Věřím si i na lepší časy, než mám osobní rekord, řekla po postupu nadšená Mezuliáníková
Taktika správná, počasí téměř ideální a příjemné vyhlídky finále. Ze třech Češek na patnáctistovce postoupily z rozběhů dvě: Simona Vrzalová a Diana Mezuliáníková. Navzdory sezonnímu maximu se dál neprobila Kristiina Mäki.
Zatímco ještě ve čtvrtek byl Berlín tropický, v pátek už je přijatelně evropsky letní. "Teplíčko mně úplně nevadí, ale musím říct, že ochlazení o cca 10 stupňů bylo příjemné hlavně při rozcvičení. Člověk nemusí hledat pořád stín," popsala usměvavá Mezuliáníková.
V teplotách kolem pětadvaceti si libuje i její kolegyně Vrzalová. "Ne, že by mě ta vedra nějak extra vadila, ale přece jen ochlazení je pro naši disciplínu lepší," podotkla.
Taktika byla jasná, protože ve druhém rozběhu už byly známy časy z toho prvního. "Domluvily jsme se, že bychom se v případě potřeby se Simonou vystřídaly, kdyby to bylo pomalé. Ale zas tak pomalu se to nerozběhlo. Poslední pětistovku jsem se pokoušela zrychlovat, běžet co nejlépe. Holky se trochu vyvezly, ale nakonec to bylo ku prospěchu věci, protože ten čas byl relativně rychlý," popsala Mezulianíková, která postoupila výkonem 4:09,98, Vrzalová byla ještě o více než osm desetin rychlejší.
Věděla, na čem je, a tak se Mezuliáníková rozhodla do toho šlápnout. "Myslela jsem si, že poslední kolo budou sprintovat úplně všechny. Snažila jsem si vybudovat pozici, abych nebyla zavřená, ale ony si šetřily síly," popsala šestadvacetiletá atletka.
Finále bude úplně jiné
Postup ji viditelně rozradostnil, jen ještě úplně netuší, co se bude v neděli večer přesně dít. "S finálovými ambicemi jsem úplně nepočítala, takže se poradím s okolím a trenérem. Ale asi už to nepotáhnu. Spíš se vydám ze zadních pozic a dopředu půjdu až v posledních metrech," plánovala bezprostředně po rozběhu.
Mezuliáníková i Vrzalová jsou nadšené, že poběží spolu. "Je to určitě příjemnější, že je tam někdo, s kým se můžete cestou bavit," prohodila Mazuliáníková. "Je to super, můžeme se navzájem hecovat. Je to lepší, než kdybych tam nikomu nerozuměla," dodala se smíchem její zkušenější kolegyně.
Papírově podle letošních časů je na tom lépe Vrzalová. A věří si. "Neběžela jsem na sto procent, ale nebylo to úplně pomalé, takže mě to stálo hodně sil," přiblížila.
"Jak jsem doběhla, necítila jsem se úplně čerstvě, ale na druhou stranu jsou to ještě dva dny, abych trochu zregenerovala. Máme vynikající zázemí, skvělé fyzioterapeuty, takže doufám, že mi dají do pořádku nohy, a věřím si i na lepší časy, než mám osobní rekord. Je co zlepšovat a kam to posouvat," zdůraznila Mezuliáníková s osobním maximem 4:06,12.
Hlediště Olympijského stadionu bylo tentokráte hodně prořídlé. Na nedělní večer se předpokládá úplně jiná návštěva. "Atmosféra bude určitě jiná. Ale moc to nevnímám. Kdyby tady nikdo nebyl, je mi to jedno," usmála se Vrzalová.
A počasí pro nedělní boj o příčky nejvyšší? "Mohlo by možná i malinko zapršet," přála si Mezuliáníková.