Roger Federer a Rafael Nadal v roce 2017 - Návrat králů

V historii "bílého sportu" neexistují hráči, kteří by opanovali více grandslamů než zmíněný tandem. Šestatřicetiletý Švýcar získal v roce 2017 nejcennější trofej na Australian Open a ve Wimbledonu. O pět let mladší Španěl slavil podesáté v Paříži a suverénně si podmanil i US Open. Celková bilance hovoří pro Federera 19:16, rodák z Basileje navíc vyhrál všechna letošní vzájemná utkání. Světovou jedničkou je nicméně Nadal s náskokem přes 1000 bodů.

Finále snů v aréně Roda Lavera

Zápolení tenisových gladiátorů trvá více než dekádu a před každým turnajem se jejich jména pravidelně zmiňovala v okruhu největších favoritů. Vzhledem k zdravotním patáliím v loňském roce však zahajovali úvodní podnik "velké čtyřky" z pozice nasazených hráčů číslo devět (Nadal), respektive sedmnáct (Federer). Asi jen oni v polovině ledna věřili, že jsou schopni ihned bojovat o nejvyšší mety.

Po brzkém vyřazení elitního dua Andy Murray – Novak Djokovič ovšem postupovali prakticky bez zaváhání a fanoušci napříč kontinenty začali směle vyhlížet finále snů. Ve čtvrtfinále excelovali s lehkostí sobě vlastní, o kolo později zvládli pětisetové thrillery. V duelu krajanů nejprve Federer porazil 3:2 Stana Wawrinku, což dodalo extra motivaci Nadalovi. Ten stejným poměrem ukončil senzační tažení Grigora Dimitrova.

V říjnu 2016 společně otevřeli na Mallorce tenisovou akademii a kvůli zdravotnímu handicapu nebyli schopni nastoupit do plánované exhibice. "Původně jsme si měli zahrát, ale mohli jsme si pouze zapinkat s dětmi," vzpomínal Nadal. "Ani já, ani Roger jsme si tehdy nemysleli, že se potkáme ve velkém finále," dodal. Souboj o titul, v nějž před startem Australian Open věřil málokdo, byl na světě.

A nutno podotknout, že maximálně splnil očekávání. Fanoušci sledovali epické drama, které dalo vzpomenout na wimbledonské finále z roku 2008. Rozhodnout totiž musel až závěrečný set. V něm si vypracoval náskok 3:1 španělský hráč, ale rival vývoj otočil a ziskem osmnáctého vavřínu opět přepsal historii. "Tenis je tvrdý sport, neexistují zde remízy. Pokud by byly, rád bych ji přijal a podělil se o výhru s Rafou," řekl Federer.

"Sunshine double" se švýcarským podpisem a pařížská trofej č. 10

Federer byl k nezastavení. Jednoručným bekhendem, skvělým servisem (v červenci překonal hranici 10 000 es, pozn. autora) a úderovou variabilitou kosil soupeře jako v dobách, kdy neotřesitelně kraloval mužskému okruhu. Na triumf z Melbourne navázal v americkém Indian Wells a vzápětí opanoval i další podnik série Masters v Miami, čímž zkompletoval tzv. Sunshine double. Ve finále porazil… ano, tušíte správně – Nadala.

Ten nicméně dlouho smutnit nemusel. Tvrdý povrch vystřídala antuka, kde dlouhodobě nemá konkurenci. A svou nadvládu na nejpomalejších kurtech prokázal i tentokrát. S bilancí 24:1 si postupně podmanil měření sil v Monte Carlu, Barceloně, Madridu a suverénní jízdu zakončil v Paříži. Během druhého grandslamu válcoval ostatní jako tank, neztratil ani set a magickou "La Decimu" uzavřel finálovým skalpem Wawrinky.

"Snažím se hrát co nejlépe všude, ale tady jsou mé pocity nepopsatelné a nesrovnatelné s čímkoli. Tenhle turnaj je nejdůležitější v mé kariéře," hodnotil Nadal po zápase.

Comeback č. 2 aneb "Fedex" je zpět na scéně 

Federer zmíněnou část sezony úmyslně vynechal, aby pošetřil síly před Wimbledonem, kde toužil přepsat další z rekordů. "Vstup do letošního roku byl kouzelný, ale musím si přiznat, že pečlivá volba programu bude klíčem k mé tenisové dlouhověkosti," prohlásil švýcarský daviscupový šampion z roku 2014.

V úvodním duelu po více než dvouměsíční pauze sice musel skousnout porážku, žádnou další ovšem na trávě nezaznamenal.

Generálku v německém Halle vyhrál a Nadalovu hozenou rukavici z Roland Garros zvedl s grácií sobě vlastní. V All England Clubu, podobně jako španělský toreador na kurtu Philippa Chatriera, nenašel rovnocenného soupeře. Ani on neztratil v cestě za titulem žádný set. Po řízené demolici Marina Čiliče slavil v Londýně poosmé, což se nikomu v historii nepodařilo.

Rodák z Manacoru sice v anglické metropoli nečekaně skončil v osmifinále na raketě Gillese Müllera, ale veleúspěšný rok, který uzavřel v čele světových tabulek, byl teprve v polovině. Zpočátku však výrazně nezářil ani po přesunu do zámoří. Jak v Montrealu, tak v Cincinnati nepřešel třetí kolo. Mezi hlavními favority US Open proto nefiguroval, i když do něj vstupoval z pozice nejvýše nasazeného hráče.

Přesto od úvodního kola ukazoval, že porážky jeho konstantní výkonnost nepoznamenaly – naopak. Ve Flushing Meadows kraloval a maximálně využil neúčasti zraněného tria Djokovič, Murray, Wawrinka i brzkého vyřazení ostatních favoritů. Na prvního nasazeného hráče totiž narazil až v semifinále. Zde strojově přesnou hrou otočil souboj proti Juanu Martínovi del Potrovi, čtvrtfinálovému přemožiteli Federera.

O titul následně bojoval s Kevinem Andersonem. Během finále nečelil jedinému brejkbolu, eliminoval servis jihoafrického "ranaře" a bezpečně zvítězil 6:3, 6:3, 6:4. "Je neuvěřitelné, co jsem letos po zdravotních problémech dokázal. Od Austrálie hraji skvěle a teď jsem vyhrál tady v New Yorku. Dodává mi to ještě více energie. Jsem strašně šťastný. Děkuji za tuhle životní příležitost," uvedl Nadal.

Sezona ověnčená nečekanou dominancí nejúspěšnějších tenistů všech dob spěla ke konci, ale zlatý hřeb v podobě premiérového ročníku Laver Cupu přišel až po americkém turné. Idea týmového měření sil po vzoru golfového Ryder Cupu se zrodila v hlavě Federera a započala v Praze. Do O2 Areny dorazilo i legendární duo Björn Borg - John McEnroe v roli trenérů výběru Evropy, respektive světa.

Božský debl a hollywoodský scénář

Už před začleněním nové soutěže do kalendáře ATP se houfně spekulovalo, zdali půjde o exhibici nebo o regulérní zápasy. Odpověď dostala sportovní veřejnost naprosto jednoznačnou. Nejlepší zdravotně neindisponovaní tenisté žebříčku (chyběli Djokovič, Murray, Wawrinka, Nišikori, Raonič, Del Potro… pozn. autora) testovali hranice vlastních možností, fandili spoluhráčům a zároveň bavili libeňskou halu jak na dvorci, tak mimo něj.

Federer i Nadal odehráli tři utkání včetně historické čtyřhry, do které nastoupili bok po boku poprvé v kariéře. Za soupeře měli americkou dvojici Jack Sock/Sam Querrey a k radosti beznadějně vyprodaného hlediště slavili v super tie-breaku třetího setu. "Na kurtu bylo hodně energie. Byl to neuvěřitelný pocit a unikátní moment," popsal Nadal. "Bylo to speciální. Jsem moc šťastný, že jsme aspoň jeden duel spolu vyhráli," doplnil Federer.

Vedení 9:3 nicméně výběr světa dokázal snížit i zásluhou nečekaného skalpu antukového profesora, o který se postaral John Isner. V závěrečném souboji Federer – Nick Kyrgios mohl impulsivní Australan vyrovnat. Na černém dvorci favorita mnohokrát zaskočil, naplno ukázal svůj nesporný potenciál a od kýženého vítězství jej nakonec dělil jediný úder. V super tie-breaku rozhodující sady ovšem tíhu okamžiku neunesl.

Basilejský maestro mečbol talentovaného soka odvrátil, získal tři míče za sebou, triumfálně zvedl ruce nad hlavu a tiše si vychutnával ovace vestoje. Do náruče mu následně skočil "největší fanoušek" Nadal, jenž emotivně prožíval každou výměnu. Společná fotografie hrajících legend obletěla svět. Na druhé straně neudržel slzy enfant terrible mužského okruhu Kyrgios. Ryzí emoce ukázaly opravdovost – lepší reklamu si Laver Cup nemohl přát.

Po galapředstavení v české metropoli nabrali všichni zúčastnění směr Čína, kde absolvovali prestižní podniky v Pekingu a v Šanghaji. Šampioni? Nadal a Federer. Prvně jmenovaný se radoval po výhře nad Kyrgiosem, Švýcar o týden později stylově uzavřel kvarteto vzájemných bitev v roce 2017, čímž zmírnil osobní bilanci na 15:23. Závěrečný Turnaj mistrů sice žádnému z nich titul nepřinesl, ale celkový dojem rozhodně nepokazil.

"Z mého pohledu je naše rivalita pro tenis důležitá. Cítím se poctěn, že jsem její součástí. Asi není správné, abych to říkal, ale jsme v éře hráčů, kteří dokázali neuvěřitelné věci, že?" nechal se slyšet Nadal.

Ano, dokázali… a letošní sezona naznačila, že minulý čas ještě není na pořadu dne. Byla totiž jednoznačně ve znamení návratu králů. Dočkáme se přepisu dalších historických milníků i v nadcházejících letech?