Video nelze z licenčních důvodů přehrát
Následuje
Tenis na vozíku 2024

Největší momenty 100 let českého sportu: dekáda 1939–1948

Zvolte největší moment uplynulých 100 let českého sportu. Hlasovat můžete po desetiletích –  pro památné okamžiky z let 1939–1948 od pondělí 23. července od 10 hodin do půlnoci v neděli 29. července. Nominace a představení každé dekády budou oznámeny vždy v pondělí v pořadu Otakara Černého na ČT sport. O absolutních vítězích jednotlivých dekád rozhodne v kombinaci s názorem diváků hlasování odborné akademie, složené z předsedů sportovních svazů a spolků, sportovních legend, sportovních novinářů a organizátorů velkých sportovních projektů. Všichni vítězové budou slavnostně vyhlášeni v podvečer 28. září v živém vysíláni ČT Sport.

Největší momenty 100 let českého sportu
zdroj: ČT

Zvolte největší moment českého sportu mezi léty 1939 a 1948:

Video nelze z licenčních důvodů přehrát
Největší momenty 100 let českého sportu: dekáda 1939–1948

Josef "Pepi" Bican 1945 – 300. gól

Josef Pepi Bican byl nejlepším střelcem naší klubové historie, v lize nastřílel celkem 644 branek, z toho 417 v dresu Slavie. Svůj první ligový gól vstřelil v roce 1937, první velké svobodné jubileum oslavil v prosinci 1945 třístým gólem v utkání s Viktorií Žižkov. Devětkrát v řadě byl králem ligových střelců, v sezoně 1943–44 vytvořil stěží překonatelný kanonýrský rekord 57 branek. Mezinárodní federace fotbalových historiků mu v roce 1997 udělila titul Nejlepší kanonýr 20. století, a to za jeho 1468 gólů.

MS ve stolním tenisu 1939 – Vlasta Depetrisová – zlato (dvouhra žen)

Vlasta Depetrisová získala svou první zlatou medaili ze světového šampionátu ve stolním tenisu již ve svých 16 letech v roce 1937 ve Vídni spolu s plzeňskou klubovou kolegyní Votrubcovou. S ní pak v následujícím roce na šampionátu v Londýně titul obhájily a Depetrisová ve dvouhře prohrála až ve finále. Svého životního výsledku dosáhla v roce 1939 v Káhiře, kde vybojovala titul mistryně světa. Vinou druhé světové války bohužel i poslední.

Praha, Strahov – říjen 1945 – chodec Václav Balšán – světový rekord

Václav Balšán porazil na Strahově před 20 000 nadšených diváků v závodě chodců na 10 000 metrů Švéda Hardma, když oba překonali světový rekord. Ovšem Balšánův výkon se do rekordní listiny nezapsal, protože jen vinou opomenutí nebyl předložen k uznání mezinárodnímu atletickému ústředí.

MS v ledním hokeji, Praha 1947 (ČSR zlato), ZOH Sv. Mořic 1948 (ČSR stříbro)

První poválečný světový šampionát v ledním hokeji se v roce 1947 konal v Praze na Štvanici. Český tým sice v klíčovém utkání o titul prohrál se Švédskem, ale díky následnému senzačnímu vítězství Rakušanů nad favorizovanými Švédy nakonec zlaté medaile ze 14. mistrovství získal. Olympijský turnaj ve Svatém Mořici o rok později byl současně i patnáctým světovým šampionátem. Přestože čeští hokejisté během turnaje neprohráli jediný zápas, skončili vinou horšího brankového rozdílu druzí za Kanadou.

Letní olympijské hry, Londýn 1948 – boxer Július Torma - zlato

Július Torma je náš první olympijský vítěz v boxu a vůbec první olympijský vítěz ze Slovenska. Na hrách v roce 1948 v Londýně vyhrál svůj finálový boj v lehké střední váze nad Američanem Herringem i se zlomeným palcem levé ruky. Během své kariéry boxoval 996 utkání a prohrál pouze v sedmi!

Letní olympijské hry, Londýn 1948 – družstvo sportovních gymnastek - zlato

Zlaté olympijské medaile v Londýně 1948 vybojovalo družstvo gymnastek i díky náhradnici Věře Růžičkové. V týmu cvičila místo Elišky Misákové, u které se bezprostředně před začátkem her objevila tehdy neléčitelná nemoc dětská obrna, které v průběhu soutěží v londýnské nemocnici podlehla. Naše gymnastky se smutnou zprávu dozvěděly bezprostředně po skončení soutěží a medailový ceremoniál proplakaly.

MS v basketbalu, Ženeva 1946 – reprezentace mužů ČSR - zlato

Evropský šampionát basketbalistů v roce 1946 v Ženevě byl jedním z prvních poválečných sportovních turnajů. Československý tým na této prestižní soutěži postupně porazil ve skupině Švýcary a Belgičany, v semifinále později třetí Maďary a ve finále po prohraném prvním poločase o jediný koš díky rozhodující trefě Ivana Mráze favorizované Italy 34:32.

Letní olympijské hry, Londýn 1948 – kanoisté Holeček, Čapek a Brzák–Kudrna (zlato)

Českoslovenští kanoisté zažili na letních olympijských hrách v Londýně v roce 1948 zlaté žně. V závodech jednotlivců zvítězili Josef Holeček  na 1000 m, František Čapek na 10 000 m a v "tisícovce" dvojic triumfovali vítěz z Berlína 1936 Jan Brzák-Felix s novým partnerem Bohumilem Kudrnou.

MS v kolové, Praha 1948 – Bohumil Daneš – František Sedláček (první českoslovenští mistři světa)

František Sedláček a Bohumil Daneš, členové Klubu českých velocipedistů Pankrác, získali na světovém šampionátu v kolové v Praze v Lucerně tituly mistrů světa, které byly historicky prvními pro českou cyklistiku.    

XI. slet ČOS, 1948 – průvod Svobody a naděje

XI. Slet České obce sokolské se konal v červnu 1948 několik dnů po abdikaci prezidenta Beneše a nástupu Klementa Gottwalda do funkce. Cvičení sokolů a hlavně průvody Prahou byly jedním z posledních svobodných vystoupení proti nastupující komunistické totalitě. Sokolové skandovali: „Ať žije prezident Beneš!“ a mnozí se při míjení prezidentské tribuny namísto pozdravu odvrátili od Gottwalda pohledem na druhou stranu.

Hlavní zprávy

Nejčtenější články