Plzeň může dosáhnout na historický úspěch. Proti velkoklubu, který čelí úpadku
Lyon/Praha - Plzeň má proti Lyonu šanci dokázat něco, co se ještě žádnému domácímu týmu v samostatné české historii nepovedlo - počítaje jak Slavii v roce 1996, tak Liberec před dvanácti lety. Pokud postoupí přes francouzského soupeře, přejde v jarní části evropských pohárů již přes druhé mužstvo, a zahraje si tak čtvrtfinále. Svým způsobem by to byl největší úspěch českého klubového fotbalu. Kdo jí však stojí v cestě? Bude mít úlohu těžší než loni proti Fenerbahce? Utkání sledujte v přímém přenosu na ČT sport a našem webu od 20:35.
Nelze jistě porovnávat roky v historii a kluby v čase, ovšem pokud by Plzeň odehrála to, co letos či loni v Evropské lize, potažmo v Poháru UEFA, v roce 1996, byla by nyní v semifinále. Podobně jako Slavia v tomtéž roce, když v sezoně přešla přes Sturm Graz, Freiburg, Zimbru Kišiněv, Lens a Bordeaux. Anebo v roce 2000, kdy byla sice "jen" ve čtvrtfinále, soupeřů však již bylo více - stejný osud postihl i Liberec o dva roky později.
Nyní je Plzeň v osmifinále - a znova jde "jen" o osmifinále jednoduše proto, že se do druhé nejprestižnější evropské soutěže kvalifikuje mnohem více mužstev. To však rozhodně nesnižuje jak kvalitu protivníků, tak výkony Plzně. Viktoria senzačně - a s přehledem - loni vyřadila Neapol a ve skupině skončila na prvním místě, a to i před obhájcem trofeje Atlétikem Madrid, které nyní bez větších potíží vyřadilo AC Milán a nadále se obdivuhodně pere o španělský titul.
Zda byla letos Plzeň proti soupeřům na podobné kvalitativní úrovni, jako je Lyon, je obtížné srovnávat. Buď v předkole Ligy mistrů hrála proti jednoznačně slabším týmům, či pak ve skupině proti mimořádně silným celkům. Dokázala však ve skupinovém "dvojzápase" zdolat CSKA a v šestnáctifinále pak pod trenérem vyřadila ještě lepší celek - Šachtar Doněck.
Podobně jako Plzeň
Nyní proti ní stojí Olympique Lyon - klub, který v nultých letech nového tisíciletí dominoval francouzskému fotbalovému prostředí. To se však dnes zdá jako velmi dávná záležitost, vzhledem ke vzestupu PSG i Monaka, ale i vzhledem k vnitřním potížím v klubu.
Lyon byl na přelomu devadesátých a nultých let vnímán podobně jako Plzeň - provinční klub, který předtím ve francouzském fotbale nedokázal nic výrazného a pendloval mezi první a druhou ligou, najednou začal působit na špičce Ligue 1, a pak i vyhrávat tituly. Hodně titulů. Dohromady mezi lety 2002 a 2008 celkem sedm v řadě.
Odlišnosti od Plzně existují. Zásadní úlohu ve vzestupu Olympique neměl trenér typu Pavla Vrby, ten byl vždy jen špičkou ledovce, nýbrž klubový prezident Jean-Michel Aulas. Rozhodující úlohu měl jakýsi poradní sbor tvořený nejen trenérem, ale i statistiky, videoanalytiky či sportovním ředitelem. Co je dnes naprostou normou, bylo ještě před deseti či patnácti lety docela novum.
Zadrhnutý stroj
Lyon měl navíc velmi jasně vytyčený plán - být marketingově úspěšným a soběstačným klubem. Vytvořil si akademii a nakupoval mladé hráče, které pak výrazně nad cenou prodával - v těchto ohledech byl suverénně nejlepší v Evropě i před takovými "producenty" talentů, jako je Ajax, Barcelona či Arsenal.
Olympique však nakonec položila touha být nejen klubem mezi širší evropskou špičkou, ale Ligu mistrů i vyhrát. Mezi lety 2004 a 2006 se vždy dostal do čtvrtfinále, v roce 2010 již s pravděpodobně horším týmem i do semifinále. Trenér Claude Puel však přes semifinálový úspěch nejenže nevyhrál Ligu mistrů, za čtyři roky svého působení nezískal ani jeden titul. I filozofie nákupu hráčů byla porušena - špatným výběrem a přeplácením fotbalistů se Lyon dostal do finančních potíží a musel začít svůj kádr rozprodávat.
Tento stav pokračuje dodnes pod novým trenérem Remi Gardem. Ten má k dispozici velmi mladý kádr, který letos odstartoval nejhůře v "novodobé" historii klubu, v poslední době však prokazuje stabilní formu. Z posledních třinácti ligových utkání prohrál pouze jednou na hřišti Rennes a v tabulce je momentálně pátý.
Efektivita v útoku
Talent v mužstvu rozhodně nechybí - ať už jde o Clementa Greniera, rychlostně výborně vybaveného záložníka s vynikajícími dalekonosnými pasy, či útočníky Lacazetta, Gomise či Gignaca, přičemž každý z nich v Ligue 1 nastřílel dvojciferný počet gólů. Jejich efektivitu dokazuje fakt, že hned 30 ze 46 zápasů Lyonu v této sezoně přitom skončilo remízou či rozdílem jediného gólu. V posledních pěti zápasech Lyonu padly dohromady jen čtyři branky.
"I když tolik gólů nedávají, hlavní sílu mají směrem dopředu. Budeme muset pozorně bránit a chceme je potrápit z brejku nebo si pomoct standardkou. Hrát se s nimi každopádně dá. Šachtar měl asi větší individuality než Lyon," řekl pravý bek Radim Řezník.
Nejde však již rozhodně o obávaný Lyon, což dokladuje i šestnáctifinále s ukrajinským provinčním klubem Černomorec Oděsa. Olympique jen s velkými obtížemi udržel ve venkovním utkání skóre 0:0, v domácím prostředí se pak trápil až do 80. minuty, kdy se trefil Lacazette.
Viktoria tak rozhodně šanci má. "Když budeme na Lyon připraveni jako na Šachtar, tak zase budeme hrát o postup," je přesvědčený kapitán Viktorie Pavel Horváth. "Netvrdím, že postoupíme, ale když jsem se koukal na jejich zápas předchozího kola s Oděsou, tak mi nepřišlo, že by byl Lyon herně silnější než Šachtar," dodal.
