Mladá krev tomu dává strašně moc a doufám, že to jen poroste, přeje si archivář Vápenka
Už třikrát se vracel z mistrovství světa se čtvrtým místem, až letos se dočkal historického úspěchu. Brankář parahokejové reprezentace Michal Vápenka si konečně sáhl na medaili, ačkoli po celý turnaj kryl záda Martinu Kudelovi. Přesto měl radost, že mohl být součástí týmu, který si prošel určitou proměnou.
"Je pravda, že jsem v týmu takový archiv a snažím se klukům nějakým způsobem předávat zkušenosti. Pro mě je to asi završení letité snahy. Ač jsem toho nebyl na ledě aktivním přispěvatelem. Myslím si ale, že jsme jedna parta, jeden tým, a povedlo se," řekl Vápenka po návratu ze šampionátu.
Zkušený brankář je legendou českého parahokeje, kterému se věnuje již řadu let. Startoval již na pěti paralympiádách, v roce 1996 v Atlantě jako volejbalista, od roku 2010 na všech Hrách ve svém současném sportu. Pravidelně byl také součástí reprezentace na MS.
"Podobných zápasů o medaile jsme už hráli několik, ale bohužel pro mě se to dříve nikdy nepovedlo. Podařilo se nám to až teď s touhle partou. Jsem za to rád, ale my jsme ve své době byli schopni hrát taky solidní zápasy. Teď se to zaplaťpánbůh podařilo prodat," řekl Vápenka, který letos v srpnu oslaví 50. narozeniny.
"Letos se sešlo mládí, nasazení a, řeknu, i určitá drzost od kluků. Dříve, když jsme byli schopni uhrát s některými favority slušný výsledek, tak to bylo většinou jen o bránění. Letos jsme byli schopni ve skupině hrát s Kanadou vyrovnaně, mladá krev tomu dává strašně moc a doufám, že to jen poroste," přál si.
I přes svůj relativně vysoký věk chce Vápenka dál pokračovat v aktivní kariéře. "Mě budou muset vyhodit. Baví mě to a mladí kluci mě nabíjí energií. Až se najde někdo další, kdo mě z týmu vyhodí, tak asi budu muset odejít. Já se tím ale bavím, nemám důvod končit," pousmál se Vápenka. Věří, že Česko má na to, aby letošní výsledek ještě vylepšilo. "V minulosti jsme už porazili i Ameriku, takže musíme mít před sebou podobné cíle. A pracovat na tom, abychom se zlepšovali," podotkl.
Světovému parahokeji ale v současnosti kralují týmy USA a Kanady, které se utkaly ve finále na posledních šesti MS. "Je to trošku jiná dimenze v tom, že Kanaďané i Američané mají dlouhodobě výborné podmínky. Věnují se tomu od dětských let a v hokeji žijí odmala. Pak hrají v pětadvaceti trošku jinak. My k tomu spějeme, ale trošku pomaleji. Oni mají podmínky pořád o trošku lepší," dodal Vápenka, jenž se sportu handicapovaných začal věnovat poté, co v mládí přišel při autonehodě o nohu.