GLOSA: Fotbalový "mazec" v Plzni potěšil, i když na postup nestačil

Přesto "klobouček dolů". Mančaft, kterému odešla největší mašina Pavel Šulc v době, kdy se tak dlouho očekávaný odchod už zase tak moc nečekal, a ještě k tomu to proběhlo hodně rychle, dokázal, že v Evropské lize zase může strašit soupeře. Když už z předkola do Champions League neprošel.

Viktorka doplatila na to, že přece jen nastoupit proti Rangers na jejich stadionu chce víc než mít jen odhodlání. V tamním kotli se bohužel uvařili a s třemi góly na cestu domů už to bylo hodně těžké. Jenže trenér Koubek a spol. se tomu postavili, jak se má, tedy čelem.

A určitě to nebylo nic snadného po neslaném nemastném a hlavně nepříliš fotbalovém výkonu ve Skotsku a potom v lize, kde doma přišli v závěru o výhru se Slováckem. Mohli si také klidně říct, že se soustředí hlavně na ligu a pak na její evropskou variantu, kterou si vykopali, a tenhle zápas odehrát tak nějak, jako že uvidíme. Jenže to neudělali.

V Plzni to byl mazec od začátku do konce. Jen škoda dvou kratších výpadků, z nichž jeden využil skotský celek k vyrovnání na 1:1, jinak jezdci z Glasgow prošli na západě Čech malým očistcem, který byl pro ně určitě jedinečnou přípravou na předposlední dvojzápas o místo v lize milionářů.

Koubkova parta totiž na nic nečekala a jezdila po hřišti jako na motorkách. Byli všude a hráli fotbal, na který je radost se dívat. Žádné tiki-taka, doleva, doprava, dozadu, podržet balon a čekat na chybu. Nic takového, nastartovat a mazat na branku. A šlo jim to pěkně od ruky (od nohou). Skotská partička toho měla v poločase určitě plnou hlavu.

Byla to jízda. Scházel jen postup a proměňování šancí. Takže hráči Rangers v závěru byli hodně rádi, že prohráli jen 1:2, jdou dál a nespadli z kolotoče, který Plzeňáci téměř celou dobu roztáčeli na maximum.

Plzeňská parta ukázala, že i bez Kalvacha a Šulce má na výběr, i když to ještě není třeba předpokládaný a do jisté míry k tomu předurčený mladík Panoš, který ve Skotsku nepřesvědčil, že už je na tu roli připravený, a v úterý nastoupil až v závěru. Ale Vydra, Červ, Dweh, Jemelka, Spáčil, Valenta, Durosinmi a Adu – vlastně všichni, včetně střídajících Sourého, Kabonga i Markoviče –, když za to vezmou, tak je to fotbalový nářez, jak má být.

A tak nakonec výhrou potěšili nejen fanoušky, kteří dlouho po zápase tleskali a skandovali, ale také národní koeficient, který je důležitý pro nasazování týmů do pohárů a hlavně fotbal samotný.

Takže když to sečteme, byl to pěkný večer (což je někdy nejtěžší vysvětlit manželce u televize). Jenže rozhodují góly. Těch mohlo být určitě víc – třeba Adu, až se ve finální fázi zklidní, bude z něho další hodně vyhledávané fotbalové zboží, které může zvýšit povědomí o městě, kde je tou nejceněnější značkou Pilsner Urquel. Ona ale i Viktoria už nějakou dobu ukazuje, že dělá městu velkou reklamu.