Video nelze z licenčních důvodů přehrát
Následuje
Panorama

Největší momenty 100 let českého sportu: dekáda 1999–2008

Zvolte největší moment uplynulých 100 let českého sportu. Hlasovat můžete po desetiletích –  pro památné okamžiky z let 1999–2008 od pondělí 3. září od 10 hodin do půlnoci v neděli 9. září. Nominace a představení každé dekády budou oznámeny vždy v pondělí v pořadu Otakara Černého na ČT sport. O absolutních vítězích jednotlivých dekád rozhodne v kombinaci s názorem diváků hlasování odborné akademie, složené z předsedů sportovních svazů a spolků, sportovních legend, sportovních novinářů a organizátorů velkých sportovních projektů. Všichni vítězové budou slavnostně vyhlášeni v podvečer 28. září v živém vysílání ČT sport.

Největší momenty 100 let českého sportu
zdroj: ČT

Zlaté hokejové šampionáty: 1999, 2000, 2001, 2005

Vyhrát třikrát za sebou mistrovství světa v hokeji – to dokázala pouze Kanada, hráči Sovětského svazu, a od roku 2001 se do této společnosti přiřadili i Češi. Zlatá generace kolem Roberta Reichla, Jiřího Dopity, Pavla Patery, Martina Procházky či Davida Výborného vyhrála v roce 1999 v Lillehammeru, o rok později v Petrohradu a do třetice slavila titul v Hannoveru. Jádro týmu si sedlo herně i lidsky, hokejisté z NHL i Evropy k sobě našli cestu a pokaždé vytvořili báječnou partu. Trenér Ivan Hlinka vybral osobnosti a naučil tým společnému životu. Jeho nástupce Josef Augusta v této práci úspěšně pokračoval. V roce 2005 navázal zlatou nit na MS ve Vídni trenér Vladimír Růžička, který vzhledem ke stávce hráčů NHL sestavil vítězný tým v čele s Jaromírem Jágrem, Martinem Strakou, Jiřím Šlégrem, Jaroslavem Špačkem či Martinem Ručinským.

Zlatý desetiboj poprvé: Tomáš Dvořák – zlato z MS 1997, 1999, 2001, světový rekord – Praha 1999 (8 994 body)

V 90. letech 20. a v první dekádě 21. století byla Česká republika desetibojařskou velmocí. Tradici zahájil ziskem zlaté medaile na letní olympiádě v Barceloně 1992 Robert Změlík, na něhož vzápětí navázal Tomáš Dvořák. Ten si poprvé desetiboj vyzkoušel v patnácti letech. Po přechodu do Prahy se ho ujal trenér Zdeněk Váňa. Úspěchy na sebe nedaly dlouho čekat – už v olympijské Atlantě 1996 získal bronz. Do absolutní špičky se prosadil o rok později, kdy na mistrovství světa v Aténách dobyl první zlato. Na následujících dvou šampionátech v Seville a Edmontonu tituly obhájil. V Praze na stadionu Evžena Rošického vytvořil 4. července 1999 světový rekord výkonem 8 994 bodů a jen těsně nepřekonal magickou hranici 9000 bodů.

Zlatý desetiboj podruhé: Roman Šebrle – zlato z OH Atény 2004, ME 2002 a 2006, světový rekord – Götzis 2001 (9026 bodů)

Roman Šebrle jako první v historii překonal v desetiboji bájnou hranici 9000 bodů a výkonem 9026 bodů vytvořil 26. a 27. května 2001 v Götzisu světový rekord. Ten zůstal nepřekonaný dalších jedenáct let a vzal mu jej teprve Američan Ashton Eaton v červnu 2012 výkonem 9039 bodů. Šebrlemu – na rozdíl od Dvořáka – se podařilo zvítězit v olympijském závodě, v Aténách 2004. Paradoxně přitom začínal v rodném Lanškrouně jako fotbalista a tomuto sportu se věnoval až do svých devatenácti let.

ZOH Salt Lake City 2002: Aleš Valenta (akrobatické lyžování – skoky) – zlato

Rodák ze Šumperka Aleš Valenta se původně chtěl stát sportovním gymnastou a k akrobatickému lyžování se dostal v patnácti letech. Startoval na třech zimních Hrách – 1998, 2002 a 2006. V Naganu 1998 skončil ještě těsně pod stupni vítězů čtvrtý, ale v Salt Lake City 2002 už nastala jeho hvězdná chvíle. Po prvním kole vedl favorizovaný domácí závodník Eric Bergoust, ale druhý skok mu vůbec nevyšel a po pádu se propadl až na poslední, dvanácté místo. Valenta ve druhém kole jako první člověk na světě skočil trojité salto s pěti vruty a získal s velkým náskokem zlatou medaili. Po Jiřím Raškovi je teprve druhým českým vítězem individuálního závodu na zimních Hrách.

Zlatý míč 2003: Pavel Nedvěd – vítěz

Pokladnice úspěchů Pavla Nedvěda je nabitá k prasknutí. Třpytí se v ní reprezentační stříbro z ME 1996 a bronz z ME 2004, vítězné trofeje Poháru vítězů 1999 i Superpoháru s Laziem Řím, čtyři primáty Fotbalista roku České republiky, tři domácí tituly se Spartou a dva italské s Juventusem, postup do finále Ligy mistrů 2003. V tomto rozhodujícím duelu proti AC Milán kvůli žlutým kartám nenastoupil, přesto měl za sebou životní sezonu. Vynikající výkony v dresu "Staré dámy" i českého národního týmu vynesly bojovnému, konstruktivnímu a technicky vyspělému středopolaři s tvrdou střelou vítězství v prestižní anketě časopisu France Football udělované nejlepšímu hráči Evropy. Za ním skončili Thierry Henry a Paolo Maldini.

Video nelze z licenčních důvodů přehrát
Největší sportovní momenty dekády 1999–2008

ME ve fotbale 2004: reprezentace ČR – bronz

Trenér Karel Brückner měl k dispozici vynikající kádr, v němž většina hráčů působila ve špičkových evropských soutěžích. V základní jedenáctce hrál v domácí lize pouze sparťan Poborský, ale ten předtím působil v Manchesteru United a Laziu Řím. Tým s osobnostmi jako Petr Čech, Marek Jankulovski, Pavel Nedvěd, Tomáš Rosický, Jan Koller nebo Milan Baroš prošel bez porážky kvalifikací, kterou vyhrál před Nizozemskem. Po úvodní vydřené výhře v turnaji s Lotyšskem 2:1 sehrál opět s Nizozemskem úchvatnou partii, v níž otočil skóre z 0:2 na 3:2. V kombinované sestavě zdolal Německo 2:1 a opět v plné síle smetl ve čtvrtfinále Dánsko 3:0. Experti s uznáním hodnotili ofenzivní styl celku a pasovali ho do role největšího favorita. Jenže přišlo smolné semifinále s Řeckem, Rosického břevno, Nedvědovo zranění a v prodloužení Dellasův gól hlavou, který k boji o titul poslal soupeře.

ME v basketbale žen 2005: reprezentace ČR – zlato

Už v roce 2003 na mistrovství Evropy v Řecku postoupily české basketbalistky do finále, ale Rusku v něm podlehly 56:59. O dva roky později se oba týmy setkaly v boji o zlato na šampionátu v Ankaře. Vítěznému tažení předcházely výborné výsledky juniorských výběrů. Mladé české basketbalistky vyhrály v roce 2001 v Brně světový šampionát rovněž po vítězství nad Ruskem. Trenér Jan Bobrovský tak doplnil ke zkušeným hráčkám Němcové, Machové či Večeřové talentované mládí – Veselou, Vítečkovou, Uhrovou a Hartigovou. Ve finále český tým takřka celou dobu prohrával, v poločase dokonce o dvanáct bodů. Až dvě minuty před koncem Machová trojkou vyrovnala na 68:68. Rusky pak sice znovu vedly o dva body, ale Němcová trefila další trojku a vteřinu před koncem jedním trestným hodem upravila výsledek na konečných 72:70 Vítečková.

ZOH Turín 2006: Kateřina Neumannová (30 km volně) – zlato

Olympijská kariéra Kateřiny Neumannové měla v Turíně 2006 vpravdě pohádkový konec. Při svém vůbec posledním startu na Hrách famózním finišem vyhrála závod na 30 km volnou technikou s hromadným startem. Navzdory doznívající viróze se od začátku držela v popředí startovního pole, na jeho úplné špici se však takticky neobjevovala. V posledním stoupání vykrystalizovala čtyřčlenná skupina, ze které však vypadla Norka Steiraová. Do cílové rovinky vjížděla česká běžkyně jako třetí za Polkou Kowalczykovou a Ruskou Čepalovovou, skvělým finišem se přes ně však přehnala. V cíli si pak vychutnala nejen radost z vytouženého zlata i šesté olympijské medaile, ale také z dojemného objetí se svou dcerou Lucinkou.

MS v alpském lyžování: Šárka Strachová (slalom) – zlato

V pátek 16. února 2007 vstoupila tehdy dvaadvacetiletá Šárka Strachová do historie. Jako první Češka si totiž dojela pro zlato na mistrovství světa v alpském lyžování. Na šampionátu ve švédském Åre vyhrála slalom a domácí hvězdu Anju Pärsonovou tak současně připravila o čtvrtý triumf. Rodačka z Benecka, která se na lyže postavila ve dvou letech, vedla už po prvním kole o dvanáct setin vteřiny. I v tom druhém však dokázala odolat nejen ataku favorizovaných soupeřek Pärsonové se Schildovou, ale také velkému psychickému tlaku, když do rozhodujícího 2. kola nastupovala z vedoucí pozice jako poslední.

Medailové trefy: Kateřina Emmons-Kůrková – zlato + stříbro – LOH Peking 2008, bronz LOH Atény 2004

Jako dcera několikanásobného mistra světa ve střelbě z malorážky Petra Kůrky bylo jasné, pro jaký sport je předurčena. Jen zpočátku preferovala vzduchovku. Že má talent, dokázala Kateřina ve dvaceti letech stříbrem na ME 2003, o rok později zlatem, a navíc i olympijským bronzem z Atén. Vrchol její kariéry však přišel o čtyři roky později v olympijském Pekingu. Nervy drásající souboje s čínskou favoritkou Tu Li jí vynesly nejprve zlato ve střelbě ze vzduchové pušky na 10 metrů – nástřel 503,5 bodu byl novým olympijským rekordem. O pět dnů později přidala ještě stříbrnou medaili ve střelbě ze sportovní malorážky na 3x20 ran, kdy se zásluhou poslední rány 10.2 posunula ze čtvrté příčky na druhou.

Hlavní zprávy

Nejčtenější články