Štěrba: Chtěli jsme zlato, ale i stříbra si vážíme
Praha - Česká rychlostní kanoistika byla v nedávné minulosti spojena zejména se jménem Martina Doktora, dvojnásobného olympijského vítěze z Atlanty 1996. V uplynulé dekádě se však tento sport vytratil z povědomí diváků, úspěchy na seniorském poli chyběly, na juniorských šampionátech se však už o slova hlásila nová generace. Zlom nastal po Hrách v Pekingu, kdy se Doktor stal reprezentačním trenérem a začal mladé naděje zabudovávat do národního týmu.
Výsledky se dostavily brzy, čtyřkajak ve složení Daniel Havel, Lukáš Trefil, Josef Dostál a Jan Štěrba získal v Londýně olympijský bronz, deblkanoisté Radoň s Dvořákem patří mezi nejlepší lodě světa a kanoista Martin Fuksa vyhrál v Portugalsku dva závody mistrovství Evropy. Reprezentaci po Doktorovi převzal Pavel Hottmar a na právě skončeném mistrovství světa získali jeho svěřenci tři medaile - čtyřkajak stříbro, Dvořák s Radoněm bronz na obou tratích.
Čtyřkajak však na šampionátu toužil po zlatu a "pouze" druhé místo je pro něj neúspěchem. "V prvním momentě tam bylo mírné zklamání, protože jsme měli ty nejvyšší ambice, a když zlato nedopadlo, nebyli jsme úplně nadšení. S odstupem času si ale samozřejmě stříbra vážíme," říká zadák Jan Štěrba. Jeho Posádka v letošní sezoně mimo jiné vyhrála mistrovství Evropy i domácí závod světového poháru v Račicích.
Před pěti lety nezískali čeští rychlostní kanoisté na mezinárodním poli jedinou medaili, letos jich bylo hned osm. "Zásluhu na tom má samozřejmě podpora svazového vedení i trenéři, podařilo se najmout trenéra Jerzyho Dziadkowiece, který nám kajakářům dodal nový impulz. Přinesl zkušenosti s trénováním v zahraničí, je neskutečně precizní. Samozřejmě to muselo vzejít i od nás, že jsme nechtěli jen trénovat, ale celkově na sobě pracovat. Pak přišel do funkce reprezentačního kouče Martin Doktor, který se snažil, abychom více jezdili na mezinárodní závody, což také bylo pozitivum," vysvětluje Štěrba.
Závody v Račicích se dlouhodobě potýkají s nezájmem diváků a možností naživo sledovat rychlostní kanoistiku je minimum. "Je to samozřejmě trochu škoda, ale jsem realista. Náš sport není tak atraktivní, těžko se můžeme srovnávat s fotbalem nebo hokejem, ale ani třeba s atletikou. Na mistrovství světa v Duisburgu bylo vyprodáno, skoro dvacet tisíc fanoušků, ale tam je kanoistika mnohem populárnější. U nás je problém i v tom, že jediný kanoisticko-veslařský areál v Račicích je poměrně daleko od Prahy, takže nedorazí zdaleka tolik fanoušků jako na divokou vodu do Troji,“ uzavírá Štěrba.
