BUNDESLIGA 2017/18: Bayern stále hledá vyzyvatele. Ohrozí ho Dortmund nebo Lipsko?

Bundesligové kluby letos znovu stály stranou masivního utrácení. Chtělo by se říct, že i včetně Bayernu, protože mnichovský velkoklub na rozdíl od minulých sezon nepřivedl ani jednu hvězdu světového ranku na přímý přestup (James Rodríguez se úplně nepočítá, stále jde jen o hostování). Pravdou ale je, že Bavoři letos vynaložili nejvíce peněz na posily v historii, ať už co se týče absolutních čísel, či net spendu, tedy rozdílu mezi náklady a příjmy na přestupy.

Podobný net spend měl Bayern i před pěti lety, když před sezonou přivedl Javiho Martíneze, Maria Mandžukiče, Danteho a Xherdana Shaqiriho a poté totálně ovládl všechny soutěže, do kterých vkročil. O tak perfektním průběhu sezony mohou Mnichované letos zatím jen snít, a to i kvůli značně nepovedené přípravě a velkých pochybnostech okolo předváděné hry týmu Carla Ancelottiho.

A tak se paradoxně zdá, že by Bayern letos konečně nemusel dominovat tak jako dříve. Stále je ale spíš otázka, zdali má dostatečně silné vyzyvatele. Pokud se Lipsko vyrovná se zhuštěným programem a účastí v Lize mistrů, mohlo by úřadujícího mistra ohrozit. Držet na špičce by se měla i Borussia Dortmund. Existují ale pochybnosti o tom, zdali nový kouč Peter Bosz, který přišel z Ajaxu, dokáže posunout klub na vyšší úroveň.

Vestfálský klub sice zatím stále udržel útočníka Aubameyanga a talentovaného Dembélého, nadále se ale na něm ukazovala jistá nezkušenost a prostupnost ve středu obrany. Tu by měl vyztužit Ömer Toprak z Leverkusenu, zálohu zase posílí nesmírně šikovný mladičký špílmachr Mahmoud Dahoud z Mönchengladbachu. Na Westfalenstadionu si také mnohé slibují od nadějného forvarda Maximiliana Philippa, který dovedl Freiburg k postupu do bundesligy a loni v jeho dresu už v nejvyšší soutěži nasázel devět gólů.

Zdali to ale bude stačit k tomu, aby některý z týmů ohrozil Bayern, je otázka. I kdyby Mnichov letos nebyl tak silný, rozdíl ve finančních možnostech mezi ním a zbytkem ligy je nadále propastný.

Pravidla bundesligy sice zamezují, aby se kluby dostávaly mimo ruce fanoušků, zároveň to ale směřuje k tomu, že se německé celky na přestupovém trhu nemohou měřit s ostatními. A jestli Lipsko či tovární týmy Leverkusen nebo Wolfsburg, na které se restrikce nevztahují, nezmění strategii a neinvestují více, vše zůstane při starém.

Zároveň se ale bundesligové týmy musejí orientovat jiným směrem a disponovat co nejlepším klubovým zázemím, chytrým vedením, talentovanými trenéry a hráči. Zřejmou cestu k úspěchu ukázal například loni Hoffenheim s devětadvacetiletým koučem Julianem Nagelsmannem. Podhoubí talentů je v Německu nadále neuvěřitelně plodné. A tak je v bundeslize k vidění spousta zápasů na vynikající úrovni s řadou taktických inovací a technické kvality.

Stále jednoznačně Bayern. I kdyby měl letos na své poměry prožít podprůměrnou sezonu, je těžké si představit, že jeho hráčský kádr nebude čistě svou kvalitou stačit na většinu týmů v bundeslize. V případě hráčů mnichovského klubu přitom nejde o žádné rutinéry, naopak. Jedná se o stále špičkové hráče, kteří budou v roce, kdy po sezoně následuje mistrovství světa, mimořádně motivovaní.

Přesto je zřejmé, že Bayern velmi brzo čeká velká generační obměna. Už v létě ukončila kariéru spolehlivá dvojka Tom Starke, stejně jako Philipp Lahm nebo Xabi Alonso. V nejlepších letech jsou Hummels, Boateng, Martínez, Vidal, Müller nebo Lewandowski, ale Bayern zaostával v nejlepších zápasech na krajích hřiště. 

I když si Robben nebo Ribéry stále odvedou svůj vysoký standard, přece jen už jim letos na největší zápasy v Lize mistrů bude 34, respektive 35 let. Nevyrovnanost výkonů také stála místo Douglase Costu, který se přestěhoval do Juventusu.

Napomoci soustředěnosti a okysličení kádru by měly nové posily. Více prostoru může dostat křídelník Kingsley Coman, na levém kraji hřiště chce konečně potvrdit svůj velký příslib James Rodríguez. Pod Ancelottim zářil v Realu Madrid a italský trenér jej bude chtít probudit i na jihu Německa. Větší dynamičnosti a výbušnosti ve středu hřiště by měli pomoci středopolaři Corentin Tolisso z Lyonu a Sebastian Rudy, který přichází z Hoffenheimu, stejně jako mladý stoper Niklas Süle.

Zatím to ale Bayernu na hřišti letos moc nefunguje. Ostatně s výkony týmu Carla Ancelottiho panovala ve Vestfálsku už loni rezervovaná nespokojenost, a tak zkušený kouč dostal do svého realizačního týmu nové asistenty.

Příprava se však Mnichovanům dvakrát nepovedla. Debakl 0:4 od AC Milán, pak prohry 0:3 s Liverpoolem a 0:2 s Neapolí, na druhé straně jen výhra 3:2 nad stejně trápící se Chelsea a poměrně šťastná výhra nad Dortmundem v Superpoháru. A i když přípravné zápasy nebývají příliš vypovídající, německá média i klubové vedení už se nejistě drbou na hlavě.

Zároveň ale platí stejně jako loni, že Carlo Ancelotti dokáže fazonu svého týmu načasovat jako málokdo. Loni mohlo vyrovnané čtvrtfinále Ligy mistrů s Realem dopadnout všelijak, nebýt řady rozhodcovských chyb. Bayern se bude opět soustředit především na druhou polovinu sezony, a to i kvůli tomu, aby v roce mistrovství světa s hráči ušetřili síly na červen a červenec.

Do bundesligy se po pouhém roce vracejí velké kluby Stuttgart a Hannover. To v posledních sezonách nebývalo úplně zvykem. Celky, které se nedokázaly adaptovat na inovace menších, ale lépe řízených klubů, v druhé bundeslize stagnovaly a jen těžko se vracely mezi elitu – jako třeba Norimberk, který už v podpalubí kroutí čtvrtou sezonu v řadě. Problémy tu má i Düsseldorf, Fürth, Kaiserlslautern či Bochum, a to ani nemluvíme o smutném případu Mnichova 1860, který po problémech s investory a licencí administrativně spadl až do čtvrté ligy.

Přesto se tradiční kluby i v bundeslize začínají pomalu probouzet. Hamburk konečně neobsadil barážovou šestnáctou příčku, byť jen o bod, dařilo se Schalke, Kolínu nebo Brémám, které skončily v horní polovině tabulky. Méně tradiční kluby ale přesto v posledních letech zaznamenávaly výjimečné výsledky – za všechny třeba Hoffenheim, který bude mít těžkou úlohu navázat na uplynulý ročník, kdy skončil čtvrtý.

Největším úspěchem pak byl loňský případ RB Lipska, které se dostalo až na druhé místo a do Ligy mistrů. A právě na jediného zástupce z bývalé NDR budou upřeny zraky, zdali znovu může rozbít dominantní duo Dortmund a Bayern.

Lipsko se bude muset vyrovnat s těžkým programem obohaceným o Ligu mistrů. Nové výzvy ale nejsou pro klub, který se neustále adaptuje na nové ligy a nové prostředí, ničím novým. Sportovní ředitel Ralf Rangnick na ně dokázal klub vždy obdivuhodně připravit. Spolu s trenérem Ralphem Hasenhüttelem šel Rangnick v létě dál svou cestou nepodepisovat hráče nad 24 let. Hráče pak do kádru doplnil po pečlivé úvaze a podle potřeb fyzicky i takticky náročného fotbalu s vysunutým presinkem.

Především ale v Německu mnohde nenáviděný klub udržel klíčové opory. Lipsko odolalo i proti nabídce Liverpoolu ve výši 75 milionů eur za klíčového záložníka Nabyho Keitu a nepustilo ani další důležité hráče v čele s Forsbergem či Wernerem.

Na druhé straně sice odešel nadějný útočník Selke, ovšem do Saska zamířil možná ještě nadějnější Jean-Kévin Augustin z PSG. Prostor dostane i talentovaný křídelník Bruma z Galatasaraye či střední záložník Konrad Laimer z dceřiné pobočky Lipska, Red Bull Salzburg.