Mäki rozdrtila český rekord a je ve finále. Nástupcem Bolta je na dvoustovce De Grasse
Už měla zabaleno na cestu domů. Kristiina Mäki ale bude muset odlet z Tokia ještě odložit. Česká mílařka se v semifinále závodu na 1500 metrů blýskla fantastickým výkonem. Časem 4:01,23 stanovila nový domácí rekord a postoupila do boje o medaile. Osobák si vytvořila i Diana Mezuliáníková, jenže to na finále nestačilo. Nástupcem Usaina Bolta na dvoustovce je Andre De Grasse, jenž získal zlato v kanadském rekordu. Společně s bronzem ze stovky se tak stal nejúspěšnějším sprinterem Her.
Devětadvacetiletá běžkyně s finskými kořeny Mäki si v pondělním olympijském rozběhu vylepšila osobní rekord na 4:04,55 a nyní zrychlila ještě o více než tři vteřiny. Do přímo postupující pětice se sice nevešla, doběhla sedmá, ale nový český rekord jí nakonec na olympijské finále stačil.
"Myslela jsem, že tam mám na zlepšení tak vteřinu, protože rozběh nebyl ideálně běžený, nějak souměrně. Ale že to bude takhle, jsem nemyslela. Že jsem finalistka, zní neuvěřitelně. Asi mi to dojde až v pátek," řekla Mäki.
Další mílařka Diana Mezuliáníková skončila v druhém semifinálovém běhu na osmém místě a do pátečního finále neprošla. Také ona si však vylepšila osobní rekord: doběhla v čase 4:03,70 a z výkonu v tokijském rozběhu ubrala 1,79 sekundy. "S tím osobákem jsem hrozně spokojená a nemám si co vyčítat. Pro mě byl 4:03 čas, který jsem si ani nevysnila," radovala se.
Keňská obhájkyně zlata z Ria Faith Kipyegonová se dostala pod 3:57 a ve finále se očekává její velký souboj s vítězkou druhého semifinále Nizozemkou Sifan Hassanovou. Ta si v Tokiu naplánovala tři zlaté medaile, první už získala v běhu 5000 metrů.
De Grasse nástupcem Bolta. Osmistovku ovládli Keňané, Uganda má první zlato
Své finále už mají za sebou sprinteři na 200 metrů. Nástupcem Usaina Bolta se stal Kanaďan Andre De Grasse, který triumfoval v čase 19,62 sekundy. Rozšířil si tak medailovou sbírku z Tokia, jelikož na stovce získal bronz.
Dvojnásobným úspěchem Keňanů skončilo finále v běhu na 800 metrů. Vítězný Emmanuel Korir navázal na dvě zlaté svého krajana Davida Rudishy. Překvapivou hrdinkou běhu žen na 3000 metrů překážek byla Peruth Chemutaiová a stala se první ženou v historii, která získala pro Ugandu olympijskou medaili a hned zlatou. Soutěž kladivářů vyhrál Polák Wojciech Nowicki osobním rekordem 82,52 metru a napodobil krajanku Anitu Wlodarczykovou, která triumfovala o den dříve.
Šestadvacetiletý De Grasse měl ve své sbírce už osm medailí z olympijských her a mistrovství světa, ale ta nynější je první zlatá. Ve finále zlepšil svůj kanadský rekord ze semifinále o dalších jedenáct setin a nechal za sebou americké favority, mistra světa a lídra letošních tabulek Noaha Lylese i Kennetha Bednarka, který získal stříbro v osobním rekordu 19,68 sekundy.
Pro Kanadu vybojoval první sprinterské zlato od výhry Donovana Baileyho na stovce v roce 1996 v Atlantě. "Po stovce jsem byl trochu zklamaný. Myslel jsem si, že jsem mohl běžet lépe. Tak jsem si řekl, že musím dostat těch 200 metrů. Věděl jsem, že mě Američani přinutí k mému maximu. Osobní rekord už byl pět let starý, dobře, že je konečně pryč," řekl vítěz, který se časem zařadil na osmé místo dlouhodobých tabulek.
Jestliže stovka skončila senzačním vítězstvím Itala Lamonta Marcella Jacobse, triumf De Grasseho takovým překvapením nebyl. Jeho největší soupeř Lyles sice naposledy prohrál v roce 2019 na Diamantové lize v Římě, ale do Tokia nedorazil v optimální formě. Už v semifinále měl problémy a ve finále se musel spokojit s bronzem.
Američané tak na sprinterské zlato z her musejí čekat dál. Velkou nadějí je pro ně teprve šestnáctiletý Erriyon Knighton, který doběhl čtvrtý. Na kontě už má juniorský světový rekord 19,84 sekundy, tak rychle v jeho věku neběhal ani Bolt.
Rudisha, který osmistovku vyhrál na dvojích předcházejících Hrách, byl kvůli vleklým zdravotním problémům jen mezi diváky a musel mít radost z keňského finiše. Do posledního kola vbíhal na první pozici Nijel Amos z Botswany, stříbrný z Her v Londýně v roce 2012.
Pak se ale přes něj přehnala většina soupeřů a Korir s Fergusonem Rotichem si rozdělili nejcennější kovy. Třetí doběhl Polák Patryk Dobek, letošní halový mistr Evropy.
Ve steeplu po pomalém začátku nasadila ostré tempo Američanka Courtney Frerichsová a africké běžkyně její trhák nezachytily. S náskokem vbíhala do posledního kola, pak jí došly síly a toho využila Chemutaiová, která zvítězila v národním rekordu 9:01,45. Své maximum zlepšila rázem o více než šest sekund.
Frerichsová druhou pozici udržela a čest keňských vytrvalkyň zachraňovala třetím místem opět Hyvin Kiyengová, která byla v Riu de Janeiro stříbrná. Její krajanka světová rekordmanka Beatrice Chepkoechová, která na posledním mistrovství světa vládla na steeplu s velkým náskokem, doběhla až sedmá.
Američanka Emma Coburnová, překvapivá mistryně světa z roku 2017, která se od Ria nikdy nevracela z velkých akcí bez medaile, byla diskvalifikována. Olympijské zlato nemohla obhajovat Ruth Jebetová z Bahrajnu, protože pyká za doping.
Dvaatřicetiletý Nowicki je stálicí hodu kladivem, ale zatím byl věčně třetí. Bronz má nejen z Ria de Janeiro, ale i ze tří posledních šampionátů. Do Tokia však dorazil v životní formě, což ukázal už vítězstvím v kvalifikaci. Ve finále šel do vedení hned prvním pokusem dlouhým 81,16 metru, pak se ještě dvakrát zlepšil až na 82,52 metru. Bylo to potřeba, protože hodně přidali i jeho soupeři.
Jeho krajan Pawel Fajdek má čtyři tituly mistra světa a v tabulkách 62 výkonů přes 80 metrů. Ale olympiáda jako by pro něj byla až do dneška zakletá. V Londýně neměl v kvalifikaci ani jeden platný pokus, nepostoupil do finále ani v Riu. V Tokiu ale pátým pokusem dlouhým 81,53 metru pronikl na bronzovou příčku.
Mezi polský tandem se překvapivě vklínil Nor Eivind Henriksen, který výkonem 81,58 metru přidal více než dva a půl metru ke svému osobnímu maximu. Osmdesátimetrovou hranici přehodil i dvacetiletý Ukrajinec Mychajlo Kochan, což se v jeho věku ještě nikomu nepodařilo, ale stačilo to jen na čtvrté místo.
Helcelet je v desetiboji osmnáctý, Warner vede o 141 bodů
Po úvodním dnu olympijského desetiboje je Adam Sebastian Helcelet sedmnáctý a Jiřímu Sýkorovi patří 19. místo. Největší favorit Kanaďan Damian Warner rozjel tokijskou soutěž na 9000 bodů, ve výšce i na čtvrtce pak sice ztratil, přesto po úvodním dnu vede o 81 bodů před Ashleym Moloneym z Austrálie. Světový rekordman Francouz Kévin Mayer je pátý se ztrátou 382 bodů.
První den sedmiboje vyšel nejlépe Anouk Vetterové z Nizozemska. Mistryně Evropy z roku 2016 vede před Belgičankami Noor Vidtsovou a obhájkyní zlata z Ria Nafissatou Thiamovou, která na ni v běhu na 200 metrů ztratila více než sekundu. Rozdíly jsou ale minimální, atletky na medailových pozicích od sebe dělí jen 47 bodů.
Úvodní stovku zaběhl Helcelet za 11,06 sekundy, což je jeho letošní maximum. Jiří Sýkora si zapsal čas 11,18. Mezi 23 desetibojaři jim patřilo 18. a 20. místo. Daleko nejrychlejší byl Warner, čas 10,12 byl o dvě setiny lepší než při jeho desetiboji v Götzisu, kde zůstal jen pět bodů pod magickou devítitisícovou hranicí.
V dálkařském sektoru oba Češi zaostali za svými možnostmi - Helcelet skočil 716 a Sýkora 703 centimetrů. Zato Warner, který má bronz z Ria de Janeiro, pokračoval ve skvělém tažení i ve druhé disciplíně a 824 centimetrů by mu mezi dálkařskými specialisty vyneslo bronzovou medaili.
Ve vrhu koulí se Helcelet za výkon 14,99 metru posunul o dvě příčky výš, Sýkora si nepolepšil. Warner ve své slabší disciplíně poslal kouli do vzdálenosti 14,80, skoro o půl metru dál než v Götzisu, pak ale ztratil ve výšce. Umí 209 cm, v Tokiu zapsal 202. Podobně na tom byli Češi: oba mají osobní rekordy nad dvěma metry, ale Helcelet překonal 196 a Sýkora jen 190 cm, nejméně z celého pole.
Jednadvacetiletý Moloney zvládl čtyřstovku za 46,29 a k Warnerovi se přiblížil na 81 bodů. Třetí je další Kanaďan Pierce Lepage, německý mistr světa Niklas Kaul nedokončil závěrečnou disciplínu prvního dne kvůli svalovému zranění. Už při dálce se zranil mistr Evropy z roku 2016 Thomas van der Plaetsen z Belgie a soutěž pro něj rovněž skončila.
Helcelet se díky výkonu 49,41 posunul na sedmnácté místo. Sýkora finišoval v čase 48,89, sedmnáct setin za osobním rekordem, a polepšil si o tři příčky.
Mayer v kouli ztratil proti svému osobnímu rekordu více než dva metry, nezvykle pomalý byl i na čtyřstovce. Podle deníku L'Équipe ho od příletu do Tokia sužují zablokovaná záda, přesto ve výšce překonal 208 cm. "Životní závod je totálně v tahu, bolí to při každém pohybu. Půjdu přes bolest naplno až do konce, ale opravdu si to neužívám," posteskl si Mayer, obhájce stříbra z Ria a mistr světa z roku 2017.