Sprinteři dostávají před Paříží ještě jednu příležitost
Před svým pařížským finále se Tour potřebuje dostat do Paříže a vzhledem k zítřejší časovce, je devatenáctá etapa koncipována jako tranzitní, přejezdová. Po 209 kilometrech, které vedou takřka v přímce severním směrem k metropoli, se závodníci dostanou do Bergeracu – v jeho ulicích pak o etapový triumf budou bojovat sprinteři.
Dvě sprinterské etapy v posledních třech dnech, nejen Champs-Elysées je designováno pro hromadné finiše. Nejprve však jezdci musí urazit 209 km z pyrenejského Maubourquet du Val d'Adour do Bergeracu po trase, která je bezmála zcela přímo vede severním směrem. Profil je takřka kompletně rovinatý a s průběhem by měla zamíchat snad jen sprinterská prémie na 130 kilometru.
Odlišné to bude nicméně v závěru, kde se organizátoři místo nekomplikovaného dojezdu přímo do Bergeracu rozhodli pro krátký závěrečný okruh, během něhož budou jezdci muset překonat předposlední vrchařskou prémii celého závodu, čtyřku Cote de Montbazillac (1,3 km/7,6 %). Avšak nedá se čekat, že by na ní sprinteři ztratili kontakt – stoupání je sice relativně prudké, ovšem jeho délka není ničím, s čím by si lidé jako Marcel Kittel či André Greipel nedokázali poradit.
Vrchol stoupání je 13 km před cílem, zbývá už jen rovinatý dojezd. Samotná koncovka je však jednou z vůbec nejtechničtějších v celém ročníku – na značce 3 km přijdou dvě zatáčky a dvojice zákrutů v rychlém sledu přijde i během posledního kilometru. Až závěrečná pětistovka je už nekomplikovanou rovinkou.
Kdo ze sprinterských jmen? Každého většinou napadne Marcel Kittel, avšak ten si v Alpách i Pyrenejích protrpěl své, možná ještě více než kterýkoliv z ostatních spurterů – jeho stáj Giant Shimano v nouzovém případě může použít i Johna Degenkolba. Jako pravděpodobná možnost se jeví Alexander Kristoff, vítěz už dvou etap. Notorickým nebezpečím bude Peter Sagan, jehož věčná místa v okolí toho prvního jsou už na letošní Tour koloritem. Zapomenout se nesmí ani na Andrého Greipela.
