BLOG: Fotbalový svět se zbláznil
Šest miliard korun, tedy "jen" 5,8 miliardy, za jednoho fotbalistu. To je rána! Brazilec Neymar jde z Barcelony do Paris St. Germain, protože tuhle částku - 222 milionů eur - měl ve smlouvě jako možnou výstupní klauzuli. Byla tam, protože Barcelona doufala, že nikoho ani nenapadne, že by Neymara za tenhle balík peněz z kontraktu vykoupil.
Jenže když sedíte v Kataru na moři ropy, tak vás napadají věci, které se jiným mohou zdát... nebo spíš: o nichž se jiným ani nezdá. Zkrátka nevíte, co roupama. Mám si koupit další tryskáč? Koupím si Neymara. To je vidět, slyšet, zase budu za velkýho kluka a prestiž i síla mého PSG naroste. Tak nějak bych to viděl já. Hodně pochybuji, že se tohle dá ekonomicky zdůvodnit.
Velikášství velikášů překračuje hranice rozumu, peníze dostávají jinou hodnotu, a pro určitou část lidstva nemají žádnou. A takhle spíš dochází k jejich devalvaci.
Neymar se posunul z pátého místa v žebříčku nejdražších přestupů fotbalové historie na první, o víc než polovinu sumy předstihl Paula Pogbu, a co? Nic. Svět běží dál a kolotoč peněz v byznysu jménem fotbal se roztáčí do nesmyslných otáček. I kouč José Mourinho, kterému v United loni Pogbu koupili za 2,8 miliardy korun, se bojí, že teď ceny hráčů opět poletí vzhůru.
Naštěstí ten prazáklad, který motivuje ke sportu: vzít si kopačky a jít si zakopat před barák s klukama, nebo se proběhnout, zaplavat si, projet se na kole – pro nic, jen pro radost a třeba i pro žízeň, nezmění ani šejk z Kataru. Jen si říkám, že ty peníze mohl v tomhle problémy zmítaném světě využít rozumněji. A jak se PSG vyrovná pro FIFA s finanční Fair play, která nutí týmy hospodařit s minimální ztrátou, jinak - sbohem poháry? To bude asi honička.
A nevím, jestli někteří lidé ještě rozumějí tomu, co je vlastně rozumné... Nebo je to už vůbec nezajímá... Ale hlavně je nezajímá, co si o tom kdo myslí. Takže už jen čekám, za kolik půjde do světa třeba Lionel Messi.
