Šampaňské teče, kola se dotočila. Pod Vítězným obloukem vyhrál Kristoff

Geraint Thomas je nevšedním vítězem. Žlutý dres poprvé získává až po třicítce (za posledních 57 let se to samé dá říci pouze o čtyřech vítězích Tour de France). Jde o dlouholetého domestika, který letos dostal šanci také díky pokulhávající formě Chrise Frooma. Své první úspěchy vybojoval nikoliv na silnici, ale uvnitř velodromů.

To ale nic neubírá z dojmu, který ve Francii letos zanechal. Dvě vyhrané etapy (z toho jedna na vrcholu Alpe d'Huez) a celkem deset dní ve žlutém dresu. Thomas ani na okamžik nevypadal, že by jeho vedení bylo v ohrožení. Když zaútočili soupeři, s jistotou odpověděl. Když zaútočil on, měli ostatní potíže. Lapali po dechu a kleli.

"Bude to trvat, než mi všechno dojde. Je to šílené, viděl jsem tu tolik velšských i britských vlajek. Hlavní bylo, že náš tým zůstal silný a že jsme se semkli. Každý den byla další bitva a my to zvládli. Je to šílené a senzační," řekl v cíli Thomas. Ke dvěma olympijským zlatům z týmové stíhačky nyní přidal jiný prestižní triumf.

Nejblíže se prvnímu velšskému vítězi Tour de France dostal Tom Dumoulin. Také pro něj jde o obrovský úspěch. Lídr stáje Sunweb se dokázal dát dohromady po květnovém Giru d'Italia – v Itálii skončil také na druhé příčce – a v závodě ukázal svou třídu i noblesu. Litovat mohl defektu, který jej postihl v páté etapě pod Mur de Bretagne.

Chris Froome končí na třetím místě: pro něj jde nepochybně o zklamání, na druhou stranu nebýt rozhodnutí Mezinárodní cyklistické unie (UCI) pět dní před startem, ani nemusel na Tour de France být. Brit se stal teprve desátým cyklistou v historii, který ve své kariéře skončil na všech třech příčkách pódia.

Letošní Tour de France ale nebyla pouze o třech nejlépe postavených závodnících v celkovém pořadí. Velkou stopu zanechal Julian Alaphilippe, který se stal jakýmsi Warrenem Barguilem roku 2018. Francouz vyhrál dvě etapy a s jasným náskokem vyhrál vrchařskou klasifikaci. Nejlepším jezdcem do 25 let se zase stal Pierre Latour ze stáje Ag2r La Mondiale.

Nepřehlédnutelný byl znovu Peter Sagan. Úřadující mistr světa získal tři etapy a především po roční pauze ovládl bodovací soutěž. Díky svému šestému triumfu tak vyrovnal rekord Erika Zabela: oba nyní mají po šesti zelených dresech. Pokud Sagana nic nezastaví, může se příští rok v historické tabulce osamostatnit.

Poslední etapu ve sprintu získal Alexander Kristoff. "Konečně se mi ten můj sen splnil. Kolikrát už jsem tomu vítězství byl blízko! Ale dneska jsem byl nejrychlejší. Byl jsem trochu dál od čela, ale podařilo se mi tam protlačit. Dostal jsem se na úroveň Degenkolba a posledních dvacet metrů už jsem věděl, že vyhraju," líčil norský jezdec v Paříži.

Jak 21. etapa probíhala?

Nebylo tomu tak vždy – v minulosti poslední etapa zdaleka nebývala jen procesní, kdy si vítězové ťukají šampaňským. V prvním poválečném ročníku Jean Robic neváhal a úspěšně zaútočil na vedení Pierra Brambilly. Před devětadvaceti lety zase Tour končila časovkou a Greg LeMond v ní zarmoutil jak francouzské diváky, tak především Laurenta Fignona.

Jenže letošní ročník už náleží do jiné tradice, která káže, že poslední den už zůstává jen ve znamení závěrečného spurtu. Geraint Thomas si připil se svými kolegy, kteří mu tak pomohli: Michal Kwiatkowski, Jonathan Castroviejo, Luke Rowe, Wout Poels, Egan Bernal a Chris Froome znovu zvládli svou práci na jedničku. Chyběl pouze Gianni Moscon.

Poté už Velšan zmizel v pelotonu a hlídal si, aby se nezapletl do zbytečného pádu. Začaly okruhy na Elysejských polích, kde se na rozbité dlažbě vydala dopředu skupinka jezdců. Měli malou naději, že by mohli notně oškubané sprinterské pole zaskočit a získat cenný triumf. Doufali dlouho, ale nakonec marně. Sprinterské týmy vyhrály nerovnou bitvu.

Na posledním kilometru se ještě pokusil o překvapení Yves Lampaert, ale ani jeho snaha k vítězství nevedla. Triumfoval jiný zkušený jezdec: Alexander Kristoff se protáhl z levé strany a vyhrál těsnou bitvu s Johnem Degenkolbem a Arnaudem Démarem. Čtvrtý dojel nenápadný Nor Edvald Boasson Hagen.