Jsme rádi, že už nejsme vnímáni jen jako počítačoví gambleři, zní z českého esports týmu
Zatímco téměř všechny normální sporty kvůli koronaviru nemohou pokračovat v soutěžích, ty počítačové jedou dále a ještě víc pracují na boomu, díky němuž jsou spojovány i s olympiádou. Rostoucí popularitu cítí i v jednom z nejlepších českých esports týmů Inside Games, jehož zástupce těší, že je lidé už neberou pouze jako sedící gamblery před obrazovkou. Za jejich výkony je totiž x hodin tvrdé práce nejenom s klávesnicí či ovladačem.
Co je potřeba, aby se člověk stal profesionálním hráčem jednoho z populárního esportů jako League of Legends, Counter Strike, FIFA apod. a vydělával si "pařením" na živobytí? Mnozí by možná řekli, že stačí sedět doma před obrazovkou a prostě hrát. Realita současného světa této extrémně rychle se rozvíjejí disciplíny už je ale trochu jinde.
V nejlepších světových týmech mají hráči servis, o kterém se může zdát kdejakému reprezentantovi v klasických sportech. Špatně není postaráno ani o zástupce esportů v českém prostředí, kde pomalu a jistě začíná být standardem například vlastní kondiční trenér a mnoho dalšího.
Obrovský boom pociťují také v jednom z nejlepších a nejtradičnějších českých týmů Inside Games, jehož zástupci se nedávno jako první Češi dostali na turnaj světové elity ve hře PubG ve švédském Stockholmu.
Josef Smutný turnaj sledoval jako divák, jelikož jeho specialitou je jiný esport, karetní hra HeartStone, jež se dá hrát jak na mobilu, tak i počítači. I on se ale už pravidelně utkává se světovou elitou a bojuje o odměny pohybující se doma v řádu desítek až stovek tisíců, ve světě pak milionů.
K tomuto bodu i v jeho případě vedla dlouhá a náročná příprava. A to nejenom u hry samotné. "Snažím se aktivně sportovat. Denně alespoň dvě hodiny, protože fyzická příprava a dobrá psychika znamená v zápasech strašně moc," popsal hráč, který ve světě HeartStone vystupuje pod přezdívkou Jobsad.
Souhlasí s ním i majitel týmu Vojtěch Klapuch, podle kterého je fyzická příprava v esportech stejně důležitá a ovlivňuje výkon podobně jako v klasických sportech, na které jsou fanoušci zvyklí.
"Díky fyzické přípravě hráčům nezakrní svaly. Dokážou proto podávat lepší výkony a déle sedět u počítače. Fyzička se projevuje i na psychice, když sedíte 10 hodin za počítačem a musíte reagovat rychle pod stresem. Proto se u nás zavádí, že profi týmy mají kondičního trenéra. Hráči musí dodržovat fyzickou průpravu, trénovat, posilovat, chodit ven, běhat. Podobnost s normálním sportem je skutečně velká," vysvětluje.
V první řadě je ale samozřejmě potřeba dobře zvládat hru samotnou, což také nedokáže každý. Hráči ke zdokonalování svého umu potřebují hodiny a hodiny hraní. Každý z esportů je navíc specificky náročný a vyžaduje něco jiného. Podobně jako u normálních sportů.
"Je to jako v klasickém sportu. Když vám něco nejde, musíte makat a zlepšovat se. Já třeba svoji hru HeartStone hraji dvě až tři hodiny denně. Záleží však, jestli je blízko nějaký turnaj nebo akce. To jsou pak dny, kdy potřebujete hrát hodiny a hodiny. Kluci u Counter Striku nebo League of Legends třeba hrají denně velké množství hodin, jelikož potřebují mít přesnost. A zase je to jako v normálním sportu. Čím více tréninku, tím lepší výkon," vysvětlil Smutný.
Kvůli zlepšením některé týmy mají dokonce domy, kde hráči bydlí a trénují. Tento krok třeba udělal český fotbalový reprezentant Jakub Jankto, jenž hraje za italskou Sampdorii a vlastní tým Sampi.
Větším standardem však nadále zůstává hraní z domova on-line a občasné potkávání na tréninkových srazech. "Hráči se sejdou a pár hodin hrají. Potom jsou rozbory, co dělali dobře, co špatně a na čem je potřeba pracovat. To vše se pak projevuje v turnajích. Třeba Josef, když hraje kvalifikaci, stráví na tom klidně i deset hodin v kuse. Je to náročné na fyzičku i psychiku a mezi zápasy má třeba jen deset až patnáct minut pauzu," popsal Klapuch. Sám Smutný se kvůli tomu po utkáních vždy snaží chodit ven a vyvětrat hlavu.
Oba cítí, že esporty v posledních měsících jdou výrazně nahoru a na hraní her začíná široká veřejnost pohlížet jinak. Dřívější odsuzování, proč tolik hodin tráví před obrazovkou, se často změnilo v obdiv. Ti nejlepší hráči mají často i miliony fanoušků, kteří pravidelně sledují jejich zápasy. I v Česku už je bohatá fanouškovská základna, která své oblíbence dokáže podpořit.
"Je fajn, že veřejnost nás už nevnímá jen jako počítačové gamblery za monitorem," uznal Smutný. "Byli jsme dřív škatulkovaní, že sedíme za počítači a nevycházíme ven. V tuto chvíli ale i esports donutí lidi přijít na specifické místo a sledovat daný turnaj živě. To je krok kupředu. Světově se daří plnit stadiony a v Česku se tomu začíná věnovat vícero týmů i firem," dodal Klapuch.
Přesunutí do světa off-line, tedy hraní turnajů na stadionech před desítkami tisíc fanoušků, ještě více rozšiřuje popularitu esports. Často se mluví o atmosféře jako na zápasech fotbalu a na obrovský turnaj v polských Katovicích, kde se mělo hrát v multifunkční aréně Spodek, mělo dorazit kolem 100 tisíc příznivců. Vše ale zastavil koronavirus, který zasáhl i esports. Ne však tolik jako normální sport.
"Esporty mají vlekou výhodu oproti klasickým sportům, jež jsou závislé na fanoušcích, kteří dojdou na sportoviště. Ano, i esporty plní haly a stadiony, ale odjakživa byly on-line sportem a díky tomu nyní můžeme zpět do on-linu a přenášet zápasy fanouškům skrz stream. Sice přijdou o zážitek naživo, ale nepřijdou o výkony. Esporty umožňují zábavu lidem i v tomto čase, kdy nemůžeme za zábavou chodit ven na stadiony," vyzdvihl Klapuch.
Boom esportů tak pokračuje naplno a dá se čekat, že v dalších letech se zájem o ně bude jen zvyšovat. "Kde mají esporty hranici? To v současnosti nevím. Uvidíme, jaké to bude v následujících letech," dodal optimisticky Klapuch.
