GLOSA: Fackovací panák z Plzně se konečně pokusil vrátit úder

Viktoria Plzeň má po čtyřech zápasech mezi giganty v nabité skupině skóre 3:16 a zatím marně sní o bodu (hůř jsou na tom jen Rangers, kteří ve skupině s Neapolí, Ajaxem a Liverpoolem mají skóre 1:16). A hlavně, výkony mistra české ligy proti fotbalovým monstrům z Barcelony, Mnichova a Milána dlouho vypadaly jako, že už postupem mají odpracováno a nyní si jdou jen hrát na fotbal.

Příděly 1:5 z Barcelony, 0:5 z Mnichova mohly být ještě daleko vyšší a přiznám se, že jsem si říkal, co to udělá se sebevědomím fotbalistů Viktorie v lize. Tady ale musím pochválit – ti byli v hlavách na nakládačky, které dostaly, připraveni dobře a lize v pohodě vládnou před Slavií a Spartou.

Jen si říkám, jestli na ty příděly nebyli připravení až do té míry, že je brali jako nutné zlo, kterému se zkrátka nedá vyhnout. Stylem: no, co? Tak prohrajeme a v lize si to zase vynahradíme. Peníze už jsme klubu vykopali, takže vyděláno je a v téhle společnosti můžeme jenom překvapit.

No, právě... Jenže k překvapení bylo až do konce prvního poločasu středečního zápasu tak daleko, jak z přeboru do ligy. A hra podle toho často vypadala. Hvězdy v týmech soupeřů působily, jako by jezdily kolem Plzeňáků na motorkách a ti se pevně drželi, aby nespadli z kolotoče, který s nimi roztočili.

Čekal jsem, jak dopadne Plzeň na svém stadionu s Bayernem, který před týdnem ve své aréně rozebral českého mistra do šroubku. Kouč Michal Bílek nyní hlásil: "Budeme se snažit hrát odvážně a co nejvíc ohrožovat soupeřovu branku." A hráči přitakávali.

Snaha fakt byla, jenže do šaten v poločase šli za stavu 0:4, a ještě mohli být rádi. 0:1: míč po trase Mané–Goretzka–Mané udělal z pětice bránících Plzeňáků diváky a s vyběhnutím trochu zaváhal i Staněk, 0:2: Mosquera se navrátil se svým hráčem, 0:3: Hejda a střed obrany vyhořeli jako papír, 0:4: Havel nezachytil náběh Goretzky. A vypadalo to na další fotbalovou tragédii.

Většina českých fanoušků se upřímně bála, co přinese druhá půle. I když jsem si trochu říkal, že teď už přece ale nemají vůbec co ztratit... Tihle profíci přece neradi prohrávají, i když se hraje na dvě při tréninku. A tady to pořád vypadalo, jako když se škodovka obdivně kouká na mercedes.

A tak se trenér Bílek a jeho parťák Pavel Horváth pokusili o zázrak. Vystřídali, změnili rozestavení na pět obránců a tři stopery a nejspíš taky řekli hráčům, že na rozdíl rozpočtů mezi oběma týmy a platy hráčů se nehraje, i když výsledek značně příjemnější pro hostující celek. Fotbal je totiž jen jeden a ten buď umíš, anebo neumíš – tak se ukaž.

A najednou to šlo. Je fakt, že už tak částečně oslabený Bayern taky s vidinou otevřené dálnice k jasné výhře prostřídal, ale Viktora konečně ukázala, že důraz musí být důrazný, nasazení maximální, a hlavně – strach z velkých zvířat je třeba překonat, i když jsou větší, než se z dálky zdálo.

Vlkanova a Kliment tu snahu podpořili góly a hlavičku Pernici vyrazil náhradní gólman Bayernu čelem jen zázrakem. Takže nakonec 2:4. Další porážka, ale s nadějí na lepší zítřky, a hlavně s vírou, že hrát se dá s každým, což už teď vědí nejen v Haifě a Šachtaru.

Potvrdit to zkusí Plzeň 26. října v Miláně proti Interu a už v neděli v Jablonci.