Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
Branky, body, vteřiny

Zapomeňte na ping-pong, nejoblíbenějším sportem Číny je basketbal. A nejen díky Mingovi

Počátky historie basketbalu v Číně sahají do konce 19. století, a tak není divu, že je v tamním regionu takovým fenoménem. Přesto by asi málokoho napadlo, že tento sport naplno pronikne do čínské kultury a že se stane absolutní jedničkou. Statistiky jsou však neúprosné a s rostoucí popularitou a vlivem NBA se zdá, že jeho pozice je prakticky neotřesitelná.

Jao Ming v reprezentačním dresu Číny
zdroj: ČTK/AP autor: Elizabeth Dalziel

Stolní tenis patří k Číně stejně neodmyslitelně jako Velká zeď nebo symbol draka, ale největším sportem není. Basketbal hraje podle tamní basketbalové asociace přes 300 milionů Číňanů, což téměř odpovídá celé populaci USA. Právě zástupci Spojených států byli u představení v té době jen pár let staré hry na Dálném východě, která si postupně klestila cestu k popularitě.

Než však v Číně dosáhla vrcholu, využívala se pro utužování zdravého ducha a týmovosti v armádě od 30. let 20. století a poté v diplomacii po druhé světové válce v rámci nově se tvořící Čínské lidové republiky podobně, jako tomu bylo u ping-pongu. V 70. letech se na mezinárodním poli začaly vedle úspěšných diplomatických styků objevovat také první výrazné basketbalové výsledky Číny.

Brzy poté začali Číňané dominovat Asijskému poháru FIBA, který dosud ovládli šestnáctkrát. V menší ženské konkurenci se dostavily úspěchy také na mistrovství světa: Číňanky sice na titul ještě nedosáhly, ale ve sbírce už mají bronz z roku 1983 a stříbro z roku 1994. Muži na kompletním mezinárodním kolbišti na medaili ze světových šampionátů stále čekají, změnu by ale mohl přinést domácí turnaj.

Ten, který zažehl jiskru nadšení

Ani prodlužující se dosavadní absence medailového zisku mužské reprezentace ale nezpomaluje popularitu basketbalu v Číně. Stoupající zájem o tento sport, který trpělivě budovala NBA od počátku 90. let minulého století s vidinou využití největšího trhu na světě (alespoň co se populace týče), ještě umocnil příchod Jaa Minga do Houstonu.

Rockets si čínského dlouhána měřícího 229 centimetrů vybrali jako jedničku draftu 2002 a od té doby se nejen v jeho rodné Šanghaji strhla čirá basketbalová mánie. Ačkoli kvůli častým zraněním kotníků a nohou odehrál v zámoří jen sedm kompletních sezon v devíti letech, stihl se Ming svými výkony zapsat do dějin ligy i srdcí fanoušků prakticky po celém světě.

A tak nepřekvapilo, že byl Jao pět let po ukončení kariéry zvolen v roce 2016 do Basketbalové síně slávy Jamese Naismitha a v roce následujícím došlo i na vyřazení jeho houstonského dresu s číslem 11.

"Linsanity" aneb část druhá

Štafetu po něm nepřímo převzal Jeremy Lin, Američan s tchajwanskými kořeny. Tehdejší rozehrávač slavných New York Knicks na začátku roku 2012 pobláznil Manhattan a okamžitě se stal globální hvězdou, ačkoli předtím byl v lize nevyužívaným hráčem a jen posedával na lavičce.

Neskutečné šílenství, které se šířilo s označením "Linsanity", spustil také v Číně, kde se ve velkém začaly prodávat jeho dresy. Úspěšný student Harvardu, který vždy hrdě reprezentoval asijskou komunitu, tak průlomovou sezonou popřel zavedené stereotypy, že Asiaté vynikají v akademické sféře, ale už ne v prostředí profesionálního sportu. Letos byl navíc Lin členem vítězných Toronto Raptors.

Linmánie sice po pár letech skončila, ale popularita basketbalu v Číně nadále stoupá. Také díky pravidelným zastávkám nejlepší ligy v nejlidnatější zemi světa. Zámořská soutěž zde sehrává přípravné zápasy pod hlavičkou NBA Globas Games od roku 2004 a není náhodou, že v čínských velkoměstech jako Peking nebo Šanghaj jich severoamerické týmy odehrály ze všech světových metropolí nejvíc.

Zajímavostí je také fakt, že NBA je nejsledovanější sportovní ligou v Číně na sociálních sítích s více než 180 miliony fanoušků. Také díky tomu liga vytváří strategická partnerství s předními čínskými firmami a stejnou taktiku využívají i samotné kluby. Když se k tomu přidají televizní práva na vysílání a exkluzivní obchody NBA Stores, vzniká mezi USA a Čínou prostřednictvím basketbalu propojený byznys, který zdaleka nedosáhl limitů.

Zdroj
ČT sport, nytimes.com, theatlantic.com, britannica.com, cnbc.com, forbes.com

Hlavní zprávy