Video nelze z licenčních důvodů přehrát
Následuje
SP v alpském lyžování 2024/2025

Každá organizace potřebuje čerstvou krev, říká Čeferin. V roce 2027 proto skončí ve funkci prezidenta UEFA

Ještě tři roky a dost. Aleksander Čeferin oznámil na kongresu evropské fotbalové unie (UEFA) v Paříži, že v roce 2027 skončí ve funkci prezidenta UEFA. Slovinský funkcionář stojí v čele evropského fotbalu od září roku 2016. Na konferenci uvedl, že je fyzicky i psychicky unavený a chce trávit víc času s rodinou.

Aleksander Čeferin
zdroj: Reuters autor: Gonzalo Fuentes

"Už před šesti měsíci jsem se rozhodl, že v roce 2027 nebudu znovu kandidovat," řekl Čeferin. "Po nějakém čase potřebuje každá organizace čerstvou krev, ale hlavní důvod je, že už jsem pryč od rodiny sedm let a budu další tři roky. Také jsem unavený z koronavirového období, ze dvou válek, z nesmyslných projektů typu takzvané Superligy," dodal šestapadesátiletý rodák z Lublaně.

Čeferinův ohlášený odchod po vypršení současného funkčního období je o to překvapivější, že krátce předtím UEFA drtivou většinou schválila úpravu stanov, podle níž se mohl slovinský funkcionář ucházet o zvolení i na období 2027–2031.

Do maximálních 12 let, jímž je mandát prezidenta omezen, by se mu totiž nepočítaly první tři roky 2016–2019, kdy se do čela kontinentální federace posunul automaticky z pozice viceprezidenta po suspendaci tehdejšího šéfa Michela Platiniho. V letech 2019 a 2023 byl ve funkci potvrzen aklamací.

"Má rodina to věděla první a potom jsem to řekl některým svým přátelům a kolegům," řekl Čeferin o svém rozhodnutí skončit. "Nechtěl jsem ovlivňovat kongres. Chtěl jsem, aby se rozhodli, aniž by věděli to, co vám říkám," dodal šéf UEFA.

Čeferin kvůli snaze o úpravu stanov čelil kritice, na protest proti možnému prodloužení mandátu koncem ledna rezignoval ředitel rozvoje fotbalu UEFA Zvonimir Boban. Vedení UEFA označilo úpravu stanov za nutnou, aby vyhovovaly švýcarskému právu, neboť unie má sídlo v Nyonu.

Jako jediná byla proti Anglie, jež ještě předtím chtěla oddělit hlasování o úpravě prezidentského mandátu od hlasování o ostatních změnách stanov. Neuspěla však, neboť se k ní připojily jen Norsko a Island. O úpravách stanov se tak hlasovalo v rámci jednoho balíčku.

Zdroj
ČTK

Hlavní zprávy

Nejčtenější články