Jak už to tak bývá, něco se povedlo, něco zase méně. Celkově vzato ale mohou být čeští biatlonistné s uplynulou sezonou spokojeni. Michal Krčmář dokonce natolik, že už se v lednu rozhodl pro pokračování kariéry. Co ho mimo jiné povzbudilo, objasňuje pro ČT sport. Přímé přenosy z elitního seriálu vysílá tradičně Česká televize.
Tomáš Mikyska začal sezonu na IBU Cupu, odkud se propracoval do A-týmu. Jenže výsledky, které očekával, nepřišly. Po dobré letní přípravě tempu biatlonové elity nestačil.
„Tenhle rok to na lyžích nebylo úplně ono. Myslím si, že rok předtím jsem měl lepší závody běžecky. I když to tréninkově bylo dobré, tak mi přijde, že běžecky jsem na tom až tak dobře nebyl,“ přemýšlí Mikyska.
Střelecky si žamberský závodník drží statistiky. Úspěšnost má 83 procent, chybí mu ale větší jistota. „Trošku je s tím problém a nejhorší, že ani nevím, co s tím udělat,“ říká.
A pokračuje: „Zkoušel jsem svoji starou pažbu, teď mám vlastně pažbu Ondry Moravce, pak jsem tam různě měnil háky a tak. A je to stejné. Nevím, proč se to ukázalo, když se mi to minulou sezonu nedělo,“ dodává Mikyska.
Mikuláš Karlík se po předchozí sezoně strávené po téměř celou dobu na IBU Cupu vrátil do Světového poháru. Na lyžích výrazně zrychlil a postupně vylepšoval kariérní maxima. Z letošní sezony má dvakrát nejlepší šestnácté místo ze stíhačky v Estonsku a sprintu v Norsku.
„Povedlo se odrazit ode dna. Docela mi sedla příprava, musím zaklepat, že jsem nebyl nemocný. Hodně mi pomohlo, že jsem přešel na Fischer. Byl to pro mě hodně velký step-up (krok dopředu, pozn. red.), protože to jde cítit dost. Nemám moc závodů, kde bych cítil, že to nejede,“ tvrdí Karlík.
Střelecké statistiky ale pořád nejsou v případě Karlíka úplně skvělé. Závodní úspěšnost dvaasedmdesát procent mi mohla zlepšit mentální příprava.
„Hledám nějaký závodní balanc, kdy se budu cítit dobře. V některých letošních závodech to sedlo, je hrozně těžké to opakovat o týden později. Stabilita mi ještě chybí,“ ví Karlík.
Michal Krčmář má za sebou povedenou sezonu, která ho přesvědčila, že ještě není čas končit s profesionální kariérou. Byl šestý v hromadném startu na olympijských hrách a pomohl vybojovat bronz ve smíšené štafetě před domácími fanoušky v Novém Městě na Moravě.
„Získat medaili ve Světového poháru před domácím publikem, navíc ve štafetě, kde se raduje celý tým, je něco nepopsatelného. Pro mě to je nejsilnější okamžik možná kariéry. Bylo to hodně emotivní, měl jsem tam rodinu,“ vzpomíná.
Na stojce má úspěšnost 79 procent, tedy o pět procentních bodů méně, než před dvěma lety. „Upřímně říkal, že jsem si od toho sliboval víc, co se týče úspěšnosti. To mi tam biatlonově trochu scházelo,“ doplňuje.
Vítězslav Hornig v sezoně potvrdil stabilní výkonnost. „Hodněkrát jsem byl kolem patnáctého místa, to mi dělalo největší radost a je to i motivace pokračovat dál.“
„Michala štvu na střelnici, protože vím, co jsem udělal za chybu, a on mi pak říká, že když to vím, tak ať to nedělám,“ směje se Hornig, který byl v právě skončené sezoně nejlépe dvakrát devátý – ve sprintech v Estonsku a předtím ve Francii. Na stupně vítězů ale zatím stále čeká.
