Razýma při vítězné trefě zavalili, Hamrlík zaháněl slzy už na rozcvičce
Praha – Nejdelší čekání v historii české a československé nejvyšší soutěže je u konce. Plzeňští indiáni po 57 sezonách získali pro město nejen s hokejovou tradicí vytoužený extraligový titul. Jak probíhaly oslavy na cestě ze Zlína, kde se hokejisté potěšili s fanoušky nebo s jakými pocity svou kariéru uzavíral veterán Martin Hamrlík řešili aktéři pořadu Hokej den poté. Přímo z oslav si do studia odskočil i trenér mistrovské Plzně Milan Razým.
V Plzni se objevili hráči čerstvého mistra až po čtvrté hodině ráno. S trenéry, kteří vyrazili po vlastní ose autem, se setkali na stadionu a už spěchali do centra města. Tam se necelou půlhodinu radovali s fanoušky, aby se následně přesunuli k uzavřené oslavě do restaurace. "Plzeňská veřejnost na titul čekala dlouho. Lidi si ho za tak dlouhou podporu zaslouží. A za tu práci, co odvedli hráči, si oslavy patřičně užijí i oni," uvedl jednapadesátiletý Razým, který na hlavní trenérský post povýšil po odchodu Mariana Jelínka.
Vyrovnanou sérii nakonec na svou stranu strhli hráči Plzně a podle Razýma v to věřili jeho svěřenci i po konci základní hrací doby, kde je od triumfu dělilo deset vteřin. "Ztratit titul v prodloužení sedmého zápasu, když jsme od něj byli tak blízko v základní hrací době, bychom si vyčítali do konce života. Prodloužení byla úžasná podívaná. Hráči chodili sami střídat a bylo cítit, že rozhodne jedna střela," prohlásil kouč a dodal: "Před kluky smekám. Bylo to skvělé mužstvo, které mělo duši a jedno velké srdce, kterým je Martin," chválil všechny včetně kapitána Straky.
Jak padl vítězný gól pořádně sám neviděl, podobně jako jeho střelec Martin Straka. "Viděl jsem, jak se po jeho střele šourá puk k čáře. Pak se na mě všichni nahrnuli a ani nevím, co se na ledě dělo. Ucítil jsem obrovský tlak několika těl a neskutečnou euforii," popsal.
V Plzni působil jako asistent pět sezon. Nejdříve rok po bohu Pavla Hynka a pak tři roky s Jelínkem. "Je to pátá sezona, postupně pak přišel Michal Straka a letos Jarda Špaček. Jen se změnila moje role a nějaké úkoly, jinak tu práci děláme všichni společně. Děkuju svým kolegům, nebudu říkat asistentům, protože naše trenérská práce je kolektivní," prohlásil.
Přemlouvání Martina Straky
Klub bude po úspěchu muset řešit pravděpodobné odchody brankáře Marka Mazance či útočníka Jana Kováře. "Kovy se stal klíčovým mužem našeho týmu. Miluje hokej, má radost z každého gólu i na tréninku. Myslím si, že pomůže i národnímu týmu, pokud se dostane na mistrovství. Jestli odejde někam jinam z Plzně, tak my mu popřejeme jen to nejlepší," řekl k možnému odchodu jedné z opor.
Nejisté je pokračování kariéry Martina Straky. "Vyrovnávací gól jsme dostali proto, aby Martin pro Plzeň ten historický titul přinesl. Přemlouvat ho k hraní po zisku titulu bude těžké. A pokud v reprezentaci jednou už skončil, tak si myslím, že na šampionát asi nepojede. V národním týmu by ale oporou určitě byl," řekl.
Ve Zlíně panovala bojovná nálada až do včerejška. Po skončení zápasu se smutek z porážky proměnil v loučení s Martinem Hamrlíkem, který již před play-off avizoval odchod do hokejového důchodu. "Po zápase mi celá kabina tleskala vestoje. Trenér Vlach mně před všemi děkoval za moji kariéru. Jsem rád, že se mi dostalo takového privilegia, které tu nikdo za dobu mého působení nezažil. Toho si cením," řekl.
téměř čtyřicetiletý hokejista přiblížil své rozpoložení před utkáním. "Myslel jsem si, že to bude ještě o něco těžší. Ale na rozcvičce jsem slzel. Pak jsem si řekl, že zatnu zuby a nebudu na to myslet, ale z hlavy to vyhnat nešlo, že je to naposledy," připustil Hamrlík.
Zlínský rodák a patriot si samotné utkání užíval a emoce s ním už necloumaly. "Bohužel to ale nedopadlo, chyběl k tomu kousek. Určitě teď mrzí, že to nevyšlo. Na společné večeři jsme si o zápase povídali, ale spíš jsme byli hodně unavení. Čekalo se na chybu, či podařenou střelu. Tak to nakonec bylo. Ve Zlíně byla po celou dobu sérii fantastická nálada, ale teď už je vše v normálu," řekla osobnost zlínského hokeje.
Zda se bude kolem zlínského zimáku motat i v budoucnu, nevěděl. "Za dva týdny se sejdu společně s vedením a uvidíme, jaká bude nabídka. Starší syn hokej hraje. Přál bych si trénovat beky, kluci mě k tomu vábí, i samotní obránci. To by bylo moc hezké," naznačil možnost působení v klubu.
Vlach je na tým hrdý
Kouč zlínských hokejistů Rostislav Vlach hodnotil i přes zklamání z finálové porážky s Plzní celou extraligovou sezonu velmi pozitivně. "Získali jsme Prezidentský pohár, což jsme vůbec nečekali. Play-off se nám vydařilo, je potom jen smutné, když se dostanete až do finále a prohrajete ho ve druhém prodloužení. To jediné nás mrzí, ale sezonu jinak hodnotíme velmi kladně," řekl. Velký úspěch si prý uvědomí záhy. "Do půlnoci byl smutek, pak už se slavilo," pousmál se Vlach.
Netajil, jak je na hráče pyšný, přestože poslední krůček neudělali. "V tom stavu, ve kterém jsme byli i v průběhu play-off a museli jsme se potýkat se spoustou zranění a nemocí, odvedli stoprocentní práci a zaslouží plné uznání," ocenil Vlach.