BLOG: Slavia má formu, náskok i sebevědomí, ale i nabitý program. A poprvé přijde nadstavba
Do konce základní části fotbalové ligy zbývá pět kol. Slavia s čínskými penězi za zády a pod taktovkou tandemu Jan Nezmar – Jindřich Trpišovský jede. Náskok devíti bodů před vadnoucí Viktorií Plzeň jí už dává větší než velkou šanci na titul. Sice ji ještě 13. dubna čeká derby se Spartou, ale v něm má výhodu podpory nažhaveného Edenu, teď hostí Liberec, pak jede na Duklu a na závěr se staví ve Zlíně a přivítá Olomouc. Mezi tím si střihne čtvrtfinále Evropské ligy s Chelsea, v němž nemá co ztratit, i když případná nakládačka by mohla na sebevědomí i síle týmu nechat stopy.
To bylo vidět i v Příbrami, která hrála bez mnoha fotbalistů základní sestavy a dlouho slávistický rychlík držela v dimenzích posázavského motoráčku. "Chyběla nám dynamika, byli jsme pozdě v soubojích, neměli sílu v nábězích," konstatoval po zápase trenér Trpišovský. Ten se musí také vyrovnat s tím, že teď v reprezentační pauze přijde jen pro potřeby české reprezentace hned o sedm hráčů.
Nicméně, jestli se bude v Edenu opravdu slavit, tak jsem zvědavý, jak to pojme šéf klubu Jaroslav Tvrdík, který někdy dokáže nečekané. Takže se rozhodně máme na co těšit.
A to i v případě nadstavbové části, která dá dohromady vyrovnané soupeře, a hlavně v boji o titul by to mělo být hodně ke koukání.
Přiznám se, že patřím spíš k těm, pro něž veškeré razantní změny jsou většinou až moc razantní. Mám zkrátka rád věci na svém místě. V kolébce fotbalu na britských ostrovech se taky nehledají možnosti, jak zkomplikovat herní systém směrem k větší atraktivitě. Jenže sladký Albion a naše česká kotlina je velký rozdíl a ve fotbalovém prostředí ještě větší. O tom by mohli hodně dlouho povídat například v Jablonci i Olomouci, kde se mohou postavit na hlavu a návštěvy stejně nestoupnou.
A to by právě nadstavbová část ligy se svým nábojem mohla pořešit. "Moc se na to těším," řekl mi nedávno i internacionál Ladislav Vízek, a není rozhodně sám, kdo věří, že stojaté vody českého fotbalu nový herní formát změní v Trojský kanál pro vodní slalom.
Deset zbývajících zápasů čeká na šest týmů, které se utkají o titul i o poháry, a těch, kdo nevěří, že šampaňské konečně potřísní sešívané dresy, je stále méně. Ale zase přibývá těch, kteří si myslí, že Sparta ještě může předstihnout Plzeň, která předvádí, jak se jistota dokáže rychle změnit v nejistotu a z třináctibodového náskoku je rázem bodů jen pět. A protože od Tomáše Pospíchala víme, že fotbal nemá logiku, logicky čekáme ještě před pár koly nečekané.
"Získáváme velkou sílu a sebevědomí," řekl po otočení zápasu s Olomoucí na Letné kouč Sparty Zdeněk Ščasný, i když i on ví, že bez zraněného Bořka Dočkala bylo čekání na tři body dramatičtější. Zvláště když Sigma vedla 1:0 a ve druhé půli pomohly jeho týmu k výhře 2:1 dvě penalty, které neomylně proměnil Guélor Kanga.
Obhájce titul z Plzně s dalšími body začíná ztrácet i víru v obhajobu, která se přitom po nedávné výhře nad Slavií jevila hodně reálně. Teď už myslí spíš na druhé místo, udržující sen o účasti v lukrativní Lize mistrů. "Ještě se hraje o hodně bodů a my se díváme na sebe. Ne před sebe, ne pod sebe. Sparta sice všechno na jaře vyhrála, ale pořád máme nějaký polštář, tak uvidíme," konstatoval po porážce v Teplicích 1:2 plzeňský trenér Pavel Vrba, který se zatím marně snaží nažhavit hráče do zápasů, v nichž čekají automaticky výhru. "Připadá mi, že někteří začnou hrát až ve dvacáté minutě," řekl v Teplicích.
Poslední dubnový víkend bude definitivně jasno, jak se týmy rozřadí na prvních šest, hrajících o titul a evropské poháry, další čtyři s vidinou jednoho místa v předkole Evropské ligy, a posledních šest v boji o udržení a o únik z baráže. Doufám, že nový systém zafunguje a tuzemská liga se posune zase o level výš.