POHLED Z ANGLIE: U míče se zjevil Tomáš Rosický. A Letná propukla v jásot

Jakmile Josef Šural nedokázal zpracovat míč a zavrávoral, vypadalo to, že tento útok Sparty je u konce. Naštěstí pro Letenské ale David Lafata zareagoval rychle, stáhl se hlouběji do pole a poslal míč do strany pro Ondřeje Zahustela. Jeho centr z první směřoval zpět do pokutového území a hledal sparťanského kapitána, který ale ve svých pětatřiceti už neměl takovou rychlost, aby balón dostihl.

Znovu to tak vypadalo, že nadějná akce vejde vniveč. Pak se u míče zjevil Tomáš Rosický. A Letná propukla v jásot.

Téměř sedmnáct let. Tolik času uplynulo od chvíle, kdy se sparťanská legenda naposledy prosadila za svůj klub. Psal se tehdy listopad 2000, Rosický míč poslal za záda osmnáctiletého Petra Čecha a Sparta slavila tři body za hubenou výhru 1:0 nad Chmelem Blšany. Připusťme, že nešlo o zápas ani gól, který by kdovíjak utkvěl v paměti. Aktuální Rosického trefa je ale úplně jiný případ.

Přitom vůbec nešlo o perfektní střelu – míč se podivně svezl a Rosický se do něj opřel spíše patou, než že by mu dal boční faleš. Kvůli těm zmiňovaným sedmnácti létům a návratu do sparťanské sestavy se ale zdá, že této branky si Rosický bude opravdu cenit.

V okamžiku, kdy míč vletěl do branky a na ochozech se začalo slavit, zpozorněly také sociální sítě a média. Českem i napříč Evropou letěla zpráva o tom, že Tomáš Rosický skóroval za pražskou Spartu. Reakce fanoušků byly upřímně pozitivní a každý jako by měl radost z toho, že hráč, kterému se s láskou přezdívá "Malý Mozart", nejenže skóroval, ale také nastoupil k zápasu v základní sestavě.

Jeho návrat do Sparty přitom pronásledoval jeden zdravotní problém za druhým, až to došlo do stadia, kdy se konec kariéry nabízel jako jediné logické řešení. Poté, co se Rosický do Sparty vrátil za nadšeného ohlasu fanoušků, zvládl slavný záložník v celé minulé sezoně pouhých 19 minut. Na začátku té letošní to také nevypadalo dvakrát slavně a když už Rosický nastoupil třikrát za sebou z lavičky, série skončila poté, co sparťanská ikona onemocněla.

Takže když se jeho jméno objevilo v základní sestavě pro utkání s Karvinou, bylo tu cítit rozechvění.

Rozhodnutí trenéra Stramaccioniho se mohlo jevit jako krok hazardního hráče, který vsadí všechno na poslední vrh kostkou a věří ve výsledek, který mu zachrání kůži před fanoušky. Jeho risk ale našel hned od prvních minut své opodstatnění, protože s tvořivým hráčem ve středu pole působila Sparta mnohem pohodlněji na míči a jistěji ve hře bez něj.

Rosického vliv, schopnosti a čtení hry nemohly uniknout nikomu, kdo utkání sledoval. Znovu a znovu získal míč a chladnokrevně jej předal dál svým spoluhráčům. Dokázal načasovat své přihrávky k dokonalosti a otevřít na hřišti prostory, které by nikoho jiného ani nenapadly. Jeho přehled a přesnost byly téměř bezchybné a Rosický si byl s sebou samým tak jistý, že se dokonce vrhl do ostrého souboje, z něhož pravděpodobně měl odejít se žlutou kartou.

Je dobré mít Tomáše Rosického zpátky na trávníku.

Příště je na řadě derby

Rosického návrat do sparťanské sestavy vyústil v nejlepší výkon klubu v této sezoně. Je samozřejmě hodně brzy na to tvrdit, že Andrea Stramaccioni konečně našel ideální tým a taktiku. Jen těžko se ale dá nesouhlasit s jeho pozápasovým komentářem, v němž přiznal, že měl letos poprvé k dispozici perfektně vyváženou středovou trojici. Sparta navíc nejenže hrála dobře, povedlo se jí také pohodlně vyhrát 2:0, a to nad Karvinou, která svým soupeřům dokáže často pořádně zavařit.

Solidní týmové představení přišlo pro Stramaccioniho a sparťanské vedení v ideální čas, neboť už příští týden přijde velký test – 288. derby se Slavií. Půjde opravdu o hodně, tím spíš, že část sparťanské fanouškovské základny není v současnosti příliš spokojená.

U městských rivalů takové napětí nepanuje. To ovšem neznamená, že by ve Slavii bylo všechno samý úsměv. Sešívaní o víkendu remizovali se Sigmou Olomouc a do derby vstoupí několik dní poté, co absolvují zápas Evropské ligy s Maccabi Tel Aviv.

Žádný z klubů nebude chtít ztratit další body na plzeňskou Viktorii. A upřímně řečeno – ačkoliv je sezona teprve na začátku, ani jeden z týmů si další ztrátu na lídra ligy dovolit nemůže.

Plzeň si drží svou skvělou sérii

Šlágrem víkendového kola byl hned první zápas na programu: v brzkém sobotním dopoledni se na stadionu U Nisy střetl domácí Liberec s Plzní. Před televizními kamerami se hosté předvedli ve velkém stylu, vyhráli 3:0 a varovali všechny soupeře jak doma, tak v zahraničí, že jsou ve značné formě.

Úvodní gól vzešel prakticky z prvního útoku. Michael Krmenčík zachytil přihrávku Milana Petržely, hravě obešel brankáře Ondřeje Koláře a s ledovým klidem poslal míč do branky. Zatímco Krmenčík běžel oslavovat se spoluhráči, nechal za sebou několik fotbalistů v modrých dresech, kteří se po sobě jen nevěřícně dívali. Liberečtí nechápali, jak se urostlý útočník mohl procourat obranou Slovanou bez toho, aby jej dokázala zastavit.

Necelou čtvrthodinu nato se Krmenčík odvděčil Petrželovi. Jeho míč prořízl obranu a záložník, který před pár momenty promarnil jinou dobrou příležitost, se tentokrát nemýlil. Bylo odehráno 20 minut a Plzeň vedla o dvě branky. Nakonec přidala ještě jednu a zápas nakonec skončil jasnou výhrou 3:0 pro hosty, kteří si tak stále drží stoprocentní bilanci. Už po šesti odehraných kolech Viktoria vede o šest bodů a vypadá skutečně dominantně. Hra šestek navíc pokračuje: už šest let nikdo neměl tak impozantní vstup do ligové sezony.

Pozápasové skóre ale neříká vše. Slovan hrál velmi dobře, ale zatímco Plzeňští dokázali své šance zužitkovat, domácí trefili buď po zranění se navrátivšího Matúše Kozáčika v plzeňské brance, nebo – a to byla ta horší varianta – ochozy. V jiný den by to mohlo, anebo rovnou mělo být o poznání těsnější utkání, což také Pavel Vrba nezapomněl zmínit na pozápasové konferenci.

Jeho protějšek Jindřich Trpišovský ovšem žádné výmluvy nehledal. "Plzeň hrála svůj nejlepší fotbal v této sezoně," pronesl liberecký kouč. Podíváme-li se na lehkost, s níž si Plzeň především v první půli vytvořila gólové šance, je těžké s ním nesouhlasit.

Zlín se na svůj debut v Evropské lize připravuje ve velkém stylu

Uplynulo dvanáct měsíců od doby, kdy Zlín vedl českou ligu a jen málokdo si tehdy myslel, že by to mohlo pokračovat. Teď jsme o rok starší a zlínský klub se chystá na svůj první zápas v Evropské lize. Ševcům se o víkendu dařilo: porazili Teplice 2:0. Zlín vypadal s navrátilcem Vukadinem Vukadinovičem a posilou Mirzadem Mehanovičem opravdu dobře ve hře dopředu a jeho hráči si vytvářeli spoustu šancí a pravidelně pronikali přes teplickou obranu.

Mehanovič dal branku a skvěle se předvedli i záložníci Petr Jiráček s Ibrahimem Traore, Zlín ale zaujal i v obraně, která vypadala velmi jistě a druhému nejlepšímu útoku v lize dovolila jen pár nepříliš vážných šancí. Ševci jsou od svého postupu do ligy v roce 2015 ozdobou nejvyšší soutěže. Nyní je čeká čtvrteční zápas s moldavskými šampiony Sheriff Tiraspol a jen hlupák by řekl, že v Olomouci nemohou dobýt slavné vítězství.

Na Dukle vše shrnul gif

Přesně ve 21:33 se na twitterovém účtu Jakuba Podaného objevil gif pocházející z amerického TV seriálu Jak jsme poznal vaši matku. Nešlo ovšem o žádnou komickou situaci, ba právě naopak. Levý obránce pražské Dukly sdílel se svými 3365 fanoušky klip Barneyho Stinsona, který se rozhodne spáchat falešnou sebevraždu. Těm, kteří sledovali, jak Dukla zahodila v závěru vedení 2:1 a nakonec prohrála 2:3, to dávalo smysl.

Sám o sobě by tento kolaps neměl vzbudit chaos. Takovéto výsledky se ale v posledních letech Dukle stávají až příliš často. V minulé sezoně něco podobného klub předvedl doma proti Slovácku a dokonce i Příbrami. Sezona předtím? Duklu její neschopnost udržet si vedení stála body proti Mladé Boleslavi a díky dvěma obdrženým brankám v rozmezí dvou minut tým přišel též o slavné vítězství nad rivalem ze Sparty. A kdo by také mohl zapomenout na rok 2015, kdy Dukla nechala v poslední minutě vyrovnat Zdeňka Zlámala, brankáře z Bohemians 1005?

Jak říkám, Dukle se to stává až příliš často.

----------------------------------------------------------------------------------------

A VIEW FROM ENGLAND: But then Tomáš Rosický arrived. And the Generali Arena roared

When Josef Šural failed to control a simple ball to feet and proceeded to stumble, it appeared that Sparta’s seventeenth minute attack was in danger of breaking down. David Lafata reacted quickest, dropping a little deeper than perhaps he would have liked to and swept the ball out wide to Ondřej Zahustel.

The winger-come-fullback drilled a first-time cross low into the penalty area, back towards his captain. Lafata, though, at full stretch, could not make contact, the ball had a little too much zip on it for his 35- year-old legs to deal with.

Once again, it seemed that a promising passage of play would go to waste. But then Tomáš Rosický arrived. And the Generali Arena roared.

It has been nearly 17 years since Rosický scored for Sparta Prague. His last goal came on a cold November evening back in 2000, when he beat an 18-year-old goalkeeper by the name of Petr Čech to give Sparta a narrow 1-0 victory over Chmel Blšany. Admittedly, that game and goal might not have lived long in anybody’s memory, but you imagine that this strike will. It was by no means perfect – he somewhat scuffed the finish, striking the ball more with his heel than the side of his foot – but given that it was almost 17 years in the making and acted as a symbolic return to both form and fitness, it is likely one he’ll cherish for a very long time.

Within seconds of the net rippling and the crowd cheering in delight, social media went wild. News outlets both in the Czech Republic and across Europe ran with the news that Tomáš Rosický had scored for Sparta Prague. The outpouring of emotion from fans across the world was universal in its warmth and appreciation. Everybody was genuinely happy to see the man affectionately known as the ‘little Mozart’ not only score, but start a game too.

Injury and illness has disrupted Rosický return to Sparta, almost to the point where you would think retirement would be the only logical outcome. After rejoining to much fanfare, the now veteran midfielder could only manage 19 minutes of league football last season as his suffered setback after setback. This campaign too did not get off to the best of starts either and despite picking up a little bit of momentum with three successive substitute appearances, all that seemed lost when he was forced out due to illness.

So, when he was named on the team sheet for Saturday’s clash with Karviná, there was obvious excitement.

Andrea Stramaccioni’s decision to start Rosický may have been seen as a gamble by some; the last throw of the dice by an embattled manager under protest from the stands. But the decision was justified almost from the start as with a natural playmaker in midfield, Sparta looked more assured in possession and much more comfortable without the ball.

Throughout the game, Rosický’s influence, ability and vision was clear for all to see. Time and time again, he picked up the ball and calmly distributed it this way and that, judging the weight of a pass to perfection and spotting runs and openings that nobody else had seen yet. His vision and distribution was near perfect and, yes, he even had the confidence to throw in a signature, almost reckless challenge late on that probably should have been accompanied with a yellow card.

Tomas Rosický, it’s good to have you back.

Derby day up next

Tomas Rosický’s return to Sparta’s starting line-up coincided with their best display yet. It’s far too early to claim that Andrea Stramaccioni has finally found the perfect formula at Letna, but it’s hard to disagree with the Italian’s post-match comments in which he calmly explained that for the first time this season, he had a perfectly balanced midfield three at his disposal.

Aside from a good team performance, Sparta also recorded a comfortable 2-0 victory over Karviná, a side that has caused a fair amount of problems to Czech football’s elite since their promotion last season.

This solid outing comes at a perfect time for Stramaccioni and Sparta’s management, as next week they will go into the lion’s den to take on their eternal city rivals, Slavia. It’s early days yet, but given the goings on with some sections of the Sparta support, it’s a fair claim to say that the stakes of the 288th are already quite high.

Across the Czech capital, things aren’t as tense. Though things aren’t exactly all sunshine and flowers either. Slavia will enter the game on the back of a Europa League date with Maccabi Tel Aviv and a draw with Sigma Olomouc at the weekend.

Neither side will want to lose any more ground to Viktoria Plzeň and to be honest, even with the season in its infancy, neither side can afford to fall any further behind the league leaders.

Viktoria Plzeň‏ keep their perfect record (....just?)

The standout fixture of the weekend was the first one to take place as, early on Saturday afternoon, Slovan Liberec welcomed Viktoria Plzeň to the Stadion u Nisy.

In front of the television cameras on Saturday afternoon, Viktoria Plzeň turned on the style to run out 3-0 winners and lay down a marker, warning their rivals both at home and abroad that they are a side in form.

With almost the first attack of the game, Michael Krmenčík had put the Europa League outfit ahead as he latched on to Milan Petržela’s through ball, rounded Ondrej Kolář with ease, before calmly slotting home. As he wheeled away in celebration, he left a slew of blue shirts looking at each other, trying to work out just how the burly forward had sauntered through the Slovan defence without anybody realising.

13 minutes later, Krmenčík returned the favour. His defence-splitting pass presented Milan Petržela with the opportunity to double Viktoria’s lead, and the one-time Czech international, who had spurned good chance moments earlier, did not need a second invitation to add his name to the score sheet. 20 minutes were on the clock and Plzeň were 2-0 up and cruising.

The game ended 3-0 to Plzeň, who maintain their 100% start to the domestic season. With just six games played, Viktoria are six points clear and look dominant. And to continue the theme of sixes, it has been 6 years since a team began their campaign in such a manner.

However, despite the score line, Slovan Liberec played extremely well, proving that results only tell half the story. But whereas Plzeň found the back of the net with their chances, Liberec either found Matus Kozáčik in the Viktoria goal in fine form on his return from injury, or, worse still, the stands. On a different day, it could, perhaps should, have been a lot closer, something that Pavel Vrba referenced in his post-match press conference.

Jindřich Trpišovský, on the other hand, was straight talking and magnanimous in defeat. “Plzeň played the best football this season,” he said.

Given the ease at which they created opportunities, especially in the first half, it is hard to disagree with the Liberec boss.

Zlín warm up for their Europa League debut in style

Twelve months ago, Zlín were sitting pretty atop of the Czech First Division table. Few people thought that it would last.

Fast forward a year and the Moravian club are readying themselves for their first ever Europa League campaign.

The Cobblers warmed up for their Europa League bow in impressive fashion by overcoming Teplice 2-0. Buoyed by the return of Vukadin Vukadinovič and the free signing of Mirzad Mehanovič, Zlín looked in good form going forwards, creating a handful of chances and constantly getting in behind a beleaguered Teplice backline.

But for all their attacking qualities, Mehanovič’s debut goal and a strong showing from Petr Jiráček and Ibrahim Traore in midfield, Zlín looked assured in defence and limited a side that had, until that point, the second-best attacking record in the league to a handful of half-chances.

Since being promoted under somewhat fortunate circumstances back in 2015, Zlín have been a breath of fresh air. On Thursday, Zlín welcome Sheriff Tiraspol, the reigning Moldovan champions, to Olomouc and only a fool would write them off from securing a memorable victory.

For Dukla, a gif is worth a thousand words

At 20:33 BST (21:33 CET), Jakub Podaný tweeted a gif taken from the popular American TV show How I Met Your Mother. But there were no happy stories of romance to be found: instead, the Dukla Prague left-back opted to share a clip of Barney Stinson acting out a mock suicide with his 3,365 followers. For those that had seen Dukla turn a 2-1 lead with three minutes to go into a 3-2 defeat, it said everything that needed to be said – and then some.

In isolation, Dukla’s late collapse should not set any alarm bells ringing. However, this kind of thing has happened far too often in recent years. Last season, Dukla did the same thing at home to Slovácko and, of all teams, Příbram. The season before? Their inability to hold onto leads saw them drop points to Mladá Boleslav and concede twice in two minutes against Sparta, robbing them of a famous victory over their illustrious neighbours. And who can forget that back in 2015, they gave Zdenek Zlamal, a goalkeeper no less, the freedom of their penalty area to score a last-minute equaliser for Bohemians 1905?

Like I said, this type of thing happens far too often.