Video nelze z licenčních důvodů přehrát
Následuje
ME v curlingu mužů 2024 Finsko

K objevům roku patří MacKinnon, Varane nebo Zacha

Praha - Souhrn sportovního dění uplynulého roku začínáme přehledem objevů, tedy sportovců, kteří se patrně nejvíce vyšvihli. O některých se již nějakou dobu vědělo, u jiných nastal výkonnostní posun nenadále a na sportovní scénu doslova vtrhli. Ať už v celosvětovém či českém kontextu, následující desítka mladých sportovců má všechny předpoklady k tomu, aby v dalších letech postupně začala zářit.

Ruta Meilutyteová
zdroj: ISIFA autor: Clive Rose

Ruta Meilutyteová - Ačkoliv se o kvalitách Meiltutyteové ví už od loňských olympijských her, v letošním roce své schopnosti potvrdila na mistrovství světa, kdy své světové rekordy ještě dokázala překonat a získat další medaile. Litevská plavkyně je tak v šestnácti letech držitelkou světového rekordu na třech tratích (50 a 100 metrů v dlouhém a 100 metrů v krátkém bazénu – obojí prsařským způsobem). Její plavecká kariéra započala v sedmi letech, následovalo stěhování do anglického Plymouthu, kde se od té doby připravuje. Jak sama Meilutyteová říká, v Litvě by podobného úspěchu kvůli ne tak excelentním tréninkovým zařízením nikdy nemohla dosáhnout, zároveň však vůbec nepřemýšlí o tom, že by si v budoucnu mohla změnit občanství a reprezentovat Velkou Británii. Pro Litevce je už nyní velikou sportovní ikonou.

Nathan MacKinnon - Ve vedení kanadského bodování nováčků v NHL je Tomáš Hertl, hned za ním následuje jednička letošního draftu Nathan MacKinnon. Ten má v dresu Colorada Avalanche na svém kontě 19 bodů, což je jen o dva méně než nejlepší centr týmu Paul Stastny. MacKinnon v minulé sezoně exceloval v dresu farmářského týmu Halifax Mooseheads, nyní však už hraje s nejlepšími hokejisty světa a jak vidno, zatím rozhodně nezklamal. Colorado, které se potácí na hraně postupu do play-off, pro něho může být ideálním působištěm – ne tak hvězdným, jako jsou například Chicago nebo Pittsburgh, což mu dopřeje klid a solidní porci zápasů, na druhou stranu schopným dojít do vyřazovací části soutěže. A tam, jak praví klišé, se nehledí na zásluhy.

Paul Pogba - V dresu manchesterských United to Paulu Pogbovi sice nevyšlo, druhou šanci nicméně dostal, a to v Juventusu Turín. Jeho projev do značné míry může evokovat jeho slavného předchůdce v řadách Bianconeri Patricka Vieiru. Ačkoliv primárně plní defenzivní úlohy, je dvacetiletý Pogba typem hráče, kterému přechod až na podhrotové pozice problémy nedělá, ba mu spíš vyhovuje. Za Juventus tak Pogba nastřílel za necelých čtyřicet zápasů osm branek. K jeho kvalitám, defenzivním i ofenzivním, nezůstal hluchý ani trenér francouzského národního týmu Deschamps, když Pogbu povolal k několika utkáním reprezentačního výběru. Perspektivnímu záložníkovi nyní rovněž patří tzv. Golden Boy Award pro nejlepšího hráče do 21 let hrajícího v Evropě.

Raphaël Varane - Příznivci francouzského Lens věděli o schopnostech Raphaëla Varaneho dávno, svět se o nich bezpečně přesvědčil letos v lednu při pohárovém utkání tzv. El Clásica. Tehdy v dresu Realu Madrid dvacetiletý obránce Varane bránil barcelonské hvězdy – střelu Xaviho vytáhl na brankové čáře a posléze zajistil svému týmu bod přesnou hlavičkou. V konkurenci Rámose či Pepeho dokázal do první jedenáctky proklouznout v už téměř třiceti utkáních a podobně jako v případě výše zmíněného Paula Pogby tak Francii roste budoucí opora (více o francouzském národním týmu, jeho trablech i úspěších, čtěte v rubrice Fotbal Fokus).

Viktor Poletajev - Jestli se v mužském volejbale šeptá o nadějném hráči do budoucna, je jím Viktor Poletajev. Osmnáctiletý volejbalista dozajista těží z toho, že juniorské reprezentační výběry Ruska jsou na vysoké úrovni a vyhrávají takřka všechny turnaje. Poletajev v roce 2013 startoval na třech takovýchto turnajích – a ze všech si odvezl zlaté medaile, přičemž na světovém šampionátu hráčů do 21 let byl vyhlášen tzv. MVP, tedy nejužitečnějším hráčem. Při své výšce 193 cm – na volejbal nepříliš ohromující – těží především ze svého výskoku, Poletajev dosáhne až do výšky 360 cm. Jeho kvalit si už všimla Kazaň, jeden z elitních ruských volejbalových týmů. V 18 letech má Poletajev nakročeno do nejvyšších pater světového volejbalu.

Ingvild Flugstad Östbergová - Do světa běžeckého lyžování neproniknou mladé talenty tak snadno. Existují výjimky, vrchol však běžci a běžkyně zažívají ve většině případů až před třicítkou. Z řečeného se vymyká kupříkladu norská běžkyně Ingvild Flugstad Östbergová, která – ačkoliv norský tým tradičně patří mezi ty s největší konkurencí – v letošním roce začíná nakukovat mezi nejlepší závodnice. Její doménou je sprint či obecněji kratší tratě typu sprinterských i klasických štafet. V domácím Drammenu už jednou dosáhla i na stupně vítězů, pravidelně sbírá body a stala se i jednou ze základních členek zmíněných štafet. V průběžném pořadí světového poháru jí patří dvanácté místo. Ve světě ženského běžeckého lyžování v současnosti není mladší závodnice s větším potenciálem k tomu, aby se radovala v únoru na olympijských hrách z jedné z medailí.

České naděje? Vakoč, Zacha či Březinová

Pavel Zacha - Po Tomáši Hertlovi, který se objevil v loňské edici naší ročenky objevů, zaujal v hokejové extralize další mladý hráč – liberecký Pavel Zacha. Jeho případ je specifický, a to nejen kvůli Zachově mládí. Šestnáctiletého hráče od velmi raného věku připravoval na hokejovou kariéru jeho otec a vidině úspěchu spolu podřídili takřka vše. Výsledky se v každém případě už dostavují – Zacha ve věku, kdy by měl hrát tak možná za dorostence, nastupuje v kádru Bílých Tygrů a připsal si už i několik branek. Tu první přitom již po několika desítkách vteřin na extraligovém ledě. "Zatím mě to baví, takže hokej je pro mě všechno," říká Zacha.

Petr Vakoč - Současnou českou silniční cyklistiku symbolizují jiná jména – Kreuziger, Bárta, König nebo Štybar. V jejich stínu však roste Petr Vakoč, který má díky přestupu do elitního profiteamu Omega-Pharma QuickStep našlápnuto do nejvyšších pater světové cyklistiky. V uplynulém roce své kvality potvrzoval ještě v dresu domácí stáje Etixx-IHNED (vlastněné stejně jako nepoměrně slavnější QuickStep podnikatelem Zdeňkem Bakalou) na domácích podnicích a velký úspěch slavil na evropském šampionátu jezdců do 23 let, na němž skončil po prohraném finiši druhý. Jak se Vakočovi bude dařit v prostředí elitního QuickStepu, bude záležet především na jeho adaptaci, s níž mu už teď pomáhá slavnější kolega Zdeněk Štybar.

Eliška Březinová - České krasobruslení má mimo jasných a zřetelných postav Michala Březiny a Tomáše Vernera rovněž své talenty. Tím patrně nejslibnějším (vedle Elizavety Ukolové) je sedmnáctiletá Eliška Březinová, která v letošní sezoně suverénně ovládla například Český pohár krasobruslařek – své soupeřky za sebou nechala o více než čtyřicet bodů. Březinová si nyní vytyčila jasné cíle: vyhrát národní šampionát a zlepšit své umístění na evropském šampionátu, kterým bylo třicáté místo. To první už si splnila - na MČR skončila o dva body před svou konkurentkou Ukolovou. Pokud bude svěřenkyně Ivana Rezka pokračovat v gradujících výkonech a do svých sestav zařazovat čím dál náročnější technické prvky, není ani slušný výsledek na evropském šampionátu z kategorie nemožných.

Jiří Prskavec - Mistr Evropy z Krakova a vicemistr světa z Prahy, vše v rozmezí jediného roku: málokterý sportovec se letos může pochlubit takovou bilancí jako dvacetiletý kajakář Jiří Prskavec. Stříbra z domácího závodu si přitom Prskavec cení více. V závodu zaostal jen za Vavřincem Hradilkem, přičemž tato situace se opakovala i při nedávném vyhlášení ankety Kanoista roku. S Hradilkem na vrcholu své kariéry zatím mladší z dvojice českých kanoistů zůstává trochu ve stínu, vzhledem ke svému sebevědomí, kvalitám i přímočarosti jízdy to tak ale nemusí zůstat dlouho.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy

Nejčtenější články