Anglický fotbal v nesnázích. Prim v Lize mistrů hrají Španělé a Němci
Praha - Poprvé v historii hned na začátku cesty Ligou mistrů vypadl obhájce titulu. Poprvé v anglické historii navíc skončil ve skupinové fázi šampion Premier League. Úvod nejslavnější fotbalové soutěže ale poukázal nejen na krizi anglického fotbalu. Vyzdvihla naopak výkony celků momentálně nejlepší světové ligy – zástupci španělského fotbalu včetně problémy zmítané Málagy bez potíží postoupili do vyřazovací fáze. Jaká ponaučení nám přinesla úvodní část nejslavnější fotbalové soutěže?
Z anglických klubů uspěli pouze finalista z předloňské sezony Manchester United a "klasický čtvrtfinalista" Arsenal. Zdaleka se ovšem nedá říct, že bez problémů. Los dvacetinásobnému anglickému mistru United přiřkl poměrně jednoduchou skupinu s Bragou, Galatasarayem a Kluží, s posledními dvěma jmenovanými však Fergusonův tým dokázal padnout, s rumunským mistrem dokonce na vlastní půdě. Ještě hůře skončili angličtí rivalové United – obhájci titulu Chelsea vzal místo ve vyřazovací fázi Šachtar, Manchester City tragickými výkony pobral pouhé tři body a skončil ve skupině D poslední.
Tabulky skupinové části Ligy mistrů zde.
Přes vítězství londýnských Blues v loňském ročníku soutěže se nedá říct, že by letošní rok byl překvapením. Výkony anglických týmů v evropských soutěžích se za posledních 18 měsíců rapidně zhoršily, přičemž dominanci přebrali Španělé. Do vyřazovací fáze prošli nejen klasičtí favorité Barcelona s Realem, spolu s Bayernem zvládla skupinu F nejlépe i Valencie, skupinu C dokonce s čtyřbodovým odstupem vyhrála Málaga, která se potýká s vážnými finančními problémy.
"Harmonie anglických týmů byla vážně narušena," vysvětluje fotbalový expert Michael Cox. "Anglické týmy nejsou natolik schopné vytvořit součinný tým, protože se jim nedaří tolik začlenit hvězdy. V zahraničí je situace jiná. Real Madrid, Barcelona, Dortmund, Bayern nebo i outsideři typu Porta a Šachtaru jsou soudržnější než anglické týmy," tvrdí. Za příklad dává rozdíl mezi letošní a loňskou Chelsea. "Předešlý trenér Di Matteo sázel na defenzivní, semknutou hru, která nesla úspěchy. Majitel Roman Abramovič mu však naordinoval změnu na otevřenější hru, kterou podmínil příchodem kreativních hvězd typu Edena Hazarda nebo Oscara. Ta však v důsledku narušila týmovou souhru," dodává.
Místo anglických týmů naopak zastoupily celky z Německa a Španělska, daří se i Italům. Borussia Dortmund s přehledem vyhrála "skupinu smrti", triumfoval i loňský finalista Bayern Mnichov, Schalke ve skupině B vyšouplo z první příčky Arsenal. "Na rozdíl od tápajících Angličanů mají tyto týmy nejen skvělé hráče, ale i jasné strategie," vysvětluje Cox. "Real nebo Neapol jsou smrtelní z brejků, Barcelona nebo Bayern sází na držení míče. Dortmund s Juventusem oplývají kreativitou a dobrým přechodem do útoku," dodává.
Fotbaloví komentátoři při hodnocení současných anglických týmů zřídka opomenou zmínit jejich "přechodovou" fázi. Velké týmy ostrovní kopané opravdu kádry přestavují. Pro úspěch na mezinárodní scéně však budou muset vylepšit nejen soupisku, ale i celkovou týmovou souhru. Bez té budou nejlepším klubům ostatních evropských států jen těžko konkurovat.
