Mäki je blízko Tokiu a říká: Po porodu nejsem nervózní, mám radost z každého závodu
Mílařka Kristiina Mäki je z kombinace mateřství a vrcholového sportu nadšená. Půl roku po porodu má blízko k účasti na olympijských hrách v Tokiu. Pokud se po víkendovém mistrovství republiky udrží na postupové pozici ve světovém žebříčku, čeká ji v Japonsku olympijská premiéra.
A to v situaci, kdy mnozí považovali její sen za bláhový. "Někdo říkal, že to nepůjde, že s dítětem se všechno změní. Jasně že se toho změní hodně, ale asi bych víc atletkám přála, aby neměly ty předsudky zvenčí. Já kdybych věděla, že je to takhle skvělé, tak mám asi děti dřív," řekla devětadvacetiletá běžkyně, jejímž životním partnerem je reprezentační kolega Filip Sasínek.
Běhala až do osmého měsíce těhotenství a znovu vyběhla měsíc poté, co se jí začátkem ledna narodil syn Kaapo. Díky kvalitním výkonům z roku 2019 měla v žebříčku solidní postavení, takže od začátku plánovala svůj comeback směrem k olympiádě. "Musela jsem tomu věřit, protože kdybych tomu nevěřila, tak nevím, jak by to dopadlo. Jasně že tam byly chvíle, kdy jsem si říkala, jestli to zvládnu, ale naštěstí je to na dobré cestě," svěřila se.
Těžko jí bylo v dubnu na soustředění v Melagu po prvním dráhovém tréninku speciálního tempa patnáctistovky. "Tam jsem si trochu říkala, že je to na mě těžké a jaké to asi bude příští trénink," vzpomínala. Do kondice se ale vrací jinak než dříve. "Ten trénink se zlepšuje skokově z týdne na týden, ani nevím jak," uvedla.
O účast na olympijských hrách v Tokiu usiluje i Sasínek a skloubit trénink dvou vrcholových atletů a rodičů není snadné. Když jejich syn dlouho spával přes den, mívali ho při dráhových trénincích v kočárku na stadionu. Denních spánků ale postupně ubývá. "Teď když se fakt potřebuje jeden soustředit a nekontrolovat kočár, tak se vždycky vystřídáme dopoledne a odpoledne. Ta druhá fáze je kratší. Je to time management na vysokém levelu, ale zvládáme to," doplnila závodnice s finskými kořeny.
Pokud by se na olympijské hry kvalifikovali oba, Kaapo by zůstal v Česku u dědečků a babiček. Ti už mají péči o svého vnuka nacvičenou. "Já už jsem bez něj byla deset dnů, když jsem jela na mistrovství Finska v krosu. Teď jsem ho neviděla dva týdny a dneska za ním jedu. Jediný, kdo s tím má problém, jsem já. Kaapovi nic neschází a mně chybí," vyprávěla Mäki. Ve spojení jsou alespoň po telefonu. "Volají mi tak zhruba pětkrát denně přes videohovor. Normálně se na mě směje přes tu kameru, což mi dává pocit, že mě vidí."
Když otěhotněla, četla příběhy sportovkyň, které se po porodu dokázaly vrátit. "Neřídila jsem se úplně podle žádné, protože každá jsme jiná. Hodně jsem četla o Paule Radcliffové. Ta běhala až do dne porodu, začala dvanáct dní po porodu a půl roku po porodu si dala osobák na desítku," uvedla.
Zná také příběh běžkyně na lyžích Kateřiny Neumannové, která se po porodu dočkala největších úspěchů včetně olympijského zlata z Turína. Vysvětlovalo se to tehdy i hormonálními změnami po porodu. "U sebe ty tělesné změny neumím posoudit. Spíš je to tak mentálně v hlavě, že neřeším zbytečnosti, co jsem řešila před tím, co se týče nervozity a tak. Mám trochu jinou motivaci a radost z každého závodu," přiblížila.
Chtěla by motivovat další sportovkyně. "Vím, že všichni nemají hodné dítě a někdy je to těžké, ale zrovna ve sportu je blbý, že žena řeší, že na jednu stranu chce mít dítě a na druhou stranu chce dělat, co ji naplňuje. Vidím u hodně sportovkyň, že řeší tohle dilema. A pak je třeba někdy pozdě," dodala.
