Welsch: Naše šance na Rio? V jednom zápase můžeme porazit skoro každého
Praha – Česká basketbalová reprezentace dosáhla na nedávno skončeném mistrovství Evropy největšího úspěchu od rozdělení federace. Konečné sedmé místo navíc znamenalo místenku v kvalifikaci o olympijské hry, na kterých přitom tehdejší Československo startovalo naposledy před 35 lety. Jakou má národní tým šanci v těžké kvalifikaci o Rio? Nebyl úspěch na šampionátu jen shodou náhod a dokáže ho reprezentace v budoucnu zopakovat? A jak těžké je se po náročném létu přeorientovat zpět na klubový basketbal? Opora národního týmu Jiří Welsch odpovídal na chatu ČT sport.
Český tým na Eurobasketu překvapil všechny odborníky, nejenže dokázal postoupit z nečitelné základní skupiny, ale v osmifinále totálně zaskočil favorizované Chorvatsko. "Věřil jsem, že postoupíme ze skupiny, a všechno další jsem bral jako bonus," přiznává s odstupem Welsch. "Sebevědomí jsme získali po prvním jasném vítězství nad Estonskem. Do té doby byla síla našich soupeřů ve skupině pro nás trochu neznámá," dodává.
Semknutý celek táhly na hřišti zejména největší české hvězdy - Tomáš Satoranský a Jan Veselý. Právě jejich forma a účast na reprezentačních akcích je podle Welsche pro případné další úspěchy klíčová. "Měli jsme v týmu dobrý mix zkušených hráčů a mladých nadějí. Každopádně pokud budou v reprezentaci pokračovat Honza Veselý s Tomášem Satoranským, tak náš basketbal má dost mladých talentovaných hráčů, kteří spolu s nimi mohou zaručit úspěchy i v dalších letech," domnívá se Welsch.
Pokud ale chce reprezentace přetavit svůj olympijský sen v realitu, musí se v kvalifikaci sejít více faktorů než jen forma dvou hráčů. "Postup na olympiádu bude samozřejmě nesmírně těžký. Ale už samotné spojení českého mužského basketbalu a olympijských her přináší do domácího prostředí úplně jinou atmosféru. Důležité bude, abychom se sešli ve stejné sestavě jako letos a hráli ve stejné pohodě a formě jako na ME," věří Welsch.
"Můžeme porazit kohokoliv, snad kromě Francie"
V silách týmu je podle něj porazit v jednom zápase prakticky jakéhokoliv soupeře. "Samozřejmě že nebudeme favority, ale pokud budeme bránit tak jako na ME a zlepšíme střelbu z dálky, máme šanci. Třeba Srbsko bychom v sérii na tři vítězství nikdy neporazili, ale v jednom zápase můžeme porazit kohokoliv. Snad kromě Francie, protože ta má podle mě nejsilnější tým v Evropě, i když se jim nepodařilo vyhrát domácí šampionát. Takže té bych se chtěl v kvalifikaci vyhnout," soudí Welsch.
Zlepšení českého týmu se připisuje i osobě reprezentačního trenéra Ronena Ginzburga, který zároveň aktuálně znovu vede i Welschův Nymburk. "Neno (Ginzburg) toho moc nenamluví, neprojevuje příliš emoce, ale za jeho koučingem se skrývá pečlivá příprava. Zvládnout se připravit na devět zápasů ve dvou týdnech není nic jednoduchého. Má cit pro vedení zápasu, dokáže týmu vštípit to, co po něm chce, ale zároveň hráčům na hřišti dává volnost, aby uplatnili svoje přirozené basketbalové instinkty a talent," chválí trenéra Welsch.
Basketbalovému svazu se na poslední chvíli podařilo zajistit český pas pro Američana Blakea Schilba, který českému týmu na ME výrazně pomohl. "Blake je přesně typ hráče, který tomuhle týmu chyběl - vysoké střílející křídlo. Mimo hřiště působil spíš tiše, což bylo možná ovlivněno tím, že byl jediný cizinec v týmu," popisuje spoluhráče Welsch. Schilbova účast na šampionátu byla ale dlouho nejistá. "Mluvilo se o tom, ale samozřejmě do poslední chvíle nebylo nic jisté. Federace se, myslím, poučila z loňské situace, kdy jsme počítali s českým pasem pro Coreyho Muirheada, ale nakonec se to nestihlo," dodává.
"Českou ligu bych chtěl hrát kompletní."
Prakticky hned po návratu ze šampionátu zamířil Welsch na klubové soustředění do Slovinska. "Bylo to pro mě hodně těžké. Nejen z hlediska fyzického, ale hlavně mentálního. Šampionát byl pro nás hodně emotivní, a určitě by hráčům prospěla pauza na to, aby mohli chvíli vypnout. V mém případě se přidalo ještě to, že jsem celé léto strávil daleko od své čerstvě narozené dcerky. Ale taková je realita," nestěžuje si Welsch.
Nymburk si dává v sezoně tradičně vysoké cíle, kromě obhajoby titulu by rád konečně prorazil i v nadnárodní VTB lize a novém FIBA Cupu. "Chceme se určitě probojovat do play-off VTB ligy. Cíle v nové soutěži FIBA Cup nejsou pevně stanovené, zatím nevíme, jakou kvalitu a konkurenci v této soutěži můžeme očekávat. Určitě ale chceme postoupit ze základní skupiny," říká Welsch.
Titul v domácí soutěži už se považuje v Nymburku za samozřejmost. "Každá série jednou skončí, ale nevidím v dohledné době, že by skončila ta nymburská," soudí Welsch, který by určitě preferovat odehrání kompletní domácí sezony. Letos Nymburk bude znovu hrát v základní části hrát pouze polovinu zápasů. "Znamenalo by to neúčast v jednom z evropských pohárů. Osobně si myslím, že by se klub měl zaměřit na domácí soutěž a vypustit buď evropský pohár, nebo VTB ligu. Vedení klubu je ale jiného názoru, a proto máme v lize takové zápasové úlevy, jaké máme," přiznává.
Středočeský klub se navíc dlouhodobě neúspěšně snažil proniknout mezi evropskou elitu v kvalifikaci o Euroligu. "Momentálně je náš start v Eurolize nereálný a v nejbližších letech se to nezmění. Klub navíc odstoupil z Eurocupu a účastní se pouze soutěží FIBA, takže dokud bude trvat momentální spor mezi Euroligou a FIBA o organizaci evropských klubových soutěží, o účast se ani pokoušet nemůžeme," vysvětluje Welsch.
"Veselý má na to, aby se do NBA vrátil"
Welsch na vrcholu kariéry strávil čtyři sezony v zámořské NBA, kde oblékal dresy Golden State, Bostonu a Clevelandu. "V NBA fandím nejvíc Bostonu, protože jsem tam strávil dva skvělé roky a vytvořil jsem si ke klubu osobní vztah," přiznává Welsch, nejúspěšnější český basketbalista v zámořské lize. "To, že jsme se už tři Češi dostali až do NBA, je slušným úspěchem, protože Česko není basketbalová velmoc. A doufám, že další kapitoly ještě budou psát Honza Veselý a Tomáš Satoranský," dodává.
Obě české hvězdy mají podle Welsche předpoklady se v NBA prosadit. "Honza má velkou šanci, že ho za rok uvidíme zpátky, stejně jako Tomáše. Mají šanci se prosadit, ale musí se naučit myslet jako američtí hráči," upozorňuje Welsch. Evropský a americký basketbal se podle něj dá jen obtížně srovnat. "Jde o dva úplně jiné světy. V NBA je postavení hráčů velmi silné, občas silnější než trenéra. Trénuje se málo, protože v týdnu bývají tři až čtyři zápasy. V Čechách a v Evropě obecně jsou zápasy v první řadě o basketbalu, NBA je hlavně show pro diváky," uzavírá Welsch.