Od Nedvěda přes Štajnera až po Horvátha. Sedm památných sezon
Nová hvězdná jména, velká očekávání. Nabídne nadcházející sezona velkolepou podívanou a drama až do konce? Historie české fotbalové ligy přinesla řadu neopakovatelných příběhů a nečekaných zvratů. Připomeňte si alespoň některé památné sezony.
1994/95 Sparťanský finiš v pravou chvíli
Byla to sezona plná zvratů. Psal se příběh, který se poté opakoval ještě několikrát. Slavia šla do koncovky s náskokem, ale Sparta zvládla jaro skvělým způsobem, ztratila jen při remíze s loučícím se Chebem a nakonec slavila titul.
Ztráta devíti bodů se zdála jako nedosažitelná. Letenští střídali jednoho trenéra za druhým. Karol Dobiáš vydržel na lavičce navzdory dobrým výsledkům jen dvě kola, Vladimír Borovička dalších sedm. Velké manko měl dohnat Jürgen Sundermann. Německý trenér dělal, co se dalo, Sparta vyšplhala na druhé místo, jenže triumfu už se kouč nedočkal. Titul s týmem oslavil Jozef Jarabinský.
Symbolem zdrcujícího finiše letenského týmu se stala trefa Pavla Nedvěda do slávistické sítě. Výsledek v derby, do kterého téměř po půl roce od konce kariéry naskočil Jozef Chovanec, se ukázal jako zlomový bod. Zatímco sparťané třímali pohár, slávisté si museli na svou chvíli ještě počkat.
1995/96 Slavia kontruje a slaví nejsladší titul
Slavia čekala přesně jednu sezonu. Přitom se od počátku nevyvíjely věci, jak by měly. V polovině září se svěřenci Františka Cipra krčili na 13. místě jen pár bodů od sestupových pozic. Pak to ale přišlo. S Karlem Poborským i dalšími hvězdami, které posléze zazářily na Euru v Anglii, Slavia už téměř nic neztratila a zvládla i psychicky náročnou koncovku.
Odvěký rival z Letné prožíval krušné období. Symbol porevolučního úspěchu Petr Mach se topil v dluzích, hráčský kádr výrazně oslabil. Kanonýr Horst Siegl odešel do bundesligy a kouč Vlastimil Petržela nebyl v lehké situaci. Nakonec z toho bylo až čtvrté místo a na to fandové železného klubu nebyli zvyklí.
Do historie bitvy o titul promluvil klub z Uherského Hradiště. Zatímco Slavia ho porazila rekordně vysoko 9:1, Sigma Olomouc, která zbyla jako jediný vážný konkurent pražskému celku, v rozhodujícím okamžiku na hřišti Slovácké Slavie selhala. Po 49 letech tak putoval nejcennější domácí pohár do rukou sešívaných.
1999/00 Titul okořeněný debaklem v derby
Znovu to byl ryze pražský souboj. Obě "S" podávala od začátku sezony vynikající výkony a opět to byla Slavia, která se držela povětšinou v čele. V podzimním derby hráči z Edenu dobyli vítězství, ale od té doby začali dominovat sokové z Letné.
Od výhře k výhře je vedl trenér Ivan Hašek a také střelec Vratislav Lokvenc v nejlepší formě. Celková čísla byla na konci sezony velkolepá. Sparta nasbírala 76 bodů a nastřílela 81 gólů – z toho plných 22 obstaral právě Lokvenc.
Vše bylo nakonec korunováno v derby, které vešlo do dějin české kopané. Sparta přestřílela na vyprodané Letné Slavii 5:1. „Udělali jsme tady ostudu, ale někomu jako by to bylo jedno. Hráčům, kteří to zabalili, bych přál, aby museli projít uličkou jásajících sparťanských fanoušků jako já cestou na tiskovou konferenci," posteskl si po vysoké porážce slávistický trenér Cipro.
Dvacet bodů za Slavií skončily třetí Drnovice. Byl to největší úspěch „zázraku“ z malé moravské vsi. V brance tehdy čaroval Martin Vaniak, obranu si režíroval velezkušený Miroslav Kadlec. Jenže naftové kohouty měly brzy vyschnout a rozkošný moderní stadionek brzy osiřet.
2001/02 – Drama do poslední minuty
Sezona z nejvyrovnanějších. Konečné pořadí? Liberec – 64 bodů, Sparta a Žižkov po 63 bodech. Na severu Čech řádili Jiří Štajner, Jan Nezmar, Václav Koloušek a především trenérské duo Ladislav Škorpil a Josef Csaplár.
Po osmnáctizápasové vítězné šňůře Slovanu přišlo klopýtnutí a závěr přinesl nevídané drama. Až poslední minuty rozhodly o tom, kam poputuje pohár. Prim hrály kluby z Vršovic. Slavia uštědřila porážku Žižkovu, Bohemians Liberci. Jenže ten měl bod k dobru, a tak se mohl radovat z premiérového titulu.
Alespoň částečně se usmívala třetí vzadu Sparta, která urvala druhé místo za pět minut dvanáct. Byl to pro letenské turbulentní rok. Vítězslav Lavička nahradil Jaroslava Hřebíka, strůjce úspěšného tažení v Lize mistrů. Nakonec se Sparta musela třást i o účast v předkole Champions League.
2003/04 – Baník zaslouženě na vrcholu
Ta tam byla doba bronzová žižkovské Viktorie. Poprvé v historii samostatné ligy tradiční pražský klub sestoupil. Byl to také konec ligové éry Blšan – v nuceném exilu na stadionu v Příbrami dorazilo na duel s Jabloncem plných 51 diváků.
Ale především to byla sezona, která patřila ostravskému Baníku. Marek Heinz s Miroslavem Matušovičem obstarávali góly, Martin Čížek vymýšlel útočné akce a vše dirigoval z lavičky František Komňacký. Na Bazaly tehdy chodilo téměř dvacet tisíc fanoušků. O čtvrtém titulu v historii klubu rozhodl Baník tři kola před koncem.
Pronásledovatelé ze Sparty měli co dělat, aby vybojovali pozici v předkole Ligy mistrů. V té se jim přitom na podzim tak dařilo. Zahraniční posila Igor Gluščevič, od kterého se čekalo mnohé, pomohl k účasti v základní části. Překvapivé tažení utnul překvapivě až po velkém boji AC Milán v osmifinále prestižní soutěže. Ligové pozice však musel zachraňovat mistr motivátor trenér František Straka.
2007/08 – Slávistická pohádka
Tenhle rok patřil Slavii. Na začátku postoupili sešívání přes Ajax do Ligy mistrů a na konci vybojovali titul na zrekonstruovaném stadionu v Edenu. Štěstěnu přinesl do kabiny Vladimír Šmicer. Jeho návrat byl přitom pro tu dobu příznačný. Tomáš Došek přišel do Brna, Radek Bejbl, Jan Nezmar a Adam Petrouš do Liberce, Václav Svěrkoš a René Bolf do Baníku Ostrava.
Slavii se dařilo. Tvar vtiskl červenobílým Karel Jarolím. Na podzim se o góly staral Stanislav Vlček a i díky němu sešívaní dlouho ligu vedli. Jenže tři kola před koncem by si na Slavii vsadil málokdo. Sparta měla pohodlný čtyřbodový náskok a s historickou zkušeností z podobných případů to na žádný velký obrat nevypadalo. Jenže stačil „blikanec“ Tomáše Řepky v utkání s Brnem a s psychicky rozloženým celkem z Letné se to vezlo. Tři porážky a Slavia je po 12 letech mistrem.
2010/11 – Plzeň míří ke hvězdám
Byl to ročník obzvláště vydařený. Hrálo se ofenzivně, což dokumentuje rekordních 634 gólů a brankový průměr na utkání 2,64. O titul se praly Sparta s Plzní a nakonec se radovali poprvé v dějinách Viktoriáni.
Pražané nezvládli především první poločas sezony. Klopýtli nečekaně hned v prvním kole na hřišti Hradce Králové, čímž ukončili vskutku impozantní 33zápasovou šňůru neporazitelnosti. To Plzeň zvládla prvních dvanáct kol bez porážky. Nakonec ale dalo ještě hodně práce udržet dvanáctibodový náskok.
Konečný účet? Plzeň 69 bodů a jen o jediný bod za ní pražská Sparta. Pražané mohli jen litovat skutečnosti, že řada západočeských opor přišla z Letné. Kapitán Pavel Horváth byli v nejlepších letech a zlatá plzeňská éra pod Pavlem Vrbou teprve začínala.
