Následuje
FAT PIPE FLORBAL CHODOV - 1. SC TEMPISH Vítkovice

Největší momenty 100 let českého sportu: dekáda 1999–2008

Zvolte největší moment uplynulých 100 let českého sportu. Hlasovat můžete po desetiletích –  pro památné okamžiky z let 1999–2008 od pondělí 3. září od 10 hodin do půlnoci v neděli 9. září. Nominace a představení každé dekády budou oznámeny vždy v pondělí v pořadu Otakara Černého na ČT sport. O absolutních vítězích jednotlivých dekád rozhodne v kombinaci s názorem diváků hlasování odborné akademie, složené z předsedů sportovních svazů a spolků, sportovních legend, sportovních novinářů a organizátorů velkých sportovních projektů. Všichni vítězové budou slavnostně vyhlášeni v podvečer 28. září v živém vysílání ČT sport.

Největší momenty 100 let českého sportu
zdroj: ČT

Zlaté hokejové šampionáty: 1999, 2000, 2001, 2005

Vyhrát třikrát za sebou mistrovství světa v hokeji – to dokázala pouze Kanada, hráči Sovětského svazu, a od roku 2001 se do této společnosti přiřadili i Češi. Zlatá generace kolem Roberta Reichla, Jiřího Dopity, Pavla Patery, Martina Procházky či Davida Výborného vyhrála v roce 1999 v Lillehammeru, o rok později v Petrohradu a do třetice slavila titul v Hannoveru. Jádro týmu si sedlo herně i lidsky, hokejisté z NHL i Evropy k sobě našli cestu a pokaždé vytvořili báječnou partu. Trenér Ivan Hlinka vybral osobnosti a naučil tým společnému životu. Jeho nástupce Josef Augusta v této práci úspěšně pokračoval. V roce 2005 navázal zlatou nit na MS ve Vídni trenér Vladimír Růžička, který vzhledem ke stávce hráčů NHL sestavil vítězný tým v čele s Jaromírem Jágrem, Martinem Strakou, Jiřím Šlégrem, Jaroslavem Špačkem či Martinem Ručinským.

Zlatý desetiboj poprvé: Tomáš Dvořák – zlato z MS 1997, 1999, 2001, světový rekord – Praha 1999 (8 994 body)

V 90. letech 20. a v první dekádě 21. století byla Česká republika desetibojařskou velmocí. Tradici zahájil ziskem zlaté medaile na letní olympiádě v Barceloně 1992 Robert Změlík, na něhož vzápětí navázal Tomáš Dvořák. Ten si poprvé desetiboj vyzkoušel v patnácti letech. Po přechodu do Prahy se ho ujal trenér Zdeněk Váňa. Úspěchy na sebe nedaly dlouho čekat – už v olympijské Atlantě 1996 získal bronz. Do absolutní špičky se prosadil o rok později, kdy na mistrovství světa v Aténách dobyl první zlato. Na následujících dvou šampionátech v Seville a Edmontonu tituly obhájil. V Praze na stadionu Evžena Rošického vytvořil 4. července 1999 světový rekord výkonem 8 994 bodů a jen těsně nepřekonal magickou hranici 9000 bodů.

Zlatý desetiboj podruhé: Roman Šebrle – zlato z OH Atény 2004, ME 2002 a 2006, světový rekord – Götzis 2001 (9026 bodů)

Roman Šebrle jako první v historii překonal v desetiboji bájnou hranici 9000 bodů a výkonem 9026 bodů vytvořil 26. a 27. května 2001 v Götzisu světový rekord. Ten zůstal nepřekonaný dalších jedenáct let a vzal mu jej teprve Američan Ashton Eaton v červnu 2012 výkonem 9039 bodů. Šebrlemu – na rozdíl od Dvořáka – se podařilo zvítězit v olympijském závodě, v Aténách 2004. Paradoxně přitom začínal v rodném Lanškrouně jako fotbalista a tomuto sportu se věnoval až do svých devatenácti let.

ZOH Salt Lake City 2002: Aleš Valenta (akrobatické lyžování – skoky) – zlato

Rodák ze Šumperka Aleš Valenta se původně chtěl stát sportovním gymnastou a k akrobatickému lyžování se dostal v patnácti letech. Startoval na třech zimních Hrách – 1998, 2002 a 2006. V Naganu 1998 skončil ještě těsně pod stupni vítězů čtvrtý, ale v Salt Lake City 2002 už nastala jeho hvězdná chvíle. Po prvním kole vedl favorizovaný domácí závodník Eric Bergoust, ale druhý skok mu vůbec nevyšel a po pádu se propadl až na poslední, dvanácté místo. Valenta ve druhém kole jako první člověk na světě skočil trojité salto s pěti vruty a získal s velkým náskokem zlatou medaili. Po Jiřím Raškovi je teprve druhým českým vítězem individuálního závodu na zimních Hrách.

Zlatý míč 2003: Pavel Nedvěd – vítěz

Pokladnice úspěchů Pavla Nedvěda je nabitá k prasknutí. Třpytí se v ní reprezentační stříbro z ME 1996 a bronz z ME 2004, vítězné trofeje Poháru vítězů 1999 i Superpoháru s Laziem Řím, čtyři primáty Fotbalista roku České republiky, tři domácí tituly se Spartou a dva italské s Juventusem, postup do finále Ligy mistrů 2003. V tomto rozhodujícím duelu proti AC Milán kvůli žlutým kartám nenastoupil, přesto měl za sebou životní sezonu. Vynikající výkony v dresu "Staré dámy" i českého národního týmu vynesly bojovnému, konstruktivnímu a technicky vyspělému středopolaři s tvrdou střelou vítězství v prestižní anketě časopisu France Football udělované nejlepšímu hráči Evropy. Za ním skončili Thierry Henry a Paolo Maldini.

Největší sportovní momenty dekády 1999–2008

ME ve fotbale 2004: reprezentace ČR – bronz

Trenér Karel Brückner měl k dispozici vynikající kádr, v němž většina hráčů působila ve špičkových evropských soutěžích. V základní jedenáctce hrál v domácí lize pouze sparťan Poborský, ale ten předtím působil v Manchesteru United a Laziu Řím. Tým s osobnostmi jako Petr Čech, Marek Jankulovski, Pavel Nedvěd, Tomáš Rosický, Jan Koller nebo Milan Baroš prošel bez porážky kvalifikací, kterou vyhrál před Nizozemskem. Po úvodní vydřené výhře v turnaji s Lotyšskem 2:1 sehrál opět s Nizozemskem úchvatnou partii, v níž otočil skóre z 0:2 na 3:2. V kombinované sestavě zdolal Německo 2:1 a opět v plné síle smetl ve čtvrtfinále Dánsko 3:0. Experti s uznáním hodnotili ofenzivní styl celku a pasovali ho do role největšího favorita. Jenže přišlo smolné semifinále s Řeckem, Rosického břevno, Nedvědovo zranění a v prodloužení Dellasův gól hlavou, který k boji o titul poslal soupeře.

ME v basketbale žen 2005: reprezentace ČR – zlato

Už v roce 2003 na mistrovství Evropy v Řecku postoupily české basketbalistky do finále, ale Rusku v něm podlehly 56:59. O dva roky později se oba týmy setkaly v boji o zlato na šampionátu v Ankaře. Vítěznému tažení předcházely výborné výsledky juniorských výběrů. Mladé české basketbalistky vyhrály v roce 2001 v Brně světový šampionát rovněž po vítězství nad Ruskem. Trenér Jan Bobrovský tak doplnil ke zkušeným hráčkám Němcové, Machové či Večeřové talentované mládí – Veselou, Vítečkovou, Uhrovou a Hartigovou. Ve finále český tým takřka celou dobu prohrával, v poločase dokonce o dvanáct bodů. Až dvě minuty před koncem Machová trojkou vyrovnala na 68:68. Rusky pak sice znovu vedly o dva body, ale Němcová trefila další trojku a vteřinu před koncem jedním trestným hodem upravila výsledek na konečných 72:70 Vítečková.

ZOH Turín 2006: Kateřina Neumannová (30 km volně) – zlato

Olympijská kariéra Kateřiny Neumannové měla v Turíně 2006 vpravdě pohádkový konec. Při svém vůbec posledním startu na Hrách famózním finišem vyhrála závod na 30 km volnou technikou s hromadným startem. Navzdory doznívající viróze se od začátku držela v popředí startovního pole, na jeho úplné špici se však takticky neobjevovala. V posledním stoupání vykrystalizovala čtyřčlenná skupina, ze které však vypadla Norka Steiraová. Do cílové rovinky vjížděla česká běžkyně jako třetí za Polkou Kowalczykovou a Ruskou Čepalovovou, skvělým finišem se přes ně však přehnala. V cíli si pak vychutnala nejen radost z vytouženého zlata i šesté olympijské medaile, ale také z dojemného objetí se svou dcerou Lucinkou.

MS v alpském lyžování: Šárka Strachová (slalom) – zlato

V pátek 16. února 2007 vstoupila tehdy dvaadvacetiletá Šárka Strachová do historie. Jako první Češka si totiž dojela pro zlato na mistrovství světa v alpském lyžování. Na šampionátu ve švédském Åre vyhrála slalom a domácí hvězdu Anju Pärsonovou tak současně připravila o čtvrtý triumf. Rodačka z Benecka, která se na lyže postavila ve dvou letech, vedla už po prvním kole o dvanáct setin vteřiny. I v tom druhém však dokázala odolat nejen ataku favorizovaných soupeřek Pärsonové se Schildovou, ale také velkému psychickému tlaku, když do rozhodujícího 2. kola nastupovala z vedoucí pozice jako poslední.

Medailové trefy: Kateřina Emmons-Kůrková – zlato + stříbro – LOH Peking 2008, bronz LOH Atény 2004

Jako dcera několikanásobného mistra světa ve střelbě z malorážky Petra Kůrky bylo jasné, pro jaký sport je předurčena. Jen zpočátku preferovala vzduchovku. Že má talent, dokázala Kateřina ve dvaceti letech stříbrem na ME 2003, o rok později zlatem, a navíc i olympijským bronzem z Atén. Vrchol její kariéry však přišel o čtyři roky později v olympijském Pekingu. Nervy drásající souboje s čínskou favoritkou Tu Li jí vynesly nejprve zlato ve střelbě ze vzduchové pušky na 10 metrů – nástřel 503,5 bodu byl novým olympijským rekordem. O pět dnů později přidala ještě stříbrnou medaili ve střelbě ze sportovní malorážky na 3x20 ran, kdy se zásluhou poslední rány 10.2 posunula ze čtvrté příčky na druhou.

Hlavní zprávy