BLOG Pavla Čapka: Je Zafeiris klenotem jako Stanciu a jak se má pískat hraní rukou?
Co přineslo úvodní kolo závěrečné třetiny základní části Fortuna ligy do souboje trojlístku toužícího po titulu? Matematicky vůbec nic, protože všechny tři týmy tentokrát bodově nezaváhaly, ale každý dokráčel k výhře po jiných fotbalových stezkách a rozdílným způsobem.
Začněme vedoucí Slavií. Trenér Trpišovský nemohl přejít výrazné poločasové selhání v Teplicích, a proto nasadil proti Slovácku od úvodní minuty šest jiných jmen. Smůlu měl kupříkladu až na tribunu uklizený stoper Santos, který bude zjevně muset výrazně zabojovat o obnovení důvěry.
Na jednoho z "noviců" v základní sestavě byli fanoušci v Edenu obzvlášť zvědaví. Vydařený návrat reprezentanta Tomáše Holeše po zdravotních problémech, které se natáhly na dlouhých pět a půl měsíce, byl jednou z několika dobrých zpráv nedělního odpoledne pro fanoušky Slavie. Ta na jaře dosud neinkasující a tabulkou šplhající Slovácko v podstatě k ničemu nepustila. Sama udeřila ze dvou standardních situací, a naopak potřetí na jaře udržela vzadu nulu.
Kromě Tomáše Holeše, jehož návrat určitě netrpělivě vyhlížel i reprezentační kouč Jaroslav Šilhavý, je třeba vyzdvihnout ještě některá další slávistická jména. Přestože kvůli novému angažmá v Bělehradě kroutí Peter Olayinka v Edenu už poslední měsíce, odvádí Slavii stále neocenitelné a navýsost profesionální služby.
Jak trefně poznamenal ve Studiu fotbal – Dohráno Erich Brabec, splácí Slavii i důvěru za to, že jeho konkurenta Usora raději poslala na hostování do Lince. Dvojnásobný reprezentant Nigérie dvěma trefami sám odpravil o víkendu Slovácko a navýšil své sezonní gólové maximum v české lize na číslo osm. Určitě se bude Slavii ještě náramně hodit na cestě za vysněným titulem.
Nor s řeckými kořeny Christos Zafeiris oslavil v minulém týdnu dvacetiny a v neděli v Edenu jasně předvedl, jaký potenciál v něm dřímá. Je radost sledovat jeho práci s míčem a fotbalové myšlení. Až se ještě víc sžije s prostředím a sehraje se spoluhráči, může v něm Slavia nalézt opravdový fotbalový poklad a výjimečný dílek ofenzivní skládanky, jakým byl Rumun Stanciu. Zatím stihl za 153 minuty na české fotbalové scéně jednu asistenci, ale zdá se, že položky v jeho listině produktivity by mohly začít utěšeně narůstat.
Sparta ve Zlíně a sporné ruce
Sparta v sobotu ve Zlíně kráčela 50 minut i díky bojácnému a naivně bránícímu Zlínu k jasné výhře. Vedla pohodlně i díky dvěma trefám Čvančary 3:0, ale pak se jí cesta ke snadnému vítězství nečekaně zadrhla.
Zlín nakopl gól Hrubého, a když hned vzápětí snížil na rozdíl jediného gólu z penalty Kozák, narodilo se nečekaně velké drama. Však také nejlepší ligový střelec Sparty devítigólový Tomáš Čvančara upřímně přiznal v pozápasovém rozhovoru pro Dohráno, že Sparťané po snadném vedení Zlín podcenili.
Naopak "ševce" pokropily dva kontaktní góly živou vodou a Spartě se pak složitěji vracelo do děje zápasu. Góly mohly ještě padnout na obou stranách, třeba když riskantně hrající gólman Matěj Kovář svou kličkou málem nabídl soupeři vyrovnání na zlatém podnose. Zlín pak mohl vyrovnat dokonce i v deseti po klukovském vyloučení zkušeného Martina Filla.
V zápase i po něm se řešily dvě penaltové situace, které naštěstí neměly vliv na konečný výsledek. Zatímco v ruce sudí Zelenka penaltový prohřešek neviděl, údajně protože se vracela k tělu, v případě Zeleného na druhé straně barikád pokutový kop nařídil.
Plně souhlasím se slovy Ericha Brabce, která zazněla ve Studiu fotbal – Dohráno. Výklad pravidel pro hraní rukou v pokutovém území je volnější, než by bylo zdrávo, a samotní hráči, trenéři, funkcionáři, novináři a fanoušci často nevědí, proč se jednou penalta píská, a podruhé nikoliv. Stavím se s Erichem za staré jednoduché pravidlo – evidentní ruka v pokutovém území nechť je penaltou bez ohledu na cokoliv. Pak odpadnou dohady, podezření, vášně a diskuze.
Plzeňská cesta k výhře skrze kontroverzní moment
Trenér Plzně Michal Bílek neudělal v sestavě po porážce na Slovácku takový průvan jako kolega Trpiškovský, ale zařadil do ní kupříkladu teprve podruhé na jaře Adama Vlkanovu a přeskupil pozice ve čtyřčlenné obranné linii.
Viktorka Liberec neválcovala, směrem dozadu byla až na skvělou individuální akci Lubomíra Tupty pozorná a dokázala si dojít pro tři body.
Otázkou je, jak by se utkání vyvíjelo nebýt sporného souboje před prvním gólem Plzně. Brankář Bačkovský šel do souboje o vysoký míč s obrovitým forvardem Chorým, který si v něm pomohl částečně rukou, takže gólman Liberce neměl šanci míč zasáhnout. Následně pak mohl Kopic snadno oslavit gólem třístý ligový start.
Erich Brabec se ve Studiu fotbal – Dohráno nechal slyšet, že se kvůli zapojení Chorého ruky do souboje s Bačkovským mohla, nebo dokonce měla pískat penalta, a já s ním nejsem v rozporu. Na námitky poukazující na nedávný gól Embola z Monaca do sítě Leverkusenu v Evropské lize po mužném souboji s váhajícím gólmanem Bayeru Hrádeckým podotýkám, že v tomhle souboji nefigurovaly ruce švýcarského forvarda, ale pouze tělo.
Baník bije na poplach
Když ve druhém jarním kole svěřenci trenéra Hapala zostudili Teplice pěti góly za poločas, nečekal vůbec nikdo, že přijde takový pokles výkonnosti a výsledková mizérie. Baník prohrál třikrát v řadě, což se mu povedlo naposledy před pár lety pod trenérem Páníkem, ale na obranu tehdejšího mužstva nutno podotknout, že v tom byly dva zápasy s pražskými "S".
Ostravský tým si proti sobě momentálně velmi výrazně popudil i vlastní fanoušky. Ti téměř celý zápas skandovali: "My chceme Baník!" Jejich sžíravé kritice se nevyhnul ani chybující kapitán a většinou velká opora týmu brankář Laštůvka.
Baník má rázem jen čtyři body k dobru na barážové příčky a příště zajíždí ke všemu do Pardubic, které po dlouhé době opustily tabulkové dno. Už teď ostravští vědí, že místo o Evropu budou spíš bojovat o ligové přežití. Pokud se rychle nezmátoří a nezvládnou veledůležitý souboj v Pardubicích, namočí se do záchranářské šlamastyky až po uši.
