Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
EURO 2024 Německo

Vzpomínejte na finále. Mussoliniho zářez, Hurstův gól bez VARu, Zidanův "blikanec" a další

Dosavadních 21 finále mistrovství světa přineslo celou řadu nezapomenutelných momentů. Účast Československa v letech 1934 a 1962, dvoubrankové představení sedmnáctiletého Pelého ve Švédsku 1958, kontroverzní gól Geoffa Hursta v Anglii 1966, argentinské vítězství v čele s Diegem Maradonou v Mexiku 1986, neproměněnou penaltu Roberta Baggia v USA 1994 či hlavičku Zinédina Zidana do hrudi Marca Materazziho v Německu 2006. Přímý přenos utkání Argentina – Francie sledujte v neděli od 15:00 na ČT sport a ČT sport Plus.

Argentinec Diego Maradona po vítězném finále MS 1986
zdroj: ČTK/imago sportfotodienst

1934: "Zlatí hoši" proti Mussolinimu aneb politika až na prvním místě

Odjížděli bez rozloučení a bez jakéhokoli zájmu odborné veřejnosti. Vraceli se jako hrdinové, kteří navzdory politickému tlaku fašistických vůdců sahali po titulu mistrů světa.

Fotbalisté Československa se v roce 1934 zapsali na MS v Itálii do národní historie zlatým písmem, přestože skončili stříbrní. S legendárním Františkem Pláničkou v brance a nejlepším střelcem turnaje Oldřichem Nejedlým v útoku je od senzačního vítězství dělilo deset minut.

Diktátor Benito Mussolini nicméně přikázal, že slavit musí Itálie. A tak se i stalo.

Sport
zdroj: ČT4

Finálová sestava František Plánička, Ladislav Ženíšek, Josef Čtyřoký, Josef Košťálek, Štefan Čambal, Rudolf Krčil, František Junek, František Svoboda, Jiří Sobotka, Oldřich Nejedlý, Antonín Puč přesto dosáhla v národních dějinách na fotbalovou nesmrtelnost.

Od hranic až po pražské Wilsonovo nádraží lemoval železniční trať houf nadšených fanoušků a v hlavním městě je na Václavském náměstí přivítal statisícový dav. "Na to se nedalo zapomenout. Prohráli jsme, byli jsme skleslí a rozladění z toho, že jsme nedosáhli na titul, ale když jsme se vrátili domů, připadali jsme si, jako bychom vyhráli. Takové přivítání jsme nečekali," vzpomínal Nejedlý.

1958: Pelého cesta na fotbalový Olymp

O 24 let později začala ve Stockholmu éra Pelého. Ve finále proti domácímu Švédsku skóroval dvakrát, výrazně přispěl k vítězství 5:2 a zároveň k prvnímu brazilskému titulu v historii.

Brazilec Pelé ve finále MS 1958 proti Švédsku
zdroj: imago sportfotodienst

"Kanárci" na něj navíc navázali v Chile 1962, kde v utkání o zlato porazili i bez zraněného Pelého 3:1 podceňované Československo.  

"Dostávali jsme před odjezdem rady typu: až tam přijedete, ani nevybalujte, protože pojedete hned zpátky," vzpomínal držitel Zlatého míče Josef Masopust. "I když jsme věděli, že se s námi moc nepočítá, tak nás to namíchlo. Aspoň nám lidi mohli držet palce a říct: zkuste to," dodal. 

Po památném finále jim však fanoušci aplaudovali a hráči cítili velké zadostiučinění.

1966: Hurstův gól negól

Zlatý hattrick ale Brazilci v Anglii 1966 nezkompletovali a kousali senzační vyřazení v základní skupině.

Ve finále udolala domácí reprezentace 4:2 po prodloužení Západní Německo (SRN) a do hlavní role se obsadil útočník Hurst, který je stále jediným fotbalistou v historii šampionátu, jenž v zápase o titul vstřelil hattrick.

Gól Angličana Geoffa Hursta ve finále MS 1966
zdroj: AP

Jeho vítěznou trefu ve 101. minutě ovšem dodnes provázejí silné emoce. Přešel míč brankovou čáru, nebo ne? "Po střele z otočky jsem upadl a neviděl nic, ale zapřísahám se, že to byl gól," popsal kontroverzní moment s odstupem času Hurst.     

1986: Maradonův vstup do panteonu velikánů

O 20 let později se o další kontroverzní moment postaral legendární Maradona, jehož "Boží ruka" poslala ve čtvrtfinále domů právě Anglii.

Tažení jihoamerické reprezentace mělo nakonec zlatou tečku. Ve finále, které na Aztéckém stadionu v Mexico City sledovalo téměř 115 tisíc fanoušků, vyhrála nad Západním Německem 3:2. Rozhodující gól vstřelil v 84. minutě Jorge Burruchaga.

Sport
zdroj: ČT4

Po turnaji obdržel Maradona ocenění pro nejlepšího hráče šampionátu a pro příznivce "La Albiceleste" se stal nesmrtelným.

1994: Baggiova noční můra

V Itálii byl velmi podobně vnímán fenomenální útočník Roberto Baggio, ale jeho příběh měl na mistrovství světa zcela odlišné vyvrcholení.

"Božský copánek" totiž ve finále MS 1994 v USA zahodil v penaltovém rozstřelu rozhodující pokutový kop a krátce nato sledoval, jak se vítězní Brazilci sbíhají k brankáři Cláudiu Taffarelovi.   

Ital Roberto Baggio zahazuje penaltu ve finále MS 1994
zdroj: REUTERS

"Zlatá medaile z mistrovství světa byla mým dětským snem a já ho zahodil nejabsurdnějším možným způsobem. Měl jsem tisíc příležitostí neproměnit penaltu, ale v tomhle jediném případě jsem si to nemohl dovolit. Nikdy se přes to nepřenesu," uvedl držitel Zlatého míče Baggio.

2006: Zidanovo "červené" loučení

Penaltu ve finále šampionátu naopak proměnil Zidane, ale na berlínské utkání mezi Francií a Itálií se nezapomene kvůli situaci, která měla s fotbalem jen pramálo společného. 

Ve 110. minutě prodloužení totiž další z držitelů Zlatého míče udeřil hlavou do hrudi soupeře Materazziho, jenž se okamžitě skácel k zemi. Po krátké odmlce dostal kapitán "Les Bleus" od rozhodčího Elizonda červenou kartu a poslední zápas ve veleúspěšné kariéře nedohrál.

Francouz Zinédine Zidane po hlavičce do hrudi Itala Marca Materazziho
zdroj: AP autor: Jasper Juinen

Fanoušci i experti v televizních studiích začali v tu ránu spekulovat o tom, co asi muselo legendárního záložníka vyprovokovat k emotivní reakci. 

Zidane od počátku tvrdil, že za jeho zkratem stály urážky rodiny. Materazzi dlouho mlčel a k incidentu se vyjádřil až po 14 letech. "Po třetím kontaktu v kratším časovém úseku v prodloužení jsem se na něj zamračil a on mi řekl: ‚Po zápase ti dám svůj dres.‘ Na to jsem mu odpověděl, že bych si vzal raději jeho sestru," přiznal Materazzi. 

Na co se bude vzpomínat po nedělním finále mezi Francií a Argentinou? Přímý přenos sledujte od 15:00 na ČT sport a ČT sport Plus.

Zdroj
ČT sport, fifa.com

Hlavní zprávy

Nejčtenější články