Ztělesnění úspěchu, nebo největší podvod v dějinách sportu?
Praha - Uštvala dopingová komise neprávem jednu z největších ikon přelomu tisíciletí, pošlapala ve stylu středověké inkvizice čest člověka, který inspiroval miliony svým příběhem novodobého hrdiny, nebo odhalila jeden z největších podvodů v dějinách sportu? Názory se různí, Lance Armstrong má své zuřivé zastánce i odpůrce. Jelikož ale boj za svou očistu sám cyklista vzdal, a případ se tak nedostane před arbitrážní komisi, celou pravdu už se ani nikdy nedovíme.
Armstrongův příběh přitahoval zájem médií a mnohým dával naději. Stal se nejmladším vítězem etapy na Tour de France i mistrem světa. V pětadvaceti mu ale byla diagnostikována rakovina varlat s metastázemi do plic. Lékaři mu dávali jen padesátiprocentní šanci na přežití. Přesto se Armstrong dokázal nejen vrátit do vrcholné cyklistiky, ale dokonce sedmkrát ovládnout nejtěžší etapový závod světa - Tour de France.
Armstrongovy výkony vzbuzovaly údiv i úctu, zároveň ho ale po celou kariéru provázel stín dopingu. Nikdy mu nebyl prokázán, postupem času se ale objevovalo čím dál tím více hlasů obviňujících Armstronga z užívání nedovolených podpůrných prostředků. Zásadní rána však přišla až v roce 2012, rok poté, co americký cyklista již podruhé ukončil kariéru. Americká antidopingová agentura USADA vznesla proti Armstrongovi obvinění z užívání dopingu. Před pár dny Armstrong oznámil, že proti obvinění nebude dále bojovat a přišel (i když zatím ne oficiálně) o všechny tituly z Tour a dostal doživotní zákaz startu.
Znamená to, že případ se nedostane před arbitráž a údajné důkazy proti Armstrongovi se zřejmě nedostanou na veřejnost. Mnozí cyklistovo rozhodnutí tak považují za faktické doznání viny. Názory se různí.
"Žádný smrtelník si nedokáže představit, čím procházel. Byl to jednoznačně nejčastěji testovaný jezdec ze všech, kteří kdy žili na této planetě. Pokud měl za rok 200 testů, znamená to vlastně každý den a půl, takže já bych se přikláněl k tomu neinterpretovat to, co on dnes pronesl, jako přiznání viny. Ale stále berme tu druhou variantu. Člověka, který prožíval peklo – a to teď promíjí to, co prožíval předtím, než se vrátil k cyklistice – a žádný jiný sportovec a už vůbec ne člověk si neumí představit to, co on prožíval od roku 1999. Kdy se vrátil na Tour, vyhrál ji a najednou Francouzi (…) okamžitě začali jeho výkony zpochybňovat," říká komentátor České televize Tomáš Jílek.
Vzdal Armstrong ztracený boj?
Oponuje mu ale například Michal Polák z Antidopingového výboru ČR. "Důkazů proti Armstrongovi, ať už přímých, nebo nepřímých, bylo tolik, že to Armstrong ve finále raději vzdal. Jak víme, právníci v Americe jsou velice drazí, a on se bál, aby neskončil jako jeho kolega Floyd Landis, který díky soudním sporům přišel téměř o celé úspory ze své sportovní kariéry. Druhá věc je, že Armstrong vzdal ztracený boj," myslí si Polák.
Zastánci Armstrongovy neviny většinou argumentují tím, že americký cyklista byl prakticky neustále testován antidopingovými komisaři, nikdy však pozitivně. "Jak říkal sám, on byl pětsetkrát testovaný a nikdy nebyl pozitivní, takže nevím, proč teď zpětně něco vytahovat," říká bývalý účastník Tour Tomáš Konečný.
Armstrong úspěšně kličkoval mezi dopingovými obviněními
Není to však úplná pravda. V roce 1999, při prvním Armstrongově vítězství na Tour, byl pozitivně testován na zakázaný kortikoid. Nedosahoval však nepovolené hladiny a Mezinárodní cyklistická federace navíc uznala jeho tvrzení, že pocházel z masti, kterou léčil bolavý svalový úpon. Mnozí toto vysvětlení zpochybňovali.
Navíc Armstrongovy krevní vzorky z 1999 při zpětné analýze v roce 2005 vykazovaly stopy zakázané látky EPO. Z nejrůznějších důvodů však byly závěry laboratoře zpochybněny a Armstrong opět vyvázl bez trestu.
Doping sice Armstrongovi nikdy prokázán nebyl, ale řadě jeho kolegů a soupeřů ano. A mezi zasvěcenými panuje přesvědčení, že v době, kdy byl Armstrong na vrcholu, byl doping běžnou praktikou špičkových cyklistů. "Těch úžasných výkonů už bez dopingu v podstatě dosáhnout nejde. Pokud se podíváme deset, patnáct let zpětně na vítěze Tour de France, tak jen těžko najdeme některého, za kterého by bylo možné dát ruku do ohně," říká Jan Hnízdil, bývalý stájový lékař na Giro d'Italia.
"V době, kdy Lance Armstrong ty titul získával, ve vrcholové cyklistice se dopovalo naprosto běžně. Takže kdo závodil o triumf na Tour de France, tak pod vlivem podpůrných zakázaných látek závodil," myslí si zase redaktor Českého rozhlasu Tomáš Kohout.
Byl Armstrong skutečně zvýhodněn?
A tak je otázkou, nakolik byl vlastně Lance Armstrong oproti svým soupeřům zvýhodněn. "Výkony Lance Armstronga v mých očích neutrpěly. Nikdy jsem si nedělal iluze, jak jich dosáhl," přiznává Hnízdil.
Přestože o Armstrongově vině Hnízdil nepochybuje, způsob, jakým ho obvinila USADA, neschvaluje. "Z hlediska civilního práva, které stojí na presumpci neviny, on je nevinen. Problém je v tom, že antidopingová exekutiva stojí na presumpci viny. On usvědčen skutečně do této doby nebyl. Existují určité indicie a žádá se po něm, aby se očistil. To je skutečně princip inkvizice. A já chápu, že ten boj vzdal, protože očistit se před inkvizicí skutečně není možné," říká Hnízdil.
Ať už je pravda kdekoliv, veřejnost se jí asi nikdy nedozví. Obraz Lance Armstronga už ale nikdy nebude bez poskvrnky. "Už v době, kdy závodil, se říkalo – a myslím, že to řekl i Greg LeMond, který vyhrál Tour de France dvakrát na přelomu osmdesátých a devadesátých let –, že to, že se Lance Armstrong dokázal vrátit po rakovině k vrcholné cyklistice a ještě takovýmto famózním způsobem, je buď největší sportovní zázrak, anebo je to je největší sportovní podvod v dějinách. Teď to vypadá spíše na to druhé," myslí si Kohout.
