Česká liga vstupuje do nové éry. Jak se změní prestiž i fungování celého domácího fotbalu?

Až vyběhnou mistrovští slávisté v prvním ligovém zápase sezony na trávník proti Teplicím, v zaplněném Edenu budou sešívaní fanoušci netrpělivě očekávat posilu, o které se dřív českým fotbalovým divákům ani nesnilo – bývalého portugalského reprezentanta, kreativního křídelníka Dannyho. Sparťané by se zase v některém zápase letošního ročníku mohli ocitnout na hřišti s jedenácti cizinci, což by se stalo vůbec poprvé v historii všech českých i československých ligových soutěží.

Oba kluby dbají na komunikaci s fanoušky po sociálních sítích, a to i v angličtině. Českému fotbalu se podrobně věnuje britská stránka czefootball.com. V televizích sice diváci po celém světě českou ligu sledovat prakticky nemohou, díky evropským pohárům ale přijdou do kontaktu s předními českými celky pravidelně.

Globální vývozní artikl z české ligy ještě dlouho nebude. Zahraniční posily už ale nyní po letní přestupové smršti lákají pozornost cizích fanoušků. "Díky příchodu Ben Chajma do Sparty by měla její zápasy vysílat izraelská televize," tvrdí ředitel komunikace profesionálních soutěží Daniel Hajný a jeho slova potvrdila pro web ctsport.cz i společnost Pragosport, která práva prodává. "Už to je známka toho, že příchodem zahraničních hráčů zájem o českou ligu stoupá."

Je otázka, jak dlouho vydrží vlastníkům Slavie a Sparty apetit po příchodech zahraničních hvězd. I kdyby ale měly být oba kluby s Plzní v dalších přestupových oknech mnohem skromnější, pro českou ligu je tato situace velká změna.

Jako prvotní atrakce mohou posily posloužit velmi dobře. Dá se tedy očekávat, že počet diváků na stadionech se alespoň zpočátku jistě zvedne. "Může se to projevit v návštěvnosti," potvrzuje Hajný. "Šance, že se sledovanost na Slavii i Spartě zvýší, je kvůli velké fanouškovské základně vysoká. A pokud máte hodně fanoušků a velké stadiony, je to ideální stav. Máte totiž šanci, že je těmito atraktivními jmény oslovíte víc."

Vyšší zájem návštěvnost zvýší, může zvýšit důvěru i nefotbalové veřejnosti

Není těžké odvodit si dopady větší návštěvnosti. Pražská Dukla je klub, který činí to, co se od rozumně vedeného celku očekává: má erudované vedení, které pracuje dlouhodobě, nehoní se za milionovými přestupy a seniorský tým dlouhodobě předvádí atraktivní fotbal. Mimo fotbalovou bublinu o tom všem ale ví jen minimum lidí – tím spíš, že na domácí zápasy chodí okolo pouhé tisícovky diváků.

Naopak čím víc fanoušků bude na český fotbal chodit, tím vyšší budou příjmy klubů, soutěž se zatraktivní pro sponzory a zvýší se cena televizních práv. A v očích celé společnosti bude mít domácí fotbal větší kredibilitu i pozornost.

Počet diváků na tribunách přitom v Česku dlouhodobě spíše stagnuje. Liga v očích fanoušků bojuje s řadou problémů – návštěvnosti by jistě pomohlo kvalitnější a příjemnější prostředí na stadionech a transparentnější výkony rozhodčích. V tomto ohledu bude důležité sledovat bující přetahovanou mezi FAČR, Komisí rozhodčích a LFA. Místopředsedou Berbrem vedená fotbalová asociace sice vyvíjí tlak na komisi rozhodčích, Ligová fotbalová asociace ale kontruje videorozhodčím, který by mohl fungovat od jarní části a který by také mohl vnést do ligy výrazně větší transparentnost. Vliv Romana Berbra na rozhodčí by se tak mohl umenšit.

Doposud chyběli i výrazní hráči, na které by se mohlo týden co týden chodit. Především však stále chybí kvalitnější fotbal jako takový. Jak ale z pozice obyčejného diváka posoudit, jestli se kvalita fotbalu v celé lize zlepšuje, či zhoršuje? Nejvíce vypovídajícím kritériem je bezpochyby úspěch či neúspěch v evropských pohárech, a zvlášť v Lize mistrů.

"Když se podíváte na příběh Plzně a její úspěchy v evropských pohárech, může to zvednout vlnu, která je téměř nekonečná. Pořád tam chodí devět deset tisíc lidí. Úspěch Plzně je fenomenální a nemusí to být otázka miliardových investic," myslí si Tomáš Klečka, bývalý hráčský agent a v současnosti šéf české pobočky společnosti Coerver Coaching.

Cena hráčů se nezvýší, pokud české týmy nebudou hrát poháry

Úspěch v Lize mistrů a do jisté míry také v Evropské lize je také zásadní pro zahraniční prostředí. Je totiž určující pro cenu hráčů, samotné výkony v české lize prozatím nestačí. "Neumím si představit, že kdyby Sparta vypadla s Bělehradem, tak by hodnota jejích hráčů během sezony v české lize nějak dramaticky vzrostla. To vám potvrdí asi každý agent," říká Klečka. "Vyšvihnout se v české lize není při konkurenci hráčů v Evropě pro zahraniční kluby takový šlágr."

To, že pouhý příchod zahraničních hvězd českou ligu do vyššího ranku nedostane, uznává i agent Jakub Otava ze společnosti Sport Invest. "Nemyslím si, že příchod zahraničních hráčů může mít přímý efekt na to, že se zvedne cena hráčů v lize," soudí. A jasno má i Hajný. "Důležité pro diváky je, jak se kluby prezentují v evropských pohárech, pak atraktivita stoupá i v domácí lize. Příchod zahraničních hráčů hraje v návštěvnosti roli taky, ale neznamená to, že když budeme mít týmy plné zahraničních hvězd, budeme mít vystaráno," myslí si zástupce STES a LFA.

I mimo svět agentů a klubových přestupů je ale zahraniční zájem o českou ligu podobný – tedy velmi povrchní. Izraelská nabídka na televizní práva je zatím výjimkou. O příchodech posil se v zahraničí i mezi odborníky ví jen velmi povrchně a reakci vzbudily především překvapivé přestupy Dannyho či Marca Janka. Oba jsou to ale hráči, kteří mají už to nejlepší za sebou, a tak i nezvyklé kariérní tahy zase takovou pozornost nevzbuzují.

České kluby si mohou otevřít cestu na perspektivní trhy

Jiné je to ale u hráčů, jako je třeba Srdjan Plavšić, srbský křídelník, jehož Sparta pořídila z Crvene Zvezdy Bělehrad. I když mohl mít velké slovo v jeho příchodu bývalý sparťanský útočník a dnes Plavšičův agent Igor Gluščević, hráčův příchod poukazuje na možný trend, kterým by se mohla česká liga v budoucnu ubírat – zaměřit se více na skauting mladých hráčů z perspektivních trhů.

Zvlášť balkánské prostředí je totiž pro týmy ze střední a severní Evropy poměrně málo probádané. Tu a tam se objeví balkánský hráč doporučený agentem, ale většinou nejde o příliš systematickou práci. Naopak skvěle mají balkánské prostředí proskautováno především týmy ze Serie A a španělské velkokluby. Za poslední léta také řada tamějších hráčů odešla do Benfiky, která má jeden z nejlepších mládežnických a skautingových systémů na světě.

Ne všichni se ale jednou prosadí v klubu naprosté špičky. A i kdyby na to měli, občas jdou do velkoklubů až příliš brzo. Podle srbského novináře Igora Mladenoviče je přitom balkánský trh plný talentů, kteří mají na to, aby se prosadili v evropském fotbale. Chybí jim ale ten správný mezičlánek, který může poskytnout právě česká liga.

"Obecně by byl velice dobrý nápad právě třeba od Sparty, kdyby se podívala do jihovýchodní Evropy jako na klíčový trh," myslí si Mladenović. "V současnosti nejlepší srbský hráč, který možná překoná rekord za nejdražšího srbského hráče vůbec, je Nemanja Matić, kterého chtějí Juventus a Manchester United. Ten začínal v srbské lize, ale pak přestoupil do Košic a pak až do Chelsea," vyzdvihuje úspěšný příklad anglického mistra.

Mladenović si proto myslí, že česká liga je ideální přestupní stanice pro talenty z jihovýchodní Evropy. "Stejně jako další středoevropské soutěže je česká liga na úrovni mezi srbskou ligou a elitními soutěžemi. A finančně to taky dává smysl, protože tohle nejsou zas tak drazí hráči. Takže kluby jako Sparta si na Balkáně mohou najít kvalitní hráče za nevelké prostředky," je přesvědčen srbský novinář. "A dává to smysl také kvůli geografické i kulturní blízkosti," dodává.

Naopak Klečka o přínosu zahraničních mladých hráčů příliš přesvědčen není. "Je smutné, že Dinamo Záhřeb prodává hráče do Barcelony a Realu Madrid a Sparta do Hoffenheimu a Genku. Pokud je tam mládežnický hráč světové úrovně, nepůjde do Sparty. A hledání druhořadých hráčů, aby tady zabírali místo mladým českým hráčům z Holoubkovy devatenáctky…," přemítá.

"Je nějaký devatenáctiletý hráč z Chorvatska nebo z Afriky o tolik lepší než třeba Pulkrab nebo Havelka, aby rozhodoval zápasy? Myslím si, že ne. Bony a Džeko se urodili, ale to jsou dva za deset let," soudí Klečka. Podle Klečky je také velmi ošemetné, aby kluby investovaly do skautingu. "Ten dnes stojí velké peníze, i pro velkokluby je to ruleta," soudí marketingový expert.

Jenže i když výdaje na skauty mohou být poměrně zásadní překážkou pro malé kluby, do rozpočtů Sparty, Slavie či Plzně to zase takový zásah být nemusí. A to zvlášť při množství letošních investic. Přitom řada z letenských posil, které přišly i za více než milion eur, jistě bude velkou část sezony sedět na lavičce. O co je tedy perspektivnější přivést za jeden rok čtyři levé obránce a i s jejich platy na ně vynaložit dohromady zhruba 100 milionů než zajistit skautovi balkánskou anabázi za částku okolo dvou či třech milionů korun?

A to nemluvě o výrazně levnějším datovém skautingu. Díky jeho rozsáhlým databázím mohou narazit na nedoceněné hráče po celém světě i menší kluby jako Zlín, který již služeb například společnosti Full Report Scouting využívá. Než ale mladí talentovaní hráči proniknou na scénu a prokážou se dobrými statistikami na dospělé úrovni, je přímý kontakt a vhled skautů stále zásadní.

Hrozí české lize ruský scénář?

Přesto je třeba ptát se, co při současné smršti posil ve Spartě nastane třeba s hráči z úspěšné české devatenáctky, která se probojovala do semifinále Eura. "Všichni dorostenečtí junioři jdou někam hostovat, a když vidím, že jsou to dvouleté, tříleté smlouvy, tak tam nejspíš budou mít dlouhodobě zavřené dveře," argumentuje Klečka. Stejně tak i Slavia poslala na hostování Linharta a Trubače a na prvoligové soupisce pro podzim zatím není ani talentovaný stoper Matěj Chaluš.

Na druhou stranu je pádné ptát se, co se stane s hráči, kteří přerostli stín české ligy a krouží kolem nich zahraniční kluby. Ruský scénář je v tomto případě výstražný – tedy že elitní české celky budou schopné udržet na výplatní pásce i své nejlepší hráče, jenže ti se uspokojí na průměrné úrovni a nebudou mít motivaci se zlepšovat. Tomu zatím přestupové léto ve Slavii tolik nenasvědčuje – do zahraničí odešli Lüftner, Barák i Pavlenka. Na druhé straně si ale sešívaní dokázali udržet Simona Deliho.

Podle Otavy je ale finanční motivace v západoevropských ligách nadále vyšší než v domácím prostředí. A to i ve srovnatelně kvalitních soutěžích. "Zahraničí bude pořád lákavé i z ekonomického hlediska. Nemyslím si, že tím, co se dnes děje, bychom se dostali ekonomicky na úroveň zemí jako Dánsko nebo Švýcarsko. Platy jsou tam pořád v průměru vyšší," vysvětluje hráčský agent.

To vše není případ leckterých současných sparťanů, jako je například Mario Holek, Matěj Hybš či Tiémoko Konaté. Sparta sice dokázala prodat Ondřeje Mazucha do Hullu, ale ostatní si už několik týdnů nemohou najít nové angažmá. A ke konci přestupového období se k nim mohou přidat i další – Jasmin Ščuk se třeba nevešel do nominace Slavie proti BATE, Michal ani Václav Kadlecové zase neodcestovali se Spartou do Bělehradu.

Hodnota i platy českých hráčů jsou přitom ve Spartě, Slavii či Plzni stále dosti vysoké. Je proto těžko pravděpodobné, že by si tyto fotbalisty mohly dovolit některé jiné kluby v lize. Hráči, kteří stále koketují s reprezentací, by se tak mohli stěhovat do průměrných celků v průměrných soutěžích podobně jako loni Daniel Kolář či František Rajtoral do tureckého Gaziantepsporu. Nebudou však na rozdíl od těchto dvou za potenciálním vrcholem své výkonnosti. To vše nemusí pomoci české reprezentaci. Národní týmy obecně těží z toho, když jejich hráči působí pospolu i na klubové úrovni. Fotbalisté jsou navíc v zahraničí více vystaveni vrtochům majitelů i klubů, jejich místo je zde mnohem nejistější.

Zmrazený český trh

A je také otázka, jaký bude mít celé utrácení dopad na malé ligové kluby. Ty sice při prodeji hráčů dostanou vysoké částky z přestupů, jenže cena hráčů, kterými chtějí nahradit své ztráty, se zase zvyšuje. "Když někdo prodá hráče do Sparty a hledá náhradu, jeho protějšek ví, že si může říct o hodně," potvrzuje Otava.

I proto je trh pro celky širší české špičky, které by chtěly přivést hráče z papírově slabších prvoligových týmů, zmrazený. Teplice, Mladá Boleslav, Liberec i Dukla přes celé léto nepřivedly téměř žádné posily na přestup, všechny pouze na hostování. Zlín si mohl dovolit nakupovat jen díky své jisté účasti v Evropské lize. A teprve se ukáže, jak pozitivně se tento trend odrazí na vývoji mladých českých hráčů.

"Jako sportovní ředitel Liberce čumím jako blázen, protože z pohledu našeho fungování je to pro mě neuchopitelný rozměr," uznal v rozhovoru pro Deník Sport Jan Nezmar. "Ale zároveň se snažím najít skulinu, protože v pozadí mohou zbýt hráči, kteří by mohli přijít k nám a dostat šanci fungovat v dobrém stabilním prostředí, aby na sobě dokázali zapracovat. Podobně jako se to naposledy povedlo Tomáši Součkovi."

Česká liga tak letos vstupuje do velkého neznáma. Pokud zahraniční posily nebudou mít značný vliv, kluby letos nepostoupí do Ligy mistrů a návštěvnost se nijak závratně nezvýší, vše se po čase může vrátit do normálního režimu. Slavia a Sparta ale už zčásti loni a obzvlášť letos otevřely novou kapitolu, která má značný dopad na český fotbal. Revoluce, jak známo, požírají své děti. Teď tedy musejí oba kluby s celým českým fotbalem dělat vše pro to, aby seismické změny ukočírovaly ku svému prospěchu.