Dostihový svátek je tu. Jaký příběh připíše Velká pardubická letos?

Vyhraje konečně Josef Váňa mladší Velkou pardubickou? Syn osminásobného vítěze dostihu má letos šance ohromné, nepochybně největší ze všech předchozích deseti pokusů. Sedlá totiž loňského vítěze, hnědáka No Time To Lose, který i letos předváděl, že se s ním do vrcholu sezony musí počítat. Jako prvního favorita vidí dvojici No Time To Lose – Josef Váňa i bookmakeři.

Váňa přitom ještě týden před startem počítal se startem v sedle Theophila, považovaného za černého koně dostihu. Stálý parťák No Time To Lose Jan Kratochvíl ale musel pokus o obhajobu vzdát kvůli nedávné zlomenině ruky a Theophilovi překazila start nemoc. Josef Váňa proto přesedal. "Možná je to osud a má to tak být, že by se mi třeba podařilo Velkou taky vyhrát," uvažuje nad rošádou.

I když dokázal zvítězit ve velkých dostizích v Itálii i Francii, Velká pardubická pro něj zůstává stále jaksi zakletá. Z předchozích deseti účastí vytěžil maximálně čtvrté místo z roku 2015, kam se s Rabbit Wellem posunuli po diskvalifikaci vítězného Nikase.

Pozici nejsledovanějšího jezdce v dostihu jej nechává chladným: "Jezdil jsem skoro vždycky favority, nikdy jsem neseděl vyloženě na outsiderovi. Možná jsem neměl top-favorita, jako je teď No Time, ale taky jsem už o jedenáct let jinde. Nemyslím, že bych se z toho měl zhroutit."

"Vždycky je lepší sedět na favoritovi než na outsiderovi. Pak jsou jenom dvě možnosti – buď jste borec, nebo blbec," usmívá se muž, který má na kontě víc než 1700 startů a přes tři stovky vítězství.

Ohledně taktiky do dostihu a typů, jak vyjít svému koňskému parťákovi vstříc, se poradí s Janem Kratochvílem, který si s No Time To Lose porozuměl náramně. "Uvidíme, co dostih přinese. Je tam spousta nezkušených jezdců, kteří v Pardubicích ještě nezávodili. Ale šance jsou veliké," připouští Váňa.

Pokud skutečně projede cílem 128. Velké pardubické jako první, do mramorových desek vyvěšených na zdi tribuny pardubického závodiště bude už podeváté vyryto jméno Josef Váňa. Poprvé však s přízviskem "mladší".

Největší smolař Velké pardubické. Pro žokeje Marka Stromského je to už sice poněkud omšelá nálepka, strhnout ji ale stále nedokázal.

Dvakrát jej jako vítěze diskvalifikovali: v roce 2008 s Amant Grisem za neobjetí točného bodu a v roce 2015 po pozitivním dopingovém výsledku Nikase. Stromský neuspěl ani loni, kdy sedlal obhájce vítězství Charme Looka. Na rozbahněné půdě došly koni síly, proto jej na začátku cílové roviny zastavil.

Letos sedí Stromský na Hegnusovi, jednom ze spolufavoritů, jehož mnozí považují za největšího soupeře silných koní z centrály Josefa Váni. Hegnus se vrací na dráhu po zdravotních potížích, svou formou ale navázal na skvělý dojem, který udělal před zraněním.

Hegnusův trenér Radek Holčák v rozhovoru pro server Dostihový svět nezastíral vysoké ambice: "Hegnus je dobrý skokan, připravený na dostih. Jestli všechno půjde tak jak má, věřím, že by to mohlo být dobré. Hegnus i jeho žokej jsou dost dobří na to, aby Velkou pardubickou mohli vyhrát."

A Marek Stromský by konečně nebyl tím největším smolařem.

Jezdecké složení letošního startovního pole Velké pardubické je skutečně mezinárodní. To, co se nepodařilo v "koňské" části, dohání ta lidská s devíti cizinci v sedle. Největší hvězdou mezi nimi bude Leighton Aspell, který dokázal v kariéře dvakrát vyhrát nejprestižnější britskou steeplechase v Aintree u Liverpoolu. V roce 2014 triumfoval ve Velké národní s Pineau de Re a hned o rok později s Many Clouds.

"Je to velká hvězda, když vyhrál Velkou národní. Možná už má také svá léta a přicházejí mladí jezdci, kteří jsou o něco populárnější," hodnotí postavení Aspella na britské dostihové scéně James Fry, který na ostrovech léta sháněl koně a jezdce do Velké pardubické.

Aspell vyzve Taxisův příkop v sedle slovenského Vajgrarose. Pokud se naplní prognózy, mezi nejlepší v cíli se nevejdou. Velká pardubická ale ve své historii mnohokrát smetla veškeré předstartovní předpoklady, takže vylučovat se nedá nic.

V případě vítězství by se Leighton Aspell stal druhým jezdcem historie, který vyhrál Velkou národní i Velkou pardubickou. Dosud se to podařilo pouze Georgi Williamsonovi. V Pardubicích vyhrál v letech 1890 a 1893, ve Velké národní v roce 1899.

Polský světoběžník Grzegorz Wroblewski připravil ke třem triumfům ve Velké pardubické fenomenální klisnu Orphee des Blins. Krátce po dosažní vrcholu své trenérské kariéry ale opustil tréninkové centrum ve Zhoři u Jihlavy a vydal se hledat nové působiště.

Začínal od začátku s několika koňmi a postupně opět vystoupal nahoru. Připravil vítěze rovinového Sant Legeru Sanoka, jeho svěřenec Nagano Gold byl mezi favority Derby a Santo Cerro v poslední době demoluje konkurenty v italském Meranu.

Do Velké pardubické Wroblewski vyšle Sztorma, hnědého valacha polského původu, který se v kariéře soustředí hlavně na starty v polské Wroclavi. Letos zde vyhrál dva nejvýznamnější dostihy a svému majiteli vyběhal přes milion korun.

Sztorm se na pardubické překážky vrací po dlouhých třech letech. Proto si je byl v srpnu v tréninku připomenout. Doma navíc Sztorm pracuje v oranici, se kterou se ve Wroclavi nesetkává. "Greg udělal všechno pro to, aby kůň udělal co nejlepší výsledek," potvrzuje Sztormům jezdec Marcel Novák.

Vždyť Sztormův výsledek si pohraje i se zatím stoprocentní "reputací" trenéra Wroblewského ve Velké pardubické. Koně do ní poslal třikrát a třikrát slavil vítězství. Až kuriózní statistiku, za kterou stojí umění francouzské klisny Orphee, teď má ve své moci polský valach Sztorm.

V cíli 125. Velké pardubické spolu svedli velkou bitvu, silnější v ní nakonec byl Nikas s Markem Stromským. Na Ribelina s Pavlem Kašným v tu chvíli zbyla ta nejhorší možná pozice: sahali po triumfu, ale skončili těsně pod vrcholem.

Výsledky dopingového testu ovšem o pár týdnů později všechno otočily. Nikas byl diskvalifikován, vítězi se dodatečně stali Ribelino s Kašným.

Nikas se pokusil o reparát ve Velké pardubické ještě dvakrát, ani jednou se ale do cíle nedostal a loni zamířil na odpočinek. Majitel Ribelina Karel Jalový nabídl, že se o Nikase na důchod postará. A dvanáctiletý valach se stěhoval do tréninkové centrály stáje Lokotrans, kde měl dostihovou dřinu vyměnit za poflakování se na pastvinách.

Ani Ribelino ale po úředně získaném titulu z Velké pardubické už nezářil. Jako by na něj padla kletba. V dostizích se hledal, nedokázal je dokončit, navíc utrpěl frakturu lebky a více než rok neběhal. Ani po dlouhé rekonvalescenci se do dřívější formy nedostal. Nad jeho další kariérou visel otazník. Než koně trápit, chtěl jej majitel poslat na odpočinek, do výběhu za Nikasem.

Nakonec je vše jinak. Ribelino v dostizích pokračuje a Nikas se na jaře vrátil z odpočinku. A znovu spolu změří síly ve Velké pardubické.