Anulace atletických rekordů nejspíš nebude tak drastická. Hranice může být posunuta o 14 let
Londýn – Radikální zametení s atletickými rekordy se nakonec zřejmě konat nebude. Anulace nejlepších historických výsledků však přesto v jisté formě proběhne. Nakonec ale šéf evropské atletické asociace (EAA) Svein Arne Hansen navrhuje, aby se původní hranice anulace, rok 2005, posunula o čtrnáct let zpět na rok 1991. Tehdy se totiž začaly zavádět mimosoutěžní dopingové testy.
"Málo jsme to předtím konzultovali se samotnými atlety. Musíme naslouchat kritice z řad lidí jako Jonathan (Edwards) a Paula (Radcliffeová)," prohlásil Hansen. Právě oba britští světoví rekordmani patřili k nejhlasitějším kritikům původního návrhu. Po jeho úpravě už by o svá historická maxima v trojskoku, respektive maratonu nepřišli.
Komise EAA na jaře stanovila tři hlavní podmínky k tomu, aby mohly být rekordy uznány. Výkony musejí být dosaženy na schválených mezinárodních soutěžích, kde je zajištěna vysoká úroveň rozhodování a technického vybavení. Dále se atlet musí před dosažením výsledku podrobit určitému množství dopingových kontrol a jeho "rekordní" vzorek bude uchováván 10 let pro případné opětovné testování.
"Možná budeme muset zavést nová kritéria, například posunutí hranice z roku 2005 na 1991. To bude jedním z mých návrhů. Snad ho přednesu už během listopadového kongresu IAAF," řekl Hansen. Původně chtěl návrh představit už během nadcházejícího kongresu před světovým šampionátem v Londýně. Plány na změny rekordních tabulek musejí kromě Mezinárodní atletické federace schválit také všechny kontinentální federace.
Evropská asociace se rozhodla přezkoumat hodnověrnost atletických rekordů letos v lednu. Podezření padá především na výkony sportovců z tehdejšího východního bloku z 80. let minulého století. Některé ženské výkony z té doby jsou stále platnými světovými rekordy, mezi nimi i čas Jarmily Kratochvílové 1:53,28 na 800 metrů z roku 1983 či Marity Kochové z NDR 47,60 na 400 m z roku 1985.
