Kořínek zdolal Minya Konku. Jako první Čech vystoupil na horu s nejvyšší mortalitou
Expedice do východní části Tibetu byla úspěšná. Pavel Kořínek jako první Čech v historii vystoupil 7. října na vrchol Minya Konky (známého také jako Miňa Gangkar nebo Gongga Shan), který leží v nadmořské výšce 7556 m. Pro místní obyvatele je přitom hora posvátná a nedostupná. Jde o nejvýchodněji ležící sedmitisícovku a třetí nejvyšší vrchol ležící mimo horskou soustavu Himalájí. V minulosti ji zdolalo jen osm expedic, Kořínkova byla tedy devátá v pořadí. O tomto úspěchu českého horolezce informovala také světová média.
Svým významem a náročností je Minya Konka pro mnoho horolezců přitažlivým cílem. Potvrzuje to také sám Pavel Kořínek, který se s tímto vrcholem úspěšně popasoval a zapsal se do dějin jako člen teprve deváté expedice, která horu zdolala. "Minya Konka je naprosto přitažlivá hora, byli jsme tam už minulý rok a okouzlili nás lidé, prostředí a celé to okolí. Je to krásná hora, navíc to není osmitisícovka, takže tam není takový shon lidí," uvedl Kořínek.
Kořínka doprovázel ještě Leoš Husták, ten však 250 metrů pod vrcholem po zralé úvaze otočil. Přesto byl součástí expedice, která si vybrala cíl v podobě známého vrcholu i díky dobré dostupnosti z České republiky. "Do base campu (základního tábora) jste schopni se dostat z Prahy do čtyř dnů. Samotné lezení na Minya Konce je opravdu dlouhé, trvá až nějakých osm dní a je tam několik různých pasáží, od ledového lezení až po skalní lezení," řekl Kořínek.
Zajímavostí je fakt, že česká expedice ani neměla tušení o hrozivě vyhlížející statistice. Minya Konka je totiž charakteristická tím, že na ní zemře dvakrát více lidí, než na ni vyleze. "To mi řekli až čínští novináři. Udává se to, že jde o horu s největší mortalitou světa, ale z tohoto důvodu jsme si ji opravdu nevybrali, to by bylo troufalé," dodal s respektem Kořínek.
"Já si myslím, že vysoká úmrtnost je daná zejména tím špatným počasím, které tam neustále panuje, a ty změny tam jsou opravdu náhlé díky tomu, že jde o jediný sedmitisícový vrchol v okolí široko daleko. Mraky se tam proto často stahují," doplnil. Kořínek se nedíval ani na to, že by mohl na vrcholu stanout jako první Čech. "Na to jsem se opravdu neohlížel," řekl.
Samotný výstup se sestupem na závěrečný vrchol trval dvanáct hodin. "Opravdu složitá pasáž byla prakticky až ta finální, což mě velmi překvapilo. Z každé takové expedice si tak člověk doveze nějaké černé zmrzlé prstíky, ale podle (lékařských) odborníků to vypadá dobře," přiznal se Kořínek.
A co vlastně vede Kořínka k tak nebezpečnému koníčku? Odpověď je více než prozaická. "Jedu si tam vyčistit hlavu. Člověk se tam stará pouze o sebe a vyčistí si tak hlavu," podotkl. Zároveň je přesvědčen, že české lezectví se vrací k zašlé slávě. "Myslím si, že se z českého lezení stává opravdu významný pojem, že se to blíží k takovému věhlasu 60., 70. a 80. let," čímž připomněl, že jsou ze světového pohledu vidět výkony také Marka Holečka a Adama Ondry.
