Video nelze z licenčních důvodů přehrát
Následuje
Sport roku 2024

Novým šéfem UCI je David Lappartient. Dosavadní prezident Cookson končí

Světová cyklistika má nového prezidenta. Na kongresu Mezinárodní cyklistické unie (UCI) v norském Bergenu o tom rozhodlo hlasování delegátů. Se silnou převahou (37:8) zvítězil Francouz David Lappartient, který ve funkci po čtyřech letech nahradí Briana Cooksona.

David Lappartient
zdroj: ČTK/imago sportfotodienst/Pitch

Cookson byl zvolen na kongresu ve Florencii v roce 2013, kde porazil dosavadního prezidenta Pata McQuaida. Právě ten byl kritizován za korupci a zametání dopingových kauz, ke kterým mělo pod jeho vládou v UCI docházet. Jeho nástupce byl vnímán jako člověk, jenž poměry v organizaci změní a pročistí.

K některým krokům skutečně došlo a Cooksonova administrativa stála za publikací tzv. zprávy CIRC (2015), která kritizovala fungování UCI a ukázala na rozšířenost dopingu v profesionálním pelotonu. Dotazováni tehdy byli i přední závodníci jako Chris Froome či Alberto Contador. Cookson se ale ocitl také pod velkou palbou kritiky. Jako dlouholetému prezidentovi Britské federace (1997–2013), která stále je úzce propojena s Teamem Sky, mu jsou za vinu dávány některé problémy, jimiž si Sky v posledním roce prošlo.

Ještě za Cooksonovy vlády došlo např. k diskutabilnímu vítězství Bradleyho Wigginse na Tour de France (2012), při němž použil tzv. terapeutických výjimek – má se za to, že bez potřebného zdravotního důvodu. Ze stejné doby pochází i obvinění ze sexismu a šikany v dráhařském britském týmu. Kritizováno bylo i zaměstnání Cooksonova syna Olivera přímo ve Sky.

David Lappartient s Brianem Cooksonem
zdroj: ČTK/imago sportfotodienst/Pitch

Opozice vůči Cooksonovi stoupala, až z ní vzešel jeho protikandidát pro 186. kongres UCI, který se koná v dějišti MS v Bergenu. David Lappartient byl po osm let prezidentem Francouzské cyklistické federace (2009–2017) a dosud zůstával též prezidentem Evropské cyklistické unie (od roku 2013).

Jeho program stojí především na změně v rozdělování peněz z prodeje televizních práv, což je bod, na který tlačí i mnohé profesionální cyklistické týmy. V Lappartientových plánech figuruje dále např. zrušení týmových časovek na MS, uspořádání šampionátu v některé z afrických zemí nebo zrušení týmového rádia během závodů. Zvláštní důraz klade francouzský funkcionář na boj proti mechanickému dopingu, v čemž má UCI v současnosti vážné mezery.

I Lappartient má ale své odpůrce, kteří mu dávají za vinu například zánik několika ženských etapových závodů ve Francii, k nimž za jeho vlády došlo. Nejasný je také jeho vztah k mocné organizaci ASO, která stojí za pořádáním Tour de France, Vuelty, závodu Paříž–Roubaix či Paříž–Nice.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy

Nejčtenější články