Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
Archiv Z 1988: Hry v Soulu 2

Požáry, povodně i pandemie. Prostě se tomu musím přizpůsobit, jako každý, říká Prskavec

Po úspěšné sezoně nastoupila tvrdá realita, ale vodní slalomář Jiří Prskavec, úřadující mistr světa a vítěz posledního Světového poháru na divoké vodě, to nebere tragicky. "První velkou krizi jsme zažili zkraje roku v Austrálii, a když jsme se vrátili domů, přišla druhá," říká úspěšný reprezentant k požárům v zámoří a šoku po návratu domů, kde začínala pandemie koronaviru. Už se ale smířil s odsunutím termínu olympijských her i zrušením dalších velkých akcí a snaží se hledat motivaci v případném nominačním závodě pro OH v Tokiu.

Jiří Prskavec
zdroj: ČTK autor: Martin Hladík

Vypadá to, že skočil z bláta do louže, když se v březnu vrátil z rozsáhlými požáry zničené Austrálie. Měl ještě štěstí, že se dorazil těsně před začátkem pandemie a zpřísněným režimem v republice.

"Vůbec jsme si nepřipouštěli, že by se cokoliv mohlo stát," vrací se na začátek března, kdy s rodinou přiletěl z tříměsíčního soustředění na druhé polovině zeměkoule.

"Nic tomu nenasvědčovalo. Letěli jsme z nerizikové oblasti a ani na letišti nebyly nejmenší náznaky toho, že by nás chtěli nějak kontrolovat," vzpomíná Prskavec na návrat od protinožců. "Všechno bylo úplně normální, takže pak pro nás bylo o to větší překvapení, jak se situace za pár dnů změnila," vybavuje si šestadvacetiletý Prskavec.

Bere to však, jak to je, a na trpitele si nehraje. "Možná to bude znít blbě, ale osobně se mě to nedotklo, takže pro mě je z toho zatím nejhorší, že nemůžu závodit," zamýšlí se nahlas.

Po požárech přišly povodně

Za mořem trávil zimu s manželkou a malým synkem. Byli tam v době velkých požárů, které vzdálený kontinent tvrdě zasáhly.

"V lednu to už bylo opravdu na hraně. V nejhorším období hořelo asi pět kilometrů od místa, kde jsme se připravovali," zdůrazňuje slalomář s tím, že kdyby se v tu doby spojily požáry postupující ze severu i z jihu, tak to mohlo být fatální.

"To už by bylo na hranici Penrithu, kde jsme se připravovali. Nakonec byly dva horší dny, kdy se otočil vítr a přinesl kouř, slunce bylo červené," vzpomíná na nepříjemné zážitky.

Český reprezentant ocenil nasazení tisíců tamních dobrovolníků, kteří pomohli zabránit tomu, aby ke spojení obou ohňů v jeden došlo.

"Pak už začaly požáry trochu kulminovat a přišel déšť. Byl to tak trochu zázrak, protože podle původních předpovědí mělo jen slabě pršet. Potom se ale nad oceánem změnily proudy a rozpršelo se. Pršelo týden, dva. Místní říkali, že takhle tam nepršelo rok a půl. Byly z toho následně i povodně, na něž zase doplatili další lidé, ale fakticky se to tím celé utnulo a myslím, že si celá Austrálie hodně oddechla," popisuje nedávnou situaci.

"Bylo to strašně smutné. Máme tam dost známých, kterých se to dotýkalo hodně. Vypadalo to, že z těch Modrých hor tam nezůstane vůbec nic," vysvětluje s tím, že nakonec k nejhoršímu nedošlo.

Sezona je zatím bez vrcholu

Hned po návratu domů se nastěhovali do nového domku, takže kromě tréninku má pořád co dělat.

"Pracuju na zahradě. I na malého je spousta času. Dává nám zabrat, začíná chodit a je to už docela rychlík," líčí Prskavec a hned si najde pozitiva. "Je fajn, že spolu můžeme strávit víc času než jindy. V tom frmolu, co je kolem, je rodina můj opěrný bod, který mi dodává energii a sílu."

Ale přiznává, že mu přece jen schází závodní perspektiva a jasné obrysy budoucnosti. "Tréninky nějakým způsobem pokračují, olympiáda je odložená o rok, ale nemám žádný termín bližších závodů," připomíná.

Nejbližší možnost závodit bude nejspíš až někdy v srpnu. "Tomu jsem přizpůsobil přípravu, ale musel jsem ji vlastně posunout o půl roku zpátky."

Je nám líto, video expirovalo.
Prskavec hostem Sportovních zpráv. Jak se mu líbí kanál v Tokiu?

"Nemůžu to brát nějak negativně – prostě je to tak a musím se tomu přizpůsobit úplně stejně jako každý jiný," věcně konstatuje jeden z nejlepších vodáků světa, ale přiznává, že nejtěžší je právě ta nejistota.

"Nejhorší, je, že nikdo nezná žádný termín příštího závodu. Můžu si jen tipnout, a když to bude třeba až za rok, tak bych měl trénovat jiným způsobem, než trénuji teď," dodává s tím, že nejspíš změní typ přípravy.

Olympijská nominace by zvedla motivaci

Nyní trénuje i na kanále v Troji. "V nějakém omezeném počtu už se dostaneme na trať," zmiňuje.

Má také informace, jak na tom jsou zahraniční vodní slalomáři, s nimiž je v kontaktu. "Myslím si, že z Evropy jsme na tom teď ohledně tréninku asi nejlíp. Ale už se to taky začíná malinko otevírat. Teď třeba otevřeli trať ve Slovinsku, v Tacenu. Reprezentanti už mají možnost jezdit i ve Francii. Odtamtud také sondovali, jak to vypadá v ostatních státech, aby měli informace pro jejich ministerstvo sportu."

Po olympiádě a mistrovství Evropy, které se tuhle sezonu konat nebudou, se mladý kajakářský šampion snaží najít bod, pro který má smysl trénovat.

"První nominační závod na olympiádu je odjetý, druhým měla být národní nominace. Mně by se moc líbilo, kdyby byla už letos v létě, protože je pravděpodobné, že mezinárodní závody letos nepojedeme, a tak by se z tohohle závodu stal domácí vrchol sezony. To by byla obrovská motivace, která všechny nakopne, a měli bychom se k čemu upínat," říká přesvědčeně.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy