Cena Věry Čáslavské má novou držitelku – Martinu Sáblíkovou, která chce pokračovat až do italské olympiády
Třiadvacátá sezona na nejvyšší sportovní úrovni čeká Martinu Sáblíkovou. Ještě před jejím startem se dočkala velké pocty – stala se totiž držitelkou Ceny Věry Čáslavské za mimořádné zásluhy žen ve sportu. Sáblíková ví, že v šestatřiceti letech není nic jednoduchého držet krok s o generaci mladšími soupeřkami. Věří však, že ještě poslední slovo neřekla.
"Pro mě osobně znamená tahle cena strašně moc. Paní Věru Čáslavskou jsem měla moc ráda. Symboliku, kterou dala českému sportu a nám sportovcům, má hodně z nás v hlavě. Co se mě týče, tak já jsem z našich osobních setkání těžila strašně moc. Pro mě je tahle cena jedna z největších, které jsem mohla dostat," řekla Sáblíková.
Sáblíková během ceremoniálu vzpomněla, jak jí legendární Čáslavská často vštěpovala, ať je kurážná. "Nikdy nedovolila, abych sama o sobě pochybovala. Slýchala jsem od ní, že nemůžu jít na start s tím, že bych měla prohrát, ale že jsou všichni z masa a kostí a člověk nikdy neví, co se stane. To jsou slova, se kterými jsem chodila do závodů, a musím říct, že mi to obrovsky pomohlo," uvedla. "Je mi líto, že jí to nemůžu říct ještě jednou osobně. Věřím ale, že mě sleduje a je na mě nějakým způsobem pyšná," doplnila.
Jako vzor pro ostatní sportovce se Sáblíková necítí. "Doufám, že se ale vždy chovám tak, abych ostatní inspirovala a nikomu neublížila. To je pro mě asi tak hlavní, co mám v sobě. Chovat se tak, aby na mě byli všichni nějakým způsobem pyšní," dodala Sáblíková před startem třiadvacáté sezony.
Cena Věry Čáslavské se uděluje od roku 2014. V minulosti trofej získaly Štěpánka Hilgertová, Naďa Knorre, Věra Růžičková, Barbora Špotáková, Šárka Strachová, Petra Kvitová, Květa Pecková a Šárka Kašpárková. Vloni uspěla trenérka a kaskadérka Hana Dvorská.
Ještě chci pokračovat tři sezony
Sáblíková má za sebou vcelku vydařenou letní přípravu, v závěru posledního soustředění ale měla menší zdravotní problémy a na týden musela omezit trénink. "Měla jsem v Inzellu absolvovat dva závody a první jsem musela bohužel vynechat, protože mi nebylo dobře. Nemohla jsem vyjít kopec. Měla jsem teplotu asi 35 (stupňů), ale byla jsem totálně slabá. Spala jsem pak asi osmnáct devatenáct hodin, nebylo to nic příjemného," popsala potíže.
Na ledě tak mohla být jen několik minut. "Po závodech jsem se ale začala cítit docela dobře a poslední dva tréninky na ledě už byly docela fajn. Ztratila jsem sedm deset dní, což snad sezonu neovlivní," řekla Sáblíková, která v Německu nastoupila do závodu hlavně proto, aby si specifické podmínky vyzkoušela před ostrým startem. "Přece jen je něco jiného, když je vás na ledě sedmdesát při tréninku, a když jste tam sám," vysvětlila.
Martina Sáblíková:
"Vždy, když se vrátím ze Svěťáku nebo z mistrovství světa s medailí, tak jsem ráda, že jsem mezi nimi, že s nimi mohu závodit. Nicméně jsem realista a vím, že to není jednoduché a přijde moment, kdy to tam nebude. Doufám, že jsem na to připravená. Mám před sebou vidinu olympiády v Itálii a tam to směřuje. Vím, co mám za sebou a kolik mi je. Takže mě čekají ještě tři sezony."
Vidina mety 150 medailí
První start ve Světovém poháru ji čeká o druhém listopadovém víkendu v Obihiru v Japonsku. Vrcholem sezony bude únorové mistrovství světa na jednotlivých tratích v Calgary a březnový vícebojařský šampionát v Inzellu. O konkrétních cílech ale mluvit nechtěla.
"Uvidíme, jak to dopadne. Nechci říct, že (před sezonou) nemám očekávání, doufám, že pojedu, na co jsem zvyklá. Ale uvidíme," řekla Sáblíková, která má teoretickou možnost "zakulatit" počet svých medailí z velkých akcí na 150.
"Není to o tom, zda mě to láká, nebo ne. Určitě ano, ale uvidíme. Je mi šestatřicet a budu se prát s holkama, kterým je dvacet. Není to tak jednoduché, jako když jsem byla stejně mladá. Nechci říct, že bych šla do sezony bez elánu, ale dravost získávat ta umístění je teď poté, co mám za sebou, trochu jiná," připustila.
Přestože na tiskové konferenci několikrát mluvila o svém věku a skutečnosti, jak dlouho se rychlobruslení věnuje, nepovažuje to Sáblíková za nic extrémního. "Osobně mi nepřijde, že bych tak dlouho bruslila," podotkla Sáblíková, která ani nebude nejstarší účastnicí závodů.
Německo totiž bude i nadále reprezentovat Claudia Pechsteinová, které letos bylo 51. "Teď už rozumím tomu, co mi říkala před lety o tom, jak se cítí. Koukám na to trochu jinak," pousmála se Sáblíková. Svůj dětský vzor ale ve sportovní dlouhověkosti následovat prý určitě nebude. "Čtyřicítku už nepotkám, fakt ne. Rychlobruslení mi bude neskutečně chybět, ale myslím si, že už je to za hranou," řekla s jistotou.
