževnatosti, vytrvalosti a touze po vítězství se začala psát před šedesáti lety ve Švýcarsku. Na předchozí turnaj do Brazílie Němci z politických důvodů ještě nesměli a na takřka domácí půdě tak měli první poválečnou možnost ukázat své umění. Nakonec došli až do finále, kde ovšem měli být snadným soustem pro nejlepší celek své doby, Puskásovo Maďarsko. V základní skupině schytali Němci od stejného soupeře debakl 3:8 a ve finále prohrávali po osmi minutách 0:2. Během dalších 10 minut ale dokázali vyrovnat a v závěru legendární Helmut Rahn šokoval celý fotbalový svět. Německo naprosto nečekaně vyhrálo 3:2 a slavilo první světový titul.

"Zázrak z Bernu" odstartoval úctyhodnou sérii patnácti účastí (s Brazílií už 16) na závěrečném turnaji v řadě, přičemž vždy Němci došli minimálně do čtvrtfinále! V Anglii 1966 skončili stříbrní po "gólu nególu" domácího Geoffa Hursta v prodloužení finále, v Mexiku o čtyři roky později brali bronz a na domácím turnaji v roce 1974 se pod vedením legendárního "Císaře" Franze Beckenbauera vrátili na trůn. V Argentině 1978 sice nepostoupili ze čtvrtfinálové skupiny, následovala však úžasná série tří finálových účastí, korunovaná třetím titulem světových šampionů na MS v Itálii 1990, s Beckenbauerem tentokrát v roli hlavního kouče.

Všechny tři světové vavříny však Němci dobyli pod hlavičkou SRN, na první titul po sjednocení země zatím čekají. Po dvou čtvrtfinálových výpadcích se mužstvo vedené Michaelem Ballackem probojovalo rovnou až do finále, tam už ale byla Brazílie nad jejich síly. Po generační výměně v souvislosti s blížícím se domácím šampionátem začali Němci jako hostitelé MS nejnovější etapu své reprezentační historie, spojenou zejména s koučem Jürgenem Klinsmannem a jeho nástupcem a současným trenérem Joachimem Löwem. Plody jejich práce jsou dvě třetí místa na MS a stříbro a bronz na šampionátu evropském – Němci tedy nechyběli na stupních vítězů na posledních čtyřech velkých turnajích!

Za pouhou polovinu z těchto úspěchů by kterémukoliv jinému trenérovi v jiné zemi dávno stavěli sochy, leč "Jogi" Löw je místo toho pod stálým drobnohledem a leckdy i jízlivou palbou náročných fanoušků a médií. Bývá mu vytýkáno, že s reprezentací nic nevyhrál a že nedokáže zvládat velké zápasy. Je pravdou, že za jeho působení (na domácím MS v roce 2006 byl Klinsmannovým asistentem) v bojích o medaile Němci dvakrát vyhořeli proti Itálii (v semifinále MS 2006 a na Euru 2012, přičemž v obou případech byli favority) a dvakrát neuspěli se Španělskem (finále ME 2008 a semifinále MS 2010).

Přitom na všech zmíněných turnajích hráli velice pohledný, ale přitom takticky skvěle propracovaný fotbal, což je na druhou stranu rovněž výraznou Löwovou zásluhou. Respektovaný odborník ale bude muset dokázat, že je i vítězným typem trenéra. A to v situaci, kdy značná část fotbalové veřejnosti očekává vysněné finále dvou jihoamerických velmocí – domácí Brazílie s Argentinou.

Kvalifikace v německém podání připomínala jízdu rozjetého rychlíku. Jediná remíza v deseti zápasech, 36 nastřílených branek a sedm vítězství rozdílem třídy, tedy o tři a více gólů! Za zmínku stojí zejména demolice Irska 6:1 na jeho půdě nebo vítězství v nádherné přestřelce 5:3 v závěrečném zápase ve Švédsku. Ale právě skandinávští Vikingové pod vedením Zlatana Ibrahimoviče ukázali, že i jedno z nejtalentovanějších mužstev současnosti má zatím své limity. Ve dvou zápasech nastříleli Němcům sedm branek a zvláště domácí remíza 4:4 straší možná Löwovy svěřence ještě teď – vždyť po hodině hry 4:0 vedli! Sám Löw ale zhodnotil kvalifikaci lakonicky: "Nejsme ještě u konce s možnostmi našeho týmu."

Kostru národního týmu tvoří zejména hráči dvou aktuálně nejlepších německých klubů – mnichovský Bayern dodal sedm hráčů, Dortmund čtyři. A to ještě na poslední chvíli přišla o nominaci hvězda Borussie Marco Reus, který si v generálce proti Arménii přetrhl vaz v kotníku. Trojice fotbalistů včetně motoru německé zálohy Mesuta Özila pak přibyla z londýnského Arsenalu.

Stejný respekt jako nominace budí i jména těch, kteří se z různých důvodů do Brazílie nepodívají. Vedle Reuse zhatilo zranění i naděje jeho spoluhráče Svena Bendera, stehenní sval vystavil stopku i druhému z dvojčeti Benderů, Larsovi. Už v předběžné nominaci chyběl třeba Mario Gomez, problémy se zády připravily o šampionát Ilkaye Gündogana a mezi Löwovy vyvolené se tentokrát nevešla ani další z vestfálských "Vos" Marcel Schmelzer.

Neotřesitelnou jedničkou posledních sezon je bezesporu Manuel Neuer z Bayernu, kterému bude krýt záda veterán Roman Weidenfeller z Dortmundu. Na ostatních místech v sestavě však panuje nebývalý přetlak. Jen na pozice stoperů mohou stavitelé reprezentační jedenáctky vybírat mezi vytáhlým Perem Mertesackerem z Arsenalu, Jerome Boatengem z Bayernu, Benediktem Höwedesem ze Schalke a Matsem Hummelsem z Dortmundu! Místo na pravé straně obrany má předplacené kapitán Philip Lahm, a tak jediný otazník panuje nad místem levého beka, na které se nejspíš posune některý ze středních obránců.

Záložní řada je ještě mnohem nabitější. Dostane v systému 4-2-3-1 přednost sehraná dvojice štítů z Bayernu Bastian Schweinsteriger – Toni Kroos, nebo se do sestavy prosadí Sami Khedira z Realu? Ve středu zálohy bude dávat německým akcím myšlenku Mesut Özil, který tak nejspíš odsoudí do role náhradníka zlaté dítě německého fotbalu Maria Götzeho. Křídelní prostory jsou rájem pro Lukase Podolskiho, z pravé strany by měl hrát Thomas Müller z Bayernu, nastoupit zde ale může i ve skvělé formě hrající André Schürrle z Chelsea nebo Julian Draxler ze Schalke.

"Jogi" Löw nakonec nominoval do Brazílie jediného čistokrevného středního útočníka, veterán Miroslav Klose z Lazia bude na svém pravděpodobně posledním velkém turnaji útočit na korunu krále střelců MS všech dob. Na vedoucího Brazilce Ronalda s 15 góly ztrácí Klose pouhou jednu přesnou ránu.

Ideální kombinace několika zkušených borců s nepřeberným množstvím talentovaných hráčů v nejlepším fotbalovém věku dělá z německé reprezentace jednoho ze žhavých adeptů na medailová umístění. Pokud má vedle Španělska některý z evropských týmů sílu na to zabránit výše zmíněnému jihoamerickému finále, je to právě "Die Nationalelf". Nejen s ohledem na současnou formu, ale i historickou statistiku tak není otázkou, zda Němci postoupí ze základní skupiny, ale jestli to bude z prvního místa. O tom hodně napoví hned úvodní duel ve skupině, ve kterém se Löwovým svěřencům postaví Ronaldovo Portugalsko.